Dříve než probereme postup při získávání dat v terénu, je třeba si definovat potenciál území. Jde o „místně, nebo oblastně určitelný popis a návrh pro území, vytvořený odborníkem/ky - vycházející z terénním způsobem nalezených, nebo badatelsky určených podnětů - dle interní oborové kategorizace - a posouzených v mezioborové diskuzi ." Samotnou identifikaci potenciálů (metoda IPOM) realizuje historik (se zaměřením na novověk), přírodovědec (ideálně geobotanik), urbanista (koordinátor celého týmu), sociální geograf (zaměřený na regionální rozvoj) a sociální antropolog. Tým nejprve provede sběr dat v terénu (včetně tzv. GPS skicování ), rešerši dat a existujících textů. Část nalezených potenciálů se zanese do online databáze a následuje mezioborová rozprava. Její výsledky jsou zapracované tak, aby mohly být představeny veřejnosti. Po diskusi s veřejností pak dojde k upřesnění dat z oblasti a vypracování finální studie, která může mít tři části: textovou (shrnující veškeré poznatky dohromady), seznam projektových záměrů (podrobnější potenciály) a standardizované pasporty, které jsou nastaveny pro aktualizaci místních územně plánovacích podkladů (ÚPP). Výsledek celé analýzy IPOM bude zcela nepochybně determinován existujícími majetkoprávními vztahy v území (stejně jako např. nadregionálními koridory inženýrského typu), ale i přes tyto determinační činitele by toto nové skládání venkova mělo vzniknout vždy ve své celistvé podobě.