Příspěvek k SGS konferenci se ve své první části zabývá tématem Plečnikova dvojmostí / trojmostí. Urbanistickým motivem, který slovinský architekt opakovaně začleňoval do svých návrhů pro regulaci okolí Pražského hradu a který nakonec došel realizace v podobě slavného trojitého mostu „Trojmostovje“ v rámci přestavby Lublaně. Příspěvek se pokusí osvětlit genezi tohoto motivu sdružených mostů, k němuž byl Plečnik inspirován zkušeností ze stavby pražského Mánesova mostu. Zároveň si klade za cíl představit jednotlivé Plečnikovy urbanistické projekty s motivem dvojmostí či trojmostí a přiblížit roli tohoto námětu v rámci jejich kompozice. Přes problematiku vkomponování jednoho konkrétního motivu do městské struktury se ve druhé části příspěvku dostaneme do všeobecnější roviny plečnikovského urbanismu. Neboť, pokud hovoříme o Plečnikově městotvorných návrzích, nelze opomenout osobitý přístup slovinského architekta k tvorbě urbanistických celků, kterým se znatelně lišil od svých současníků. Pro Plečnika typický humanistický přístup, vedený soustavnou snahou o pochopení kontextu místa, jeho dotvoření a zachování genia loci, často narážel na inženýrsko-technické požadavky doby. Právě tyto aspekty a odlišnosti se pokusí příspěvek přiblížit. Pojednáno bude v této souvislosti zejména o architektových projektech pro Hradčany a Malou Stranu, kde se navrhované prvky dostávají do úzké souvislosti se stávající historickou strukturou města.