Porta Pragensis
ZS 2025
Prostor řeky mezi Smíchovem a Podolím jako symbolická krajinná brána i předsíň města
Lokalisace "ostrovní krajiny"
Vltava si v Praze na přírodním terénu vydobyla velmi různorodý, dynamický a jedinečný prostor, který dal tvář městu a je v něm přítomný jako jeho nejvýraznější inspirační prvek i trvalý genetický kód.
Údolí Vltavy je v Praze proměnlivé a artikulované, má svojí nezaměnitelnou dramaturgii. Je členěno terénními ostrohy, mosty a jezy na dílčí prostory, které jsou kapitolami příběhu řeky. Místa, kde řeka vstupujte do města jsou jeho jakési přírodní porty, brány a zároveň jej propojují s okolní krajinou. V případě jižního vyšehradsko-smíchovského prostoru se jedná o jedinečnou „jezerní", či "ostrovní" krajinu vysoké estetické, přírodní i kulturně-historické hodnoty.
HLAVNÍ TÉMATA
I. DOTVOŘENÍ MĚSTSKÉ OSTROVNÍ KRAJINY
II. FENOMÉN NÁBŘEŽÍ
III. DŮM NA NÁBŘEŽÍ
Atelier po společné domluvě zadává všechny typy semestrálních i závěrečných prací.
Vymezení území jednotlivých témat
I. DOTVOŘENÍ MĚSTSKÉ OSTROVNÍ KRAJINY
Urbanistická úloha (možno pracovat v týmu)
Řeka, resp. její břehy mají v Praze velmi různorodý charakter, střídají se zde břehy zastavěné s břehy přírodními, právě tak jako se střídá tradiční, regulací spoutané řečiště s náplavkami s téměř přírodním charakterem, v několika místech v podobě ostrovní krajiny s říčními rameny a lagunami.
Řešené území je vymezené smíchovským a podolským břehem, v úseku od železničního mostu, směrem na jih až po Zlíchov. Původně se jednalo o přírodní, a v čase se měnící řečiště s nestabilními břehy, které se tvarem i charakterem proměňovaly. Po povodních vznikaly nové ostrovy, říční ramena měnila tvar a někdy se zde z nich postupně utvářely i od proudu oddělené laguny. Přilehlá niva byla původně zemědělská krajina, která se postupně zastavovala a proměňovala na později významnou průmyslovou čtvrt, a ještě později čím dál více na intensivně obývanou část vnitřního města. V několika posledních desetiletích zde probíhá další akcelerující proměna charakteru. Na místech zaniklých továren vzniklo modeně pojaté centrum v okolí Anděla a dnes se na bývalých drážních plochách buduje další rozsáhlá obytná zástavba. V kontaktu s ní právě vzniká významný nový dopravní terminál. Původně průmyslový, nákladní přístav se mění na spíše sportovně rekreační. Spojení s protilehlým břehem brzy posílí nově vznikající most…
Řešením celku je urbanistická úloha, která navazuje na tento rozvoj s cílem doplnění dosud chybějící nebo postupně odstraňované nehodnotné zásatvby. Řeší přibližně dvoukilometrový úsek řeky, od železničního mostu po plavecký bazén v Podolí, resp. bývalý smíchovský lihovar a Zlíchovský kostel.
Věcným zadáním je další dotváření a rehabilitace celého prostoru do podoby residenčně a rekreačně pojaté části města. Úkol zahrnuje především dostavbu nábřeží jako celoměstsky významného prvku a vznik nové náplavky. V souvislosti s tím se jedná také návrh o úpravy Císařské louky, resp. protilehlého Veslařského ostrova.
Při všech probíhajících i budoucích změnách je předpokladem i závazkem ochránit a dále kultivovat jedinečný přírodní charakter území.
II. FENOMÉN NÁBŘEŽÍ
Urbanistická úloha, soubory staveb (na některých úkolech možno pracovat v týmu)
Mezi nejvýznamnější veřejné prostory měst patří břehy jejich řek, resp. jejich vybudovaná nábřeží. V minulosti spíše místa opomíjená a nebezpečná, periodicky atakovaná vodním živlem a jako taková spíše dvorkem, zády města, často skládkou materiálů nebo odpadků. Regulace břehů spojená se splavněním řeky převrátila jejich podobu i pojímání o sto osmdesát stupňů. Nábřeží, především v centrech měst se téměř naráz stala místem representace, společenské prestiže, promenádami s veřejnou nebo obytnou zástavbou nejvyšší kvality, ikonickými i identifikačními součástmi měst. Postupem času se tato podoba s rozšiřovala z center i do přiléhajících periferií. V současnosti plní čím dál více roli rekreačně kulturní, jak dokazují mnohé světové realisace.
Pražská nábřeží jsou souřadně s proměnlivostí charakteru toku řeky velmi různorodá a po mnoha staletích vývoje dosud místy nedokončená. K takovým patří i nábřeží smíchovské s lemující celoměstsky významnou radiální trasu, v podobě silně dopravně exponované komunikace. Ta však je také nejkratší cestou z vlastního srdce města do okolní, tradičně chápané rekreační krajiny. Nedostavěný úsek jižní části smíchovského nábřeží je proto velkou příležitostí obohacení nejen lokálního života čtvrti, ale v podobě potenciálního prodloužení nábřežní promnády i celého města.
Úkolem je dotvoření a dostavba stavebně nedokončeného a dosud velmi nevzhledného smíchovského nábřeží jako páteře širšího území s vazbou na hodnotné přírodní okolí. Vlastní návrh bude obsahovat rehabilitaci prostoru nábřeží, vytvoření náplavky, její propojení s Cisařskou loukou a výstavbu obytných, polyfunkčních i veřejných staveb nebo jejich souborů.
III. DŮM NA NÁBŘEŽÍ
Architektonická úloha, bytová, polyfunkční a občanská stavba, návrh veřejného prostoru
Zadáním je návrh domu, na smíchovském nábřeží. Vzhledem k tomu že dlouhý úsek nábřeží protíná několik historických (typologických) "vrstev" vývoje města (od počátku 19. století po současnost), mění se i charakter požadované zástavby. Jsou zde místa pro kompaktní řadovou zástavbu i pro stavby solitérní, právě tak jako pro čistě residenční, polyfunkční nebo účelové komerční a veřejné stavby.
Návrh dílčích částí zástavby smíchovského břehu obsahuje volitelně dostavbu a přestavbu existujících domovních bloků, návrh pavilonů náplavky (gastro, kluby, galerie atd.) a dotvoření Císařské louky v podobě sportovně rekreačních aktivit (bazén – koupaliště, veslařský areál, camping, loděnice).
Předpokladem je, že jednotlivé projety vzniklé na základě individuálních zadání budou sestaveny do celku (a také společného modelu) a vytvoří tak dohromady jeden celek.
POSTUP A PRŮBĚH SEMESTRU
Semestr je časově členěn na obvyklé fáze práce, jimž odpovídá postup návrhu. Ten obsahuje:
společné i individuální poznání místa a jeho kontextů (zakončené analytickými schématy a verbální úvahou)
a navazující práci na vlastním návrhu, který obvyklými fázemi: a priorní intence vyjadřující vlastní pojetí úkolu a stanovení jeho cíle → vyjádření základní idey → možné varianty → dokončení zvoleného řešení → provedení a adjustace práce → obhájení práce.
V rámci semestru proběhnou čtyři společné presentace, popřípadě za účasti pozvaných zainteresovaných hostů – oponentů.
Součástí semestru bude také třídenní workshop v Kruhu.
VÝBĚR STUDENTŮ
Do atelieru budou přihlášeni prioritně uchazeči, kteří již v našem atelieru pracovali, v případě většího zájmu bude vylosován počet naplňující limit stanovený pro první kolo.
Zbylá místa budou obsazena na základě počítačového algoritmu pro výběr zájemců.