Lidé

prof. PhDr. Pavel Kalina, Ph.D.

zástupce vedoucího Ústavu teorie a dějin architektury

Autoři
Kalina, P.
Publikováno v
In: Interdisciplinárne dialógy. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2022. p. 315-340. Acta Nitriensia. vol. 16. ISBN 978-80-558-1938-9.
Rok
2022
Podkategorie
Kapitola v knize
Anotace
V literatuře se často setkáváme s pojmem baroko. V kontextu evropské kultury je to jeden z určujících pojmů. Nedokážeme si představit popis našeho kulturního dědictví bez jeho označení. Obsah tohoto pojmu intuitivně chápeme jako určující příslušnost ke středoevropské kultuře, ale možná bychom byli na rozpacích, kdybychom měli jeho obsah někomu vysvětlovat. Ve svém článku podávám přehled o tom, jak baroko v 19. a 20. století chápaly některé přední evropské i mimoevropské osobnosti v oblastech jako dějiny umění, teorie kultury nebo filozofie, jako byli Heinrich Wölfflin, Alois Riegl, Max Dvořák, Vojtěch Birnbaum, Erwin Panofsky, Manfred Bukofzer, Theodor Adorn, Gillese Deleuze, nebo Carlos Fuentes, přičemž nesouhlasím s žádným z nabízených konceptů. Věřím, že nás „baroko“ přitahuje nejen z prestižních důvodů, jak se domníval Adorno, ale také proto, že je podvědomě vnímáme jako začátek naší současnosti, kdy vševědoucí boží oko nahradila potenciální všudypřítomnost digitálního obrazu a fotoaparátu. Kulturu 17. století charakterizovala vědeckost, důraz na vizuální informace, perspektivismus, globalizace a zároveň kreolizace myšlenek a forem. Naše fascinace barokem je tedy fascinací počátkem tradice, ve které žijeme dodnes.
Autoři
Kalina, P.
Publikováno v
In: Zadání, umělecká úloha a funkce v architektuře a ve výtvarném umění.. Brno: Masarykova univerzita, 2022. p. 291-301. ISBN 978-80-280-0228-2.
Rok
2022
Podkategorie
Kapitola v knize
Anotace
V roce 1964 byla vypsána soutěž na řešení provozní budovy sektoru energetiky, pro kterou byl Útvarem hlavního architekta vybrán trojúhelný pozemek mezi ulicemi Kavkazská a Kodaňská. Porota přiřkla první cenu projektu, jehož autorkami byly Zdenka Smítková (později Nováková) a Dagmar Šestáková. Energetika se nicméně nestala investorem budovy. Na scénu přicházejí PZO Chemapol a Investa. Generálním projektantem stavby se stala firma Energoprojekt, do níž přešly obě autorky vítězného návrhu. Přestože investor převzal existující projekt, byly v něm provedeny jisté změny. Ty můžeme chápat i jako další krok směrem k aktuálnější, „světové“ architektuře. 30. 12. 1966 uzavřen kontrakt s firmou FEAL. Roli tu jistě hrála rychlost konstrukce a kvalita provedení. Závažné ale musely být i prestižní důvody. Firma totiž zdaleka nedodávala jen nosnou konstrukci a opláštění budovy, ale fungovala jako generální dodavatel stavby, kterou vybavila nejen nosnou konstrukcí a pláštěm, ale také vnitřními příčkami, dveřmi a podhledy. Zadáním zde bylo vytvořit exkluzivní prostředí pro sociální elitu tehdejšího Československa a její zahraniční klientelu. „Modernitu“ a „současnost“ od poloviny 20. století už nedefinuje jen architektonický projekt, ale také výběr firmy. I když při stavbě paláce hrál významnou roli ředitel Chemapolu Zdeněk Mojžíšek, je zjevné, že řada rozhodovacích procesů byla vysloveně instituční povahy, nebo byla výsledkem práce mnoha osob v méně exponovaném postavení. Hlavním smyslem celého podniku bylo vytvořit nejen praktické pracovní prostředí, ale vysloveně statusovou stavbu, tak jak by si to přála každá velká firma po obou stranách železné opony.
