Z mezinárodní konference: vyrovnala se česká high-tech architektura své západní sestře?

První akce, které se v září zúčastnili vyučující Ústavu teorie a dějin architektury: historička umění Klára Ullmannová a historik architektury Petr Vorlík, se konala na přední výzkumné a vzdělávací instituci ETH Zürich. Konference High-tech Heritage: (Im)permanence of Innovation se zaměřila na doposud opomíjenou technicistní epochu architektury, která vykrystalizovala během postmodernismu. Směr high-tech se v architektuře projevil především inovativními fasádami a výraznými nosnými konstrukcemi. Rychlé zastarávání technických inovací z osmdesátých let 20. století, ve srovnání s „běžnou“ tehdejší i dnešní stavební produkcí, má však často za následek kompletní výměny a přestavby na místo šetrné obnovy daného objektu. Cílem konference proto bylo přinést aktualizovaný pohled památkové péče na tuto problematiku. Petr Vorlík ve svém příspěvku High-tech in the context of Czech late socialism? sledoval tři linie technicistního vnímání v české architektonické tvorbě během 20. století. Všechny tři pak sublimovaly právě během osmdesátých let vlivem západní high-tech architektury, kdy podle něho: „Přes širokou škálu výsledků a forem všechny tyto pokusy odrážely sny mladé generace architektů a architektek o odvážné, technicistní, sociálně a ekologicky odpovědné architektuře. Před pádem poněkud neuspořádaného socialistického režimu nabízely vizi lepší budoucnosti.“ Klára Ullmannová svým příspěvkem Debating High-Tech Heritage Conservation in Czechia: The Case of the Máj Department Store otevřela v Zürichu téma proměňujícího se diskurzu památkové péče. Jak sama zmiňuje: „Dnes některé „high-tech“ budovy z tohoto období získaly památkovou ochranu, zatímco jiné chátrají. V obou případech však tyto budovy často potřebují obnovu nebo rekonstrukci, což představuje řadu výzev a otázek z hlediska památkové péče.“ To zahrnuje otázky nejen týkající se uchování hodnot kulturního dědictví, ale také toho, kdo má pravomoc je interpretovat a jaká je dynamika mezi konzervací a pamětí národa.

Druhá mezinárodní konference se konala v polské Gdyni pod názvem Modernism in Europe: Architecture of Public Service Buildings in Central and Eastern Europe of the 20th century. Profesor Petr Vorlík byl zvolen jako moderátor sekce příspěvků zaměřených na vliv centralizace hospodářství a stavebnictví v dnešních postsovětských zemích. Ve svém vlastním příspěvku Socialism for everybody? mimo jiné hledal rozdíl v přístupech, které preferoval socialistický režim a které pouze odrážely společenské a technologické změny v celé Evropě. Představil rozdíly mezi standardní produkcí pro širokou veřejnost a naopak socialistickým „luxusem“ pro exponované osobnosti veřejného života či vzniklé za účelem propagace samotného režimu. Tedy, dle jeho slov: „Odlišnosti, které vyplynuly z politických priorit, dostupných technologií, stavebnictví, procesů v projekčních ústavech a do značné míry z dobových ambicí či mimořádného nasazení jen pár aktivních lidí.“ Konferenci zaštiťovaly Faculty of Architecture of Gdańsk University of Technology a Gdynia Maritime University.

Příspěvky, které vycházejí z dlouhodobých výzkumných projektů NAKI (osmdesátky a Stavoprojekt) Ústavu teorie a dějin architektury byly podpořeny Studentskou grantovou soutěží ČVUT a Fondem mobility FA ČVUT.

Vztahy s veřejností Ústavu teorie a dějin architektury má na starosti Miroslav Pavel.