Ústav urbanismu

15119 Ústav urbanismu

The decarbonisation of multi-family buildings is crucial for Europe's energy transition, yet the role of collective forms of housing governance in this process remains poorly understood. This paper examines how institutional dynamics shape energy investments in Poland and Czechia, two countries with distinct post-socialist housing transformation patterns. Using institutional theory and 61 semi-structured interviews with policymakers and cooperative representatives, we demonstrate that housing cooperatives are structurally positioned to adopt renewable energy technologies primarily as top-down, techno-economic projects aimed at reducing costs. These initiatives rarely develop into participatory or resident-driven models. The potential for collective energy action is further constrained by financial, managerial, and regulatory barriers, as well as the erosion of community structures under ongoing socio-demographic changes. Where energy transition occurs, it tends to follow a centralised, efficiency-driven logic that restricts deeper resident engagement. Experiences with more advanced prosumer solutions illustrate the difficulties of translating both top-down and individually oriented frameworks into cooperative settings shaped by distinct legal, organisational, and cultural conditions. By integrating institutional theory with cooperative studies, the paper shows how path-dependent governance and conflicting logics limit bottom-up energy initiatives in multi-family housing. These findings raise critical questions about the prospects of energy communities within housing cooperatives under current socio-regulatory conditions, highlighting structural barriers that must be addressed if housing cooperatives and similar forms of collective housing are to play a meaningful role in Europe's emerging energy community frameworks, as well as in the residential energy transition in general.

Detail

Ing. arch. Lukáš Kopp, Mgr. Jan Haruda

15119 Ústav urbanismu

Studie proveditelnosti zpracovaná v rámci projektu „Metody prostorové syntaxe pro opatření CPTED“ (CPSYNT) hodnotí technickou, metodickou a aplikační proveditelnost propojení metod prostorové syntaxe (Space Syntax, PS) s procesem navrhování opatření prevence kriminality prostřednictvím urbanistického a architektonického designu (CPTED — Crime Prevention Through Environmental Design). Cílem studie je ověřit, do jaké míry lze metody PS využít pro automatizaci vybraných částí procesu CPTED, zejména pro analýzu prostorových vztahů, identifikaci rizikových míst a podporu návrhu bezpečnostních opatření. Studie dále hodnotí legislativní rámec, technické limity, datové předpoklady, dostupné technologie a ekonomickou udržitelnost navrhované služby. Analytická část studie zahrnuje legislativní a normativní audit (CEN/TS 14383, ISO 22341, stavební a bezpečnostní předpisy), identifikaci automatizovatelných kroků CPTED, testování prostorové syntaxe na reálných mapových podkladech městské lokality a tvorbu metodického rámce interpretace PS pro účely bezpečnostního návrhu. Testování potvrzuje, že metriky jako choice, integration, connectivity, depth, isovist area či through vision poskytují relevantní podklady pro zhodnocení přirozeného dohledu, orientace, přístupových cest a kritických prostorových konfigurací ve veřejném prostoru. Studie vymezuje jasné hranice toho, co lze automatizovat (topologická analýza, screening rizik, generování předběžných návrhů), a co naopak zůstává doménou expertního posouzení (sociální kontext, místní šetření, situační faktory, rozhodovací logika). Výsledkem je návrh datového modelu, struktury výstupů prostorové syntaxe, propojení s expertními pravidly CPTED a koncept budoucí softwarové aplikace, která bude schopna poskytovat doporučení jako službu (SaaS). Součástí studie je rovněž konkrétní návrh CPTED opatření pro pilotní městskou lokalitu a ekonomické posouzení tržního potenciálu navrhovaného řešení. Studie potvrzuje, že využití prostorové syntaxe představuje validní a přínosný analytický nástroj pro podporu CPTED, zejména v urbanisticko‑prostorové dimenzi, a že navrhovaná automatizace je technicky realizovatelná a komerčně perspektivní.

Detail

Ing. arch. Pavlína Suchá

15119 Ústav urbanismu

Detail

Ing. arch. Jaromír Hainc, Ph.D.

