Výzkumné projekty

Architektura podle přírody

Vitruvius spekuloval nad tezí, že lidé se naučili stavění svých přístřešků tím, že sledovali ptáky při výstavbě jejich hnízd. Toto tvrzení zopakoval téměř dva tisíce let později Bernard Rudofsky, dnes známý jako kurátor MoMA výstavy z roku 1964 "Architektura bez architektů. " Oba muži se lišili v jednom klíčovém bodě. Zatímco Vitruvius tvrdil, že lidé již dávno předčili tvůrčí schopnosti svých zvířecích učitelů, Rudofsky věřil, že se současní architekti mohou ještě mnohé dovědět od bobrů a včel. Nešlo o zvířata jako taková, ale o jejich základní instinkty k vytváření svých přístřešků. Podle Rudolfskyho moderní svět ztratil kontakt se základními přírodními intuicemi v důsledku pokročilé civilizace. Důkazem toho je, že člověk není schopen si sám v přirodě zformovat nástroj nebo postavit dům bez předchozí zkušenosti, zatímco většina zvířat má vrozený smysl pro stavby. Zaměříme-li se na lidskou inspiraci v přírodních procesech, jedná se přenášení organické logiky do anorganických věcí tvořených člověkem. Takto tvořené formy můžeme nazývat biomorfními. Pojem biomorfní se dá vyložit následující separací : bio-související se životem a organickými formami, morfní-přeměné, nebo možné změny. Celkový význam se dá vyložit tak jako přeměněný na základě života. V současné rovině chápání se při hledání paralely mezi architekturou a strukturami dá pojem formovat na základě přejímání přírodní matematické logiky a její následné aplikace na genezi nových forem nebo přírodou ověřených statických schémat. Digitalizace spojená s přímým testováním organických činitelů má za následek to, že může docházet k syntéze, která tak spojuje více odvětví (biologie, bioinženýrství, materiálové inženýrství, architekturu nebo umění) a hledá paralelu mezi nimi. Tato výzkumná studie se bude zabývat novým způsobem navrhování a výroby. Díky kombinaci digitálních nástrojů a technologií lze ovlivňovat izolované prostředí ve kterém budou pěstovány organické formy. Díky řízeným změnám v tomto prostředí je m

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Jakub Vorel, Ph.D.