Veřejný prostor není v první řadě fyzická forma, ale situace. Situaci tvoří hmoty, děje a lidé. Kulisy, libreto, a herci s diváky v jednom. Situace je příběh. Ten, který se odehrává v daném okamžiku, a ten nesený pamětí – člověka, nebo místa samotného. Když navrhujeme podobu veřejného prostranství, nepřemýšlíme v první řadě o fyzické formě, ale o tom, co se v jeho prostoru všechno může dít? Co by tam lidé rádi dělali? Jaký je potenciál místa? K jakým zážitkům výchozí prostředí inspiruje? Kdo jsou lidé, kteří v něm budou žít?