15119 Ústav urbanismu

Aktualizace norem ČSN 73 4301 Obytné budovy a ČSN 73 4305 Zaříditelnost bytů uplatňují soudobé požadavky na bydlení a jejich vazbu na související měřítkové úrovně související s bytovou typologií. Cílem aktualizace je navázání na stávající legislativu, soulad s Politikou architektury a stavební kultury, sjednocení formy odkazů a s tím související odstranění duplicit. V neposlední řadě dochází k provázání obou norem s cílem jasného a jednoduchého určení požadavků na byty dle zadání klienta.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Coco Houses je soubor obytných chýší. Nad pláží Hermosa, nedaleko kostarického městečka Uvita, se v prudkém svahu tropické džungle ukrývá resort Art Villas. Coco je jeho součástí a je unikátním příkladem hravé, glampingové, udržitelné a moderní tropické architektury. V našem návrhu jsme využili všechny dosavadní zkušenosti z realizace experimentálních design and build projektů na pomezí architektury, landscape architektury a urban designu. Hlavním konstrukčním materiálem je místní tropické dřevo, doplněné stanovou plachtou a kovovými prvky. Racionální konstrukce je základem designu. Sama vytváří architektonickou formu a atmosféru, nepotřebuje žádnou přidanou dekoraci. Konstrukční princip umožňuje flexibilitu velikosti, tvaru i kompozice více navzájem podobných objektů, rozesetých v náročném terénu. „Stejný tvůrčí princip používá Příroda po miliony let. Příroda nás inspiruje k vytváření prostředí, které máme rádi a cítíme se v něm bezpečně. Hlásíme se k principům Přirozené architektury, jak je formuloval náš kamarád a učitel architekt Martin Rajniš,“ říká Martin Kloda.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Naší inspirací pro letní instalaci na Velkém náměstí v Hradci Králové je ikonický Corral del Carbón z andaluské Granady. Archetypální stavba s dvoupatrovým ochozem kolem čtvercového „rajského dvora“ symbolizuje sdílené architektonické dědictví kultur starého světa, soustředěných v blízkém i vzdálenějším okolí Středozemního moře a formujících po staletí i naši stavební kulturu.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Galerie moderního umění v Hradci Králové a Centrum architektury Královéhradeckého kraje uvedli v květnu 2025 na Velkém náměstí v Hradci Králové sezónní uměleckou instalaci Corral. Projekt se uskutečnil při příležitosti oslav výročí 800 let od první zmínky o městě Hradci Králové. Za intervencí stojí studio ARCHWERK.cz. Dílo bylo vybráno ve vyzvané soutěži ve spolupráci se statutárním městem Hradec Králové s cílem obohatit veřejný prostor města. Návštěvníkům nabízí kromě prohlídky secesní studny i jinou perspektivu pohledu na celé Velké náměstí. „Instalace nabízí poznání potenciálních významů kdysi důležitého místa i zamyšlení nad jeho proměnou. Současná podoba Velkého náměstí je poznamenána dominancí automobilů, což degraduje jeho kvality jako veřejného prostoru. Studio ARCHWERK.cz otevírá diskusi o jeho budoucnosti a funkcích a poskytuje fyzicky i metaforicky nový úhel pohledu na historické centrum města,“ uvádí Michal Kudrnáč – vedoucí Centra architektury Královéhradeckého kraje, které projekt realizuje.

Detail

doc. Ing. arch. Irena Fialová, doc. PhDr. Jana Tichá, Ph.D.

15113 Ústav teorie a dějin architektury, 15119 Ústav urbanismu

Devadesátková architektura. Roztančený kýč postrádající jakoukoliv hodnotu. Každá doba má své stigma, které je dobré co nejrychleji demonstrovat. Podtitul knihy vystihuje napětí, které devadesátá léta nejvíce definuje. Devadesátky nebyly jen chaotickým přechodným obdobím mezi dvěma světy. Byly laboratoří, která přímo vybízela k testování hranic.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Kvalita vystavěného prostředí se stala v posledním desetiletí fenoménem a předmětem vědeckých výzkumů. V globálním světě, charakteristickém tekutostí a rychlou proměnlivostí všeho okolo nás, najednou přestala být kvalita prostředí samozřejmou jistotou, zděděnou po předchozích generacích. Do centra pozornosti se dostávají otázky, jak stávající kvalitu udržet, jak ji rozvíjet a zvyšovat. S tím je nedílně spojena otázka, jak vůbec kvalitu vystavěného prostředí hodnotit. Je ale možné formulovat objektivní kritéria pro kvalitativní hodnocení vystavěného prostředí? Politiky architektury / Baukultur jsou již několik desetiletí předmětem mezinárodní spolupráce, kvalitativním skokem na poli obecného výzkumu se však stalo teprve vydání Davoské deklarace a nastartování Davoského procesu. V roce 2021 byla v rámci Davoského procesu publikována metoda hodnocení - Davoský systém hodnocení kvality stavební kultury. Jeho osm kritérií hodnocení vychází z Davoské deklarace a má za cíl umožnit komplexní posouzení kvality místa.

Detail

Mgr. Jan Haruda

15119 Ústav urbanismu

Mapa „Kritická místa v infrastruktuře z hlediska dopravních nehod v Praze 2022–2025 (Q2)“ zachycuje prostorovou koncentraci dopravních nehod na území hlavního města Prahy a identifikuje lokality s dlouhodobě zvýšeným bezpečnostním rizikem. Kritická místa (KM) jsou vyznačena jako body se sledovaným okruhem o poloměru 75 m, v jehož rámci je zobrazen počet evidovaných nehod. Velikost symbolu bodu odpovídá intenzitě výskytu nehod, což umožňuje jejich rychlé vizuální porovnání. Součástí mapy jsou také úseky komunikací odstupňované podle průměrného počtu nehod na 100 m délky, které upozorňují na problematické části silniční sítě. Mapa slouží jako analytický podklad pro dopravní inženýry, samosprávu a složky bezpečnosti při vyhodnocování rizik v městské dopravní infrastruktuře. Lze ji využít při plánování infrastrukturních úprav, zvyšování bezpečnosti dopravy, optimalizaci dopravního značení, návrhu protikolizních opatření či identifikaci míst vhodných pro podrobný dopravně-bezpečnostní audit. Uživatelům poskytuje přehled o prostorových vzorcích dopravních nehod a pomáhá odhalit jak bodové poruchy (např. nebezpečné křižovatky), tak liniové problémy (rizikové silniční úseky), které vyžadují systémové řešení.

Detail