Výzkumné projekty

Aktivní záchrana nemovitého průmyslového dědictví formou nového využití

Nemovité průmyslové dědictví, fyzický doklad průmyslové éry, kulturního dědictví a národní identity, je stále na okraji zájmu části odborné i laické veřejnosti. Množství objektů je ohroženo a jen nevýznamné procento památkově chráněno. Vhodnou formou záchrany, při které je většina definovaných hodnot stavby ochráněna tak, aby mohla aktivně dále sloužit pro nové, nejčastěji nevýrobní funkce, je aktuální otázkou. Tyto postupy adaptací byly od 70. let 20. století prověřeny v zahraničí a s jistým zpožděním i u nás mnoha realizacemi. Konkrétní příklady a přístupy k znovuvyužití dokazují, že ve složitém procesu jejich záchrany průmyslového dědictví chybí pochopení vztahu mezi původní charakteristikou výroby a novou funkcí. Projekt vnímá jako hlavní kritérium adaptovatelnost stavby a kompatibilitu nové funkce, vlastnosti, které bývají u hodnocení kvality průmyslových budov i návrhu nového využití často ignorovány, a vedou k nedorozumění mezi zúčastněnými stranami o smyslu a možnostech nového využití. Cílem projektu je identifikovat a definovat vlastnosti objektů průmyslového dědictví, které usnadňují jejich nové využití a zajišťují tím aktivní ochranu i efektivní další využití. Vztah původní stavební substance a nového využití bude zkoumán ve dvou rovinách: 1. posouzení vlastností jednotlivých typologických druhů průmyslových staveb - adaptability, univerzality a přizpůsobivost prostorové struktury, a stanovení jejich vhodnosti pro nové využití. 2. popsáním nové potencionální funkce, podle nároků na charakter dispozic a její možnou kompatibilitu s původní stavbou – od jednoduchých (nenáročných) ke složitým, specifickým. Teoretická část bude doložena příklady současných realizací a projektů z Česka i zahraničí. Bude provedena analýza obecných skupinových znaků a metodicky utříděny možnosti udržitelného využití - zachovávajícího kulturní hodnoty a nutnou míru autenticity objektu i prostředí. Analýzu doplní faktory, sledující současné posuny v interpretaci nového využití.

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.