Konference doktorského studijního programu Architektura a stavitelství 2017: Železnice - specifika, výzvy a limity

Železnice - specifika, výzvy a limity Konference doktorského studijního programu Architektura a stavitelství 2017 (SP AS) a jeho hostů s podtitulem Železnice - specifika, výzvy a limity navazuje na 3 předešlé úspěšné konference doktorského studijního programu AS: Architektura a udržitelný rozvoj 2014, Venkov a územní plánování 2015, Architektura a veřejný prostor 2016 a také na konferenci Křižovatky architektury - architektura, železnice, město, na kterou organizoval prof. T. Šenberger. Konference bude s mezinárodní účastí.Klade si za cíl pojednat o současných specifikách, výzvách a limitech ve výzkumu železnic s přihlédnutím zejména k jejich památkové hodnotě a potenciálnímu budoucímu využití této součásti památkového fondu. Ačkoli jsou drážní objekty chápané jako součást tohoto fondu, existuje zatím velký dluh z pohledu jejich popisu a identifikace jejich hodnot. Téma konference se zaměří na nejrůznější prostorová měřítka železničních staveb - od jednotlivého objektu k dopravní infrastruktuře, dobu vzniku a proměnu způsobu jejich vnímání: od historie a odmítání železnice jako čehosi neznámého a tedy potenciálně nebezpečného, přes vliv železnice na industrializaci a urbanizaci až po současnost, kdy je chápána jako výrazný dynamický prvek urbánní krajiny a její nedílná součást. Přesto, že železnice je chápána jako nedílná součást sídel i krajiny, je nepřehlédnutelné, že její fenomén z různých důvodů postupně upadá. Železnice tak zanechává ve městském i venkovském prostředí nepřehlédnutelné rysy a objekty, na které musí současní architekti a urbanisté ve svých úvahách o rozvoji sídel a krajiny reagovat. Je zřejmé, že téma průzkumu, zachování a nového využití (nebo optimálního využití) železničních staveb je dnes velmi aktuálním tématem, které je nutné interpretovat nejen v rámci obor dopravních staveb ale interdisciplinárně. Toto téma je součástí historie moderní architektury, územního plánování a tvorby krajiny a v neposlední řadě je jako industriální dědictví význa