Ústav urbanismu

2026

Kvalitativní výzkum implementace modro-zelené infrastruktury v pražských městských částech je závěrečnou částí doktorského výzkumu hodnocení modro-zelené infrastruktury v Praze a třech zahraničních městech. V této části bude probíhat sběr dat od zástupců samospráv pražských městských částí zapojených do implementace projektů adaptace na změnu klimatu navázaných na Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu. Bude zjišťováno, jaká byla motivace k těmto projektům, jejich procesní příprava, realizace i údržba. Výstupem výzkumu bude prezentace na zahraniční a české konferenci a publikace recenzovaného článku ve vědeckém periodiku.

Detail

2026

Konference tematicky navazuje na nultý ročník, který se v roce 2025 zaměřil na otázky města 21. století, konkrétně na koncept spravedlivého města a jeho prostorové, sociální a institucionální dimenze. V letošním ročníku se pozornost obrací k fenoménu veřejně přístupných, avšak soukromě vlastněných prostorů (POPS), které se v současných městech stávají stále významnějším, avšak často ambivalentním prvkem městského prostředí. Téma konference se přirozeně propojuje s probíhajícím mezinárodním výzkumným projektem, v jehož rámci se autorský tým dlouhodobě zabývá proměnami veřejného prostoru ve spolupráci s partnery ze Slovenska, Maďarska a Polska. Konference vytváří platformu pro sdílení poznatků, metod a empirických zkušeností napříč středoevropským kontextem a otevírá prostor pro kritickou reflexi role POPS v současné urbánní praxi i teorii. Současná města se stále častěji formují prostřednictvím prostorů, které překračují tradiční dichotomii veřejného a soukromého. Privately Owned Public Spaces (POPS) představují významný fenomén současné produkce městského prostoru, v němž se střetávají otázky vlastnictví, přístupnosti, správy a každodenního užívání. Tento prostorový jev má své kořeny v Americe v 60. letech 20. století, ale od té doby se rozšířil po celém světě. Otázky spojené s motivací jednotlivých aktérů tvorby těchto prostor jsou ale v globálním měřítku různé. Konference si klade za cíl otevřít kritickou a interdisciplinární debatu o proměnách veřejnosti (publicness) v kontextu neoliberální urbanizace, zaměřenou na institucionální rámce, regulační nástroje, návrhové strategie i reálné způsoby užívání těchto prostorů. Zvláštní pozornost je věnována středoevropskému a post-socialistickému kontextu, empirickému výzkumu a metodám, které umožňují hodnotit, do jaké míry mohou POPS fungovat jako skutečně inkluzivní městské prostory. Doktorandi, kterých se téma veřejného prostoru týká, řeší v současnosti práce zaměřené například na prostorovu segregaci, vyloučení, o

Detail

2025

Výzkum se zaměřuje na identifikaci kritických bodů v cyklistické infrastruktuře pomocí analýzy velkých dat, což je klíčové pro udržitelné městské plánování. Využitím dat z aplikací jako Strava a Cyclers a jejich porovnáním s údaji o dopravních nehodách Policie ČR a existující ochrannou infrastrukturou pro cyklisty. Výzkum odhaluje místa s nejvyšším počtem nehod. Tento výzkum má za cíl navázat na SGS OHK1 - 054/22. Zde se podařilo nalézt metodu jak ověřit, která místa jsou v Praze nejvíce nehodová v hlavních dopravních cyklistickcých tocích městem. Kritické místo však bylo určeno na základě veškeré nehodovosti. Cílem tohoto projektu je zanalyzovat data o nehodách pouze cyklistů, aby byla místa v Praze na základě tohoho šetření prioritizována. Následně dojde k dokumentaci míst a indentifikaci klíčových aspektů, díky kterým je toto místo špatně prostupné, neinkluzivní a neodpovídá urbanistickcým standardům města v době klimatické krize. Výzkum bude předán na Magistrát Hl.města Prahy za účelem naplnění městského Klimaplánu a bude prezentován v na dopravních a urbanistických konferencích. Druhotným cílem výzkumu je pak poukázání na zvýšení bezpečnost a atraktivity cyklistiky ve městech, což by mělo vést k vyššímu využívání kol jako dopravního prostředku a snížení emisí CO2. Výstup bude prezentován ve formě mapových podkladů, slovní priorititace a fotodokumentace - top 20 nejnebezpečnějších míst pro cyklodopravu v Praze.

