Ing. arch. Mario Barra

doc. Ing. arch. Tomáš Efler, Ing. arch. Mario Barra

15114 Ústav památkové péče

Během rozšiřování povrchové těžby v podkrušnohorském regionu se v souvislosti se zanikáním sídel řešilo hned několik souvisejících témat – nejen vysídlení, ale také osud bohatého a rozmanitého památkového fondu, který se na jednotlivých místech nacházel a jehož existence byla těžbou hnědého uhlí ohrožena. Pro památkovou péči se například vytvářely pětileté či úkolové plány památkového střediska, jež se zabývaly otázkou dokumentace nebo občasného přemístění vybraných objektů, zejména těch památkově chráněných, případně alespoň jejich částí (církevního zařízení). Toto plánování bylo – přestože těžba měla prioritu – připraveno detailně včetně kalkulace finančních nákladů nebo konkrétního vyměření zachráněných památek a jejich nového umístění. Ačkoliv se tyto plány jeví jako uspokojivé, je nutné je porovnat s realizovanými akcemi a jejich výsledkem. Lze pozorovat, že řada akcí nebyla nakonec realizována vůbec nebo proběhla v odlišném rozsahu, a to buď kvůli nedostatku financí, nebo změně priorit, v některých případech nelze o výsledku dohledat bližší informace a některé akce teoreticky na svou realizaci stále čekají.

Detail

doc. Ing. arch. Tomáš Efler, Ing. arch. Mario Barra

15114 Ústav památkové péče

The hop-growing areas around the town of Žatec are a valuable example of an agricultural cultural landscape, whose significance has been recognized not only through protection in the form of the landscape heritage zone 'Žatec Hop Landscape' and the safeguarding of individual structures (such as hop warehouses, drying facilities, and Stekník Chateau), but also by its inscription on the UNESCO World Heritage List as "Žatec and the Landscape of Saaz Hops" in 2023. Hop cultivation, or rather the existence of hop fields around Žatec, has been documented since the mid-16th century, with a notable increase in cultivation from the mid-19th century, which was also linked to landscape changes due to the construction of railways for the export of processed hops. The widespread cultivation of hops in the region is further evidenced by records of hop production even in locations that today no longer resemble agricultural landscapes. The Žatec region, which has existed since the 13th century, covered an area comparable to today’s Ústí nad Labem Region (and parts of the Karlovy Vary Region). Records of hop field areas can be found in the Stable Cadastre from 1845, even in settlements located in the present-day districts of Most and Chomutov, or in the historical districts of Kadaň, Bílina, and Duchcov. These areas, historically formed by agricultural cultural landscapes, underwent turbulent development in the second half of the 20th century, when the expansion of surface brown coal mining transformed agricultural lands into so-called "lunar landscape". A similar fate, including the disappearance of hop fields, befell several villages that were lost due to the construction of the Nechranice Reservoir between 1961 and 1968.

Detail

Ing. arch. Mario Barra

15114 Ústav památkové péče

Desítky sídelních útvarů různé velikosti (osady, obce či menší městečka) a celá kulturní krajina rozkládající se mezi nimi, to vše se dramaticky proměnilo mezi lety 1948 a 1992 v Podkrušnohoří – severočeské hnědouhelné pánvi. Nemizí ovšem pouze nehodnotné prvky v území, ale celá řada objektů s památkovou hodnotou, které lze dnes připomínat především díky velmi podrobné dokumentaci různé podoby a rozsahu. Vhodnější je v tomto případě hovořit o „objektech s památkovou hodnotou“ a nikoliv o „památkách“, aby nedocházelo k záměně s prvky chráněnými dle tehdy platného zákona o státní památkové péči. V jednotlivých (a dnes již neexistujících) sídlech lze těchto „oficiálně“ zapsaných památek nalézt pouze jednotky, pokud vůbec v dané obci nějaký prvek na tento druh ochrany dosáhl – povětšinou se jednalo o větší sakrální stavby (kaple, kostely), šlechtická nebo panská sídla a související stavby (zámky, hospodářské dvory, pozůstatky staršího osídlení) či nejstarší stavby související s těžební činností v regionu (hornické kolonie). Ve většině případů se jednalo o stavby prohlášené po vzniku prvního památkového zákona v roce 1958, které byly v pozdějších desetiletích postupně odprohlašovány, a to těsně před zánikem, předcházejíce tak postupu povrchové těžby a zániku celé obce či městečka.

Detail

doc. Ing. arch. Tomáš Efler, RNDr. PhDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D., Ing. arch. Mario Barra, Ing. arch. Václav Fanta, Ph.D.

15114 Ústav památkové péče , 15120 Ústav krajinářské architektury

Detail

doc. Ing. arch. Tomáš Efler, Ing. arch. Mario Barra

15114 Ústav památkové péče

Dozens of defunct settlement units located in areas of historically active or still – operating surface lignite mines in the Most District – including the large – scale ČSA mine and the Bílina, Vršany, Jan Šverma, Most – Ležáky, and Julius III mines – are today commemorated thanks to often very detailed documentation, frequently carried out in cooperation with state heritage preservation authorities. Only a small percentage of various types of structures (noble residences, religious buildings, residential houses, etc.) were officially designated as state – protected monuments during the second half of the 20th century. On the other hand, a new layer of legally protected heritage is gradually emerging, representing the most recent industrial phase in the region’s history. One potential representative of this layer in the coming years could be the bucket – wheel excavator RK5000, the last of its kind in the Czechia, whose preservation and possible heritage protection is currently under discussion.

