Mezi Knihomolem a Knihomilem. Petr Klápště o času dorůst

Vraťme se k vizím budoucnosti
Petr Klápště

„Pouze krize – skutečná nebo domnělá – vede ke skutečné změně. Když taková krize nastane, přijímaná opatření závisí na myšlenkách, které se povalují kolem. To je podle mě naše základní funkce: rozvíjet alternativy ke stávajícím politikám, udržovat je při životě a k dispozici, dokud se politicky nemožné nestane politicky nevyhnutelným," řekl Milton Friedman, jeden z tvůrců vize dnes globálně dominujícího neoliberálního kapitalismu, který nás dovedl do dnešní klimatické i sociální krize. Právě v momentech krizí se mění nejen konkrétní politiky, ale také to, co považujeme za přirozené, možné, legitimní či správné. Dokáže naše civilizace ještě vytvářet představy lepšího světa, anebo jsme v zajetí beznaděje a stereotypního uvažování? Jaké myšlenky se, Friedmanovými slovy, válí okolo dnes?

Sborník čas:dorůst s podtitulem „O dobrém životě dostupném pro všechny v rámci planetárních limitů" je první českou knižní publikací věnovanou myšlenkovému pozadí hnutí nerůstu (jak se překládá původní anglický termín degrowth). Deset původně časopiseckých článků různých autorů dokreslují básně a tematické ilustrace Eugena Kordy do podoby hravé tak jako nerůstové hnutí, které se snaží představy lepšího světa vytvářet a šířit. Tak jako nerůst sám je kniha pestrá. Články se trochu překrývají, nabízejí různé pohledy. Nepředstavují autoritativní vizi, spíš nabourávají stereotypy v dnešním myšlení a otevírají prostor imaginaci.

Tadeáš Žďárský v úvodním textu rozporuje základní myšlenku ekonomického růstu jako léku na chudobu a nerovnosti i kvalitu životního prostředí tak, jak je poměrně nekriticky a samozřejmě přijímána. Argumentuje pro potřebnost nového pohledu postaveného na kvalitě života a představuje základní myšlenky nerůstu.

Adam Čajka tematizuje souvislost ekonomického růstu a globálních nerovností. Ukazuje potřebu radikální vize ve smyslu hledání a adresování skutečných příčin dnešních problémů. Radikální v odstraňování bariér, kterými si sami autocenzurou znemožňujeme představit si lepší svět.

Arnošt Novák upozorňuje, že radikální kritiku růstové společnosti a kapitalismu, která zaznívala ještě v druhé polovině sedmdesátých let od sociálních filozofů, jako byli André Gorz nebo Ivan Illich, postupně nahradil důraz na technokratická a tržní řešení udržitelného rozvoje, kde ekonomie získala navrch nad všemi ostatními disciplínami. Nabízí vizi autonomní společnosti, která si stanovuje zákony a pravidla v diskusi o společném dobru, nikoli jako výsledek sobeckého prosazování se na úkor ostatních, jak bývá svoboda vnímána dnes.

Naďa Johanisová upozorňuje na opomíjení přírodního a sociálního kapitálu v mainstreamových ekonomických úvahách a ukazatelích a nastiňuje vizi ekonomické demokracie.

Další autoři pak na příkladech z minulosti či jiných zemí ukazují, že na řadu věcí existovaly již dříve jiné pohledy a že změny, které navrhuje nerůst, nejsou nemyslitelné. Představují konkrétní vize, jak by mohlo v nerůstové společnosti vypadat radikálně zjednodušené progresivní zdanění, podnikání či veřejné služby.

Podobně jako v ekonomii má i v architektuře a urbanismu smysl klást si otázky a zvažovat rozličné pohledy. Nejsme i my náhodou v zajetí autocenzury a nálepkování, když slyšíme a vidíme na první pohled nové a neobvyklé? Dokážeme nepředpojatě promýšlet impulsy, které přinášejí koncepty jako taktický bottomup urbanismus upřednostňující místotvorbu před estetizací, férové či feministické město, patnáctiminutové město? Viz třeba aktuální snaha plošného zavedení zóny 30 a reakce, které ji provázejí.

Je velká škoda, že jsme si jako společnost odvykli snít o lepším světě a dnes převažuje nad imaginací autocenzura a skepse. A jsem proto rád za každý pokus o hledání vize budoucího lepšího světa. Nerůst je v tomto smyslu rozhodně silnou rozbuškou provokující přemýšlení. Představit si to, co není, je koneckonců silnou stránkou nás architektů. Třeba s návratem kvasu vizí, utopií a změnových myšlenek do společenské debaty dokážeme pomoct.

Knihu si můžete přečíst také online zde.

Nerůstový kolektiv: čas:dorůst. Praha 2022.

Autor je pedagog v Ústavu prostorového plánování.