Detail

2025

In contemporary urban design and planning discourse, walkability has emerged as a central concept for capturing, analyzing and enhancing the built environment's capacity to facilitate and promote walking. Despite its broad applicability, existing methodologies often reduce walkability to mobility-centered technical metrics, neglecting the embodied, sensory, and cultural dimensions of urban walking. This project aims to explore walkability through an embodied, human-centered lens and utilize a design-driven research approach that incorporates the diverse lived experiences and urban imaginaries. Grounded in developing theoretical frameworks of corporeity and place, this research adopts an interdisciplinary methodology to examine walkability as a dynamic and performative process shaped by the interactions between bodies, memories, and cultural narratives within built environments. The project will leverage an extensive literature review, empirical fieldwork, and methods development to advance both the theoretical discourse and practical applications of walkability analysis with human-centered insights for more inclusive and vibrant urban environments.

Detail

2025

Město 21. století řeší široké spektrum problémů - některé si plně uvědomujeme, zatímco další rychle vznikají. Snažíme se je poznat, pochopit a uchopit v rámci řady výzkumů, chybí nám však pravidelně konaná neformální mezioborová platforma, na které bychom nové výzvy a problémy města 21. století diskutovali. V reakci na tuto situaci přicházíme s konceptem každoročních pracovních doktorandských kolokvií, která by probíhala vždy den před Inventurou urbanismu, jako její studentská sekce. Kolokvium Město 21. století poskytne prostor pro odpolední setkání doktorandů za účasti zkušených interních a externích kolegů a kolegyň s mezioborovými zkušenostmi, kteří se dlouhodobě zabývají danou problematikou. Bude zaměřeno na představení aktuálních témat a výzkumů, na kterých doktorandi pracují v rámci svých disertačních prací. Cílem je vytvořit platformu, kde mohou doktorandi z Ústavů urbanismu, prostorového plánování a krajinné architektury z FA, ale i jiných škol z České republiky i zahraničí prezentovat svá rozpracovaná témata a společně mezioborově diskutovat o klíčových tendencích současného města. Setkání zároveň nabídne jedinečnou příležitost pro studenty a studentky prvního ročníku doktorandského studia seznámit se s metodami, strukturou i formou vědecké práce, i vzhledem k tomu, že fakultní Doktorandská konference se přesunula do letního semestru. Kolokvium bude mít čtyři bloky, do kterých se budou moci doktorandi přihlásit: 1/Zdravé město, 2/ Odolné město, 3/ Bioklimatické město a 4/ Chytré město. V rámci každého bloku budou prezentovány 3-4 krátké příspěvky, celkem tedy 12-16 příspěvků, po kterých bude následovat rozsáhlá moderovaná diskuse na témata bloků. Na kolokvium následující den naváže Inventura urbanismu, která se letos v září uskuteční již po jedenácté. Tím, že budou mít doktorandi aktuální témata města 21. století čerstvě prodiskutována, předpokládáme, že se aktivně zapojí i do diskuse na Inventuře urbanismu. Kolokvium bude inzerováno na sociálních sítích

Detail

2025

Studentská vědecká konference Politiky architektury je mezioborová, tématicky zaměřená výzkumná konference. Společným tématem cyklu jsou Politiky architektury, používané v řadě evropských zemí jako strategický rámec nástrojů pro správu a vytváření kvalitního vystavěného prostředí. Národní politiky architektury byly předmětem série SVK Politika architektury, pořádaných na FA ČVUT v letech 2017 - 2019. Jejich témata a výstupy byly jedním z podkladů pro aktualizaci Politiky architektury a stavební kultury ČR (2023). V roce 2024 na předchozí výzkum navázala v pořadí čtvrtá konference, zacílená na regionální a místní politiky architektury. Letošní pátý ročník konference má za cíl zaměřit se podrobněji na oblast územního plánování, včetně jeho strategického rozměru a ekonomického průmětu do území. Zvolené téma rozvíjí závěry loňského ročníku SVK Politiky architektury 2024: Probíhající proměna zastavěného území i krajiny se dotýká stejně největších metropolí jako malých měst a obcí. Zachování kvality prostředí je předmětem výzkumů a obsahem strategických dokumentů v celém severoatlantickém kulturním prostoru. Nástroje našich samospráv pro řešení aktuálních výzev a trendů jsou v tomto srovnání slabé a omezené. Veřejná správa v naší zemi se spoléhá spíše na přímé regulace území, především v podobě územně plánovacích dokumentací. Pro řešení negativních jevů v území a nalézání celospolečensky přínosné rovnováhy mezi zisky a náklady ve všech pilířích udržitelného rozvoje jsou však podle urbánní ekonomie mnohem vhodnější nepřímé (obvykle fiskální) nástroje regulace. Stávající rozdělení kompetencí v duálním systému veřejné správy naší země bohužel využívání nepřímých a neformálních nástrojů správy území limituje. Strategickým cílem pořádání této série konferencí je mapování znalostí a výzkumů na poli správy území a kvality vystavěného prostředí, a to především metodou mezioborové odborné debaty a její kritické reflexe. Předmětem zkoumání obecně jsou nástroje správy území a jejich