Detail

Ing. arch. Mario Barra

15114 Ústav památkové péče

Proměna území velkolomu ČSA je několik staletí trvajícím procesem, jehož další dějství postupně započíná v návaznosti na probíhající ukončení povrchové těžby hnědého uhlí v letech 2025-2026. Nadcházející podoba regionu by částečně měla vycházet z historické podoby regionu, ačkoliv do jeho podoby radikálně zasáhla mezi lety 1950 a 1990 hnědouhelná těžba, během níž byla odkloněna řada vodních toků různé velikosti a zaniklo zde také devět sídelních útvarů. Cílem příspěvku je představit jednotlivé etapy tohoto podkrušnohorského regionu, zahrnující historické Komořanské jezero, následnou proměnu na zemědělskou krajinu propojenou drobnějšími vodními toky, krátkého návratu k dřívější podobně území formou vodní nádrže Dřínov, odklonem či omezením řady vodních toků kolem dobývacího prostoru hnědého uhlí až po aktuální úvahy o budoucnosti krajiny a vodního režimu v ní. Kromě dokumentů schvalovaných na různých úrovních místní, regionální či státní správy je nutno zohlednit i proměny přírody související s klimatickou změnou, která má mimo jiné vliv i na stav podzemních vod. Záměrem je prezentací minulosti, přítomnosti a plánované vs. návrhové budoucnosti území otevřít otázky o doposud přetrvávajících nejistotách a sporných bodech mezi jednotlivými projednávanými koncepcemi, které by vedly k návrhu a realizaci nové podoby území, přetrvávající po staletí.

Detail

Ing. arch. Mario Barra

15114 Ústav památkové péče

Území velkolomu ČSA prošlo za poslední století výraznou proměnou. Plochu tvořenou zemědělsky obhospodařovanou kulturní krajinou, dotvářenou cestní sítí pro silniční i železniční dopravu mezi devíti sídelními celky, vystřídala především ve 2. polovině 20. století „měsíční krajina“ s těžebními stroji. Povrchová těžba uhlí se přiblížila na dohled k zámku Jezeří s arboretem nebo k městu Horní Jiřetín a stala se středem pozornosti v debatě o prolomení či neprolomení těžebních limitů v 90. letech minulého století. V roce 2024 se celé území přiblížilo k dalšímu historickému milníku, postupnému útlumu těžby a plánování budoucího využití krajiny o rozloze přesahující 50 kilometrů čtverečních na ploše 14 katastrálních území. Příspěvek představí vybrané koncepce budoucího rozvoje území včetně ohlédnutí do historie, součástí příspěvku bude také prezentace alternativních úvah nad částečným návratem k historické podobě regionu, které byly součástí diplomové práce.

Detail

Ing. arch. Mario Barra

15114 Ústav památkové péče

Území velkolomu ČSA prošlo za poslední století výraznou proměnou. Plochu tvořenou zemědělsky obhospodařovanou kulturní krajinou, dotvářenou cestní sítí pro silniční i železniční dopravu mezi devíti sídelními celky, vystřídala především ve 2. polovině 20. století „měsíční krajina“ s těžebními stroji. Povrchová těžba uhlí se přiblížila na dohled k zámku Jezeří s arboretem nebo k městu Horní Jiřetín a stala se středem pozornosti v debatě o prolomení či neprolomení těžebních limitů v 90. letech minulého století. V roce 2024 se celé území přiblížilo k dalšímu historickému milníku, postupnému útlumu těžby a plánování budoucího využití krajiny o rozloze přesahující 50 kilometrů čtverečních na ploše 14 katastrálních území. Příspěvek představí vybrané koncepce budoucího rozvoje území včetně ohlédnutí do historie, součástí příspěvku bude také prezentace alternativních úvah nad částečným návratem k historické podobě regionu, které byly součástí diplomové práce.

Detail

Ing. arch. Mario Barra

15114 Ústav památkové péče

Dvojdům zahradníka nedaleko arboreta v blízkosti zámku Jezeří na Mostecku vychází z nerealizovaného návrhu obnovy části krajiny významně postižené povrchovou těžbou hnědého uhlí. Hrubá architektonická studie nových objektů pro zaměstnance údržby areálu v rámci vzkříšení dávné slávy Jezeřského arboreta z roku 1969 byla adaptována v duchu pasivně energetického uvažování jako prospěšné součásti architektonického navrhování, a to především s ohledem na maximální využívání obnovitelných zdrojů.

Detail

Ing. arch. Mario Barra

15114 Ústav památkové péče

Cílem práce je navrhnout na náves jihočeské obce Popelín, tedy na prostranství mezi obecním úřadem a kostelem sv. Petra a Pavla se hřbitovem jednoduchý dřevěný přístřešek se sezením, který by tak důstojným způsobem doplnil tento asi nejvýznamnější veřejný prostor v obci a zpříjemnil v něm trávení času – ať už pracovního nebo volného – různým skupinám z řad místních obyvatel i náhodných návštěvníků. Práce je doplněna o charakteristiku celé obce, představuje různé inspirační zdroje a v neposlední řadě o fotografie zhotoveného modelu v měřítku 1:100. Její součástí je také výkresová dokumentace navrhované stavby a návod na správu a údržbu přístřešku.

Detail