Architektura a stavebnictví byly ve druhé polovině 19. století stále více ovlivňovány používáním nových stavebních konstrukcí – železa a litiny. S využitím nového konstrukčního materiálu se stavěly i velké promenádní galerie či kolonády. Tento moderní způsob staveb se samozřejmě odrazil i v západočeských lázeňských městech, a to v podobě monumentálního barokizujícího pozdního historismu. To je příklad litinové Vřídelní kolonády v Karlových Varech a nové Kolonády v Mariánských Lázních. Vlivy takovýchto staveb, včetně použití nových konstrukcí, přicházely nejprve z anglického a později z francouzského prostředí, kde se ve velkých i drobných lázeňských městech stavěly pavilónky, verandy, lodžie i majestátní kryté promenády (galerie) ze železných a litinových konstrukcí, namísto dřívějších konstrukcí dřevěných. Jako příklad lze uvést Buxton a Harrogate v Anglii, Contrexéville, Vichy, Vittel ve Francii, Spa v Belgii, kolonády v Bad Kissingen, Bad Kreuznach, Wildbad v Německu aj. Litina a železo byly používány i k zastřešení velkých zimních zahrad či zahradních restaurací (Harrogate, Bath, Spa, Bad Kissingen, Bad Homburg a četná další místa). K průčelím se doplňovaly přesahující prosklené stříšky s ozdobně tvarovanými kovovými konstrukcemi, tzv. markýzy podle francouzských vzorů, poskytující příchozím i korzujícím ochranu před deštěm. Kolonády v Karlových Varech a Mariánských Lázních svou mohutností ale předčily všechny ostatní podobné stavby. To dosvědčuje čilé kontakty aktérů výstavby lázní v západních Čechách s moderními centry západoevropského lázeňství a poměrně rychlý přenos podnětů do střední Evropy.