Autoři
Kalina, P.
Publikováno v
Paměť a dějiny. 2022, 16(3), 76-86. ISSN 1802-8241.
Rok
2022
Podkategorie
Článek
Anotace
S termínem baroko si řada lidí dodnes spojuje jiráskovskou, či spíše nejedlovskou „dobu temna.“ Přesto právě bohaté formy barokního umění a architektury mohly inspirovat vnitřní vybavení stranického hotelu v někdejší koleji barnabitů na Hradčanském náměstí. Článek nabízí odpověď, proč k tomu došlo.
Autoři
Kalina, P.
Publikováno v
Bolletino dell´Istituto Storico Ceco di Roma. 2022, 13(1), 179-192. ISSN 1214-9438.
Rok
2022
Podkategorie
Článek
Anotace
L'ex Collegio dei Barnabiti in Piazza Hradčany è uno degli edifici meno esplorati di Praga. Questo collegio fu creato nella sua forma attuale dalla ricostruzione di strutture più antiche vicino alla chiesa tardogotica di San Benedetto, avvenuta nella seconda metà del XVII secolo. Dopo l'abolizione del collegio da parte dell'imperatore Giuseppe II, nel 1786, vi giunsero le monache carmelitane del Carmelo di Malá Strana di Praga. La loro comunità fu trasferita con la forza nel 1950. Negli anni 1957-1960, l'intero complesso fu ristrutturato in un albergo, che non serviva il pubblico, ma esclusivamente i funzionari di spicco del Partito Comunista della Cecoslovacchia al potere e i suoi ospiti, e quindi, ad eccezione della chiesa, rimase inaccessibile. Dopo il 1989, l'intera area è stata restituita ai Carmelitani e quindi, a causa della natura strettamente contemplativa dell'ordine, resa nuovamente inaccessibile. Solo la recente partenza dei Carmelitani ha reso possibile l'apertura dell'intero complesso e la realizzazione di ricerche architettoniche e storiche. I Barnabiti, guidati da padre Floriano da Cremona, giunsero a Praga alcuni anni dopo la sconfitta della rivolta antiasburgica, nel 1627, per svolgere l'amministrazione parrocchiale di Hradčany. Dopo il suo arrivo a Praga, padre Florian divenne uno dei principali assistenti dell'arcivescovo Harrach nei suoi sforzi di riformare la Chiesa cattolica limitando l'influenza dei gesuiti. Questa attenzione si riflette anche nell'architettura del collegio. L'architettura dei Barnabiti si trova ancora all'ombra delle realizzazioni architettoniche degli ordini più noti della Riforma cattolica, in particolare i Gesuiti, i Carmelitani e gli Oratoriani. Tuttavia, l'Ordine fu uno dei committenti più creativi dell'architettura all'inizio del XVII secolo, anche grazie ad architetti dell'Ordine come Lorenzo Binago (1554-1629) e Giovanni Ambrogio Mazenta (1565-1635). I loro collegi sono solitamente concentrati attorno a diversi cortili e giardini definiti da un chiaro sistema ortogonale, dove ampi corridoi collegavano i singoli spazi, pur mantenendo una certa zonizzazione funzionale e una distribuzione logica delle funzioni di base e delle connessioni funzionali. Allo stesso modo, il collegio di Praga si sviluppa su più livelli di altezza intorno a due cortili, rispettivamente cortile a est e giardino a ovest. In origine, da piazza Hradčany si accedeva a tre ingressi, corrispondenti ai tre circuiti di comunicazione interni. L'intera area fu livellata e fu creato un ordine geometrico unificante, matematicamente esprimibile. Una pianta non realizzata della seconda metà del XVII secolo con iscrizioni in italiano è importante per comprendere le ambizioni edilizie della comunità, e rivela che i Barnabiti non erano soddisfatti della posizione o delle dimensioni dell'allora refettorio nel seminterrato della casa sud, o che volevano un altro refettorio in un'altra parte del collegio. L'edificio, che offre una splendida vista su Praga, era dotato di un minimo di decorazioni architettoniche, ma la sua progettazione si basava su un concetto profondamente meditato dell'architettura dell'ordine e su uno sforzo persistente per realizzarlo.
Autoři
Kalina, P.
Publikováno v
Bolletino dell´Istituto Storico Ceco di Roma. 2020, 12 179-192. ISSN 1214-9438.
Rok
2020
Podkategorie
Článek
Anotace
L´articolo esplora i modelli Antichi della famosa scultura berniniana. Viene anche analizzata la lingua della ricerca contemporanea, sopratutto in comparazione con i testi della storia d´arte tedesca della prima meta del novecento.
Autoři
Šrejberová, Š. ed. - Bürger, B. ed., - Kalina, P. ed.
Publikováno v
Most: Oblastní muzeum a galerie v Mostě, 2020. ISBN 978-80-85115-44-4.
Rok
2020
Podkategorie
Sborník
Autoři
Kalina, P.
Publikováno v
Palladio. Rivista di storia dell´architettura e restauro. 2020, 33(65-66), 147-174. ISSN 0031-0379.
Rok
2020
Podkategorie
Článek
Anotace
The three-wing chateau in Chlumec on Cidlina by J. B. Santini is usually interpreted as an extravagant result of the architect´s fantasy. The chateau, however, represents a specific version of Palladian villa on the hill. Its plan was, in fact, given by a combination of older plans by two different architects - Carlo Fontana and Johann Bernard Fischer von Erlach. This combination was, in all likelihood, inspired by count Kinsky who commissioned the structure, not by the architect.
Autoři
Šrejberová, Š. - Bürger, B. - Kalina, P. - Myšička, M., - Pavlíček, P.
Publikováno v
In: Příběh starého Mostu. Most: Oblastní muzeum a galerie v Mostě, 2019. p. 69-80. ISBN 978-80-85115-44-4.
Rok
2019
Podkategorie
Kapitola v knize
Anotace
Monografie, kterou Heide Mannlová vydala o kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě roku 1969, představovala ve své době nejen významný vědecký počin, ale také akt nemalé občanské odvahy, protože její téma bylo těsně spjato s dějinami sudetoněmecké historiografie a vytváření skupinové identity od konce 19. století. Heide Mannlová při tom ve své práci vycházela z tradice německého dějepisu architektury první poloviny 20. století, která byla sama zatížena dobovým nacionalismem. Měnící se pohled na dějiny architektury se od 70. let 20. století projevil i v oblasti výzkumu „pozdně gotických“ halových kostelů, k nimž mostecký kostel patří. Z tohoto hlediska dnes lze korigovat některé premisy, z nichž Mannlová vycházela. Její výzkum, zejména pak studium kamenických značek, zůstává nicméně základem i pro další bádání o mosteckém kostele.
Autoři
Kalina, P.
Publikováno v
Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2939-3.
Rok
2019
Podkategorie
Kniha
Anotace
Kniha je věnována tomu co dělá město městem - nevyčerpatelnému bohatství znaků v ulicí a na náměstích které vytváří relativně stabilní rámec našich měnících se životů. Na základě sémiotické teorie druhé poloviny 20. století se kniha pokouší rozlišit mezi hlubokým a plochým městem - jinými slovy mezi městem které usnadňuje maximum sémantické interakce generující maximum informace, a městem, které směřuje k naprosté anestetičnosti.
Autoři
Kalina, P.
Publikováno v
Staletá Praha. 2019, 35(1), 2-25. ISSN 0231-6056.
Rok
2019
Podkategorie
Článek
Anotace
Stať se zabývá politickým a společenským pozadím Jubilejní zemské výstavy konané v Praze 1891 a interpretuje ústřední stavbu výstavy - Průmyslový palác. Hledá technické předstupně této stavby a analyzuje symboliku její výzdoby.

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.