Studie tématizuje problematiku recepce a interpretace staveb veřejností a odbornou obcí na příkladu dvou mimořádných staveb, Televizní věže a horského hotelu Ještěd a Televizní věže a hotelu v Praze-Žižkově. Studie je rozdělena do tří kapitol: 1. Architektura a kontext doby, 2. Architektura a kontext místa (přírodní nebo urbánní), 3. „Architektura - technika – kontext“. Televizní věž a hotel Ještěd vyjádřila důvěru v techniku, optimismus „zlatých šedesátých let“, je velkolepou regionální stavbou. Přírodní kontext se stal v Hubáčkově televizní věži a hotelu na Ještědu bytostnou součástí kvality architektonického díla. Význam Hubáčkova a Patrmanova „Ještědu“ se neomezuje na to, že předjímá prvky hig-tech, ale tato stavba je onou mimořádnou událostí na scéně architektury pro aspiraci: Dosažení rovnováhy, harmonie „ architektury – techniky - kontextu“. Televizní věž v Praze – Žižkově představuje obdivuhodnou – z architektonického i stavebně inženýrského hlediska – stavbu. Vyniká originálním uchopením věže v třech tubusech místo jednoho dříku, Žižkovská televizní věž svůj estetický účinek čerpá z vetknutí subtilní stavby do horizontu, patří do prologu „militantního celosvětového výškového stavění“.
Publikace