Detail

2025-2026

This project unites students, architects and policymakers to examine Privately Owned Public Spaces (POPS) around new built complexes and create development guidelines. Though POPS are increasingly common in V4 cities, their creation lacks public discussion despite their impact on social equity. The project includes a workshop, conference, publication with design recommendations.

Detail

2025-2027

The research project focuses on the residential segregation of socio-economically excluded individuals in the Czech Republic. Commonly referred to as urban segregation, this phenomenon is typically viewed negatively in the literature. It is linked to various issues, including restricted social mobility, limited opportunities and access to resources, and segregation in education, among others. Residential segregation is a complex issue heavily influenced by local specifics and cannot be understood solely in spatial terms. Nevertheless, the spatial dimension is important when analyzing the dynamics that lead to residential segregation. Although the causes and consequences of social exclusion have been widely studied, segregation is primarily examined through the lens of administrative units, which often encompass diverse urban structures and types. This approach may introduce biases in understanding the distribution of socio-economically excluded residents in cities and the environments in which they live. This research aims to explore the phenomenon of urban segregation by analyzing the distribution of socio-economically excluded residents in selected cities across the Czech Republic. The primary focus is on urban segregation at the neighbourhood level, emphasizing mainly regional cities that differ in their historical and economic contexts. The project focuses on urban segregation in the Czech Republic, ensuring a meaningful comparison within a single cultural and national framework. The research will examine how social exclusion manifests spatially within urban areas, utilizing parameters relevant to urban planning. The dissertation will include several case studies exploring the living environment of excluded residents concerning state social policies, particularly in the context of the political, economic, and social transformations after 1989. Ultimately, the study seeks to identify whether socio-economic exclusion in the Czech Republic follows repetitive sp

Detail

2024

Konference navazuje na sérii SVK Politika architektury a stavební kultury ČR (FA ČVUT 2017), Politika architektury - aktuální témata (FA ČVUT 2018) a Politika architektury: aktéři a naplňování (FA ČVUT 2019), věnovaných především obsahu a aktualizaci strategického dokumentu Vlády ČR Politika architektury a stavební kultury ČR. Cílem čtvrtého ročníku je vykročení z obecného tématu Politiky architektury ČR k politikám a strategiím architektury a rozvoje jednotlivých měst a obcí, zejména těch menších o velikosti stovek až tisíců obyvatel. Konference je tématicky zaměřena na rozhodovací procesy v území a otázky spolupráce profesionálů s veřejnou správou při vytváření vystavěného prostředí. Výstupem konference bude zmapování tématu (podobně jako u předchozích ročníků) a pojmenování nejdůležitějších témat a otázek v závěrečném shrnutí a sborníku konference. Kontext: Vystavěné prostředí vytvářejí a přetvářejí lidé svou činností v průběhu času, a zároveň jsou tímto prostředím sami ovlivňováni a formováni (srov. Vystavěné prostředí: Vytvořený prostor obklopující lidi, kteří jej aktivně formují, a který zpětně ovlivňuje život a chování lidí. The Davos Baukultur Quality System. Swiss Confederation: 2021.) V intenzivně zastavěném území našich měst a obcí, i v jejich blízkém okolí, se vystavěné prostředí proměňuje především prostřednictvím regulovaných procesů, vedených podle stavebního práva. V našem kulturně civilizačním okruhu se nepředpokládá, že by kvalita vystavěného prostředí měla vznikat samovolně. Je převážně výsledkem činnosti profesionálů v oblasti výstavby (viz Stavební zákon, část čtvrtá Stavební právo hmotné, hlava čtvrtá Činnosti ve výstavbě), regulované správními procesy podle stavebního práva. (srov. Davoská deklarace, článek 15. Kvalitní stavební kultura musí být součástí příslