Kniha je věnována tomu co dělá město městem - nevyčerpatelnému bohatství znaků v ulicí a na náměstích které vytváří relativně stabilní rámec našich měnících se životů. Na základě sémiotické teorie druhé poloviny 20. století se kniha pokouší rozlišit mezi hlubokým a plochým městem - jinými slovy mezi městem které usnadňuje maximum sémantické interakce generující maximum informace, a městem, které směřuje k naprosté anestetičnosti.
