Výzkumné projekty

Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa.

.Obecným cílem projektu je rozvíjení specifické národní a kulturní identity i integrity v kontextu evropské a světové kultury prostřednictvím poznání, formulace a vyzdvižení kulturních hodnot stavebních památek průmyslového dědictví, které je nezbytné pro zachování jejich hodnot při novém využití. Projekt přímo navazuje na výsledky projektu NAKI Industriální topografie ČR, využívá a rozvíjí jeho databázi pro syntetizující a vyhodnocující výzkum, který poskytne strukturovaný výběr exemplárních památek průmyslového dědictví a jejich typických situací, a to v podobě specializované mapy s odborným obsahem, doprovázené výstavami a monografickými publikacemi. Vzhledem k evidované nízké míře zachování hodnot, specifických pro širokou oblast průmyslového dědictví, vychází z interpretace průmyslových budov či jejich souborů a formuluje jejich obecně kulturní hodnoty, a to ve dvou metodických liniích: Hlavní linie sleduje obecné principy jejich vzniku, které jsou zároveň základními principy průmyslové civilizace – racionalizaci navrhování a provádění, tvůrčí specializaci, typizaci a globální transfer zkušeností. Pojímá průmyslové stavby jako komplexní, individuální technicko-architektonická díla, a sleduje především proces jejich návrhu, původ či autorství, a to nezbytně v evropském kontextu. Komplementární linie sleduje jedinečný a zpravidla diskontinuální stavební vývoj průmyslových staveb, pojímá je jako součásti heterogenních souborů, jejichž funkce se v kritických obdobích mění a v post-průmyslové éře zanikají, a charakterizuje tak jejich potenciál pro zachování identity konkrétního místa při jeho dalším rozvoji. Obě linie se protínají v pochopení vnitřně protikladných hodnot, které konkrétní průmyslové stavby a areály průmyslového dědictví v dnešní situaci představují, nezbytném k nalezení jim odpovídajících, konzervačních a zároveň tvůrčích urbanistických a architektonických postupů při jejich novém využití.

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Jakub Vorel, Ph.D.