Město a jeho stavby jsou prostorem, ve kterém je nám dáno se každodenně pohybovat. Orientaci v něm zvládá každý z nás jinak a stejně tak jsou pro orientaci každého člověka důležité jiné momenty. Pokud ve stáří ztrácíme zrak, ztrácíme s ním jeden z nejdůležitějších smyslů, který jsme si vyčlenili pro orientaci v prostoru. Do určité míry jej mohou nahradit jiné smysly anebo můžeme zbytky zraku stimulovat vhodným architektonickým řešením. Obě dvě možnosti lze ovlivnit promyšleným a koncepčním návrhem, jenž zahrnuje i použití vhodných materiálů. Cílem je konkretizovat principy užití různých materiálů tak, aby byly vhodné pro návrh prostředí pro osoby se zrakovým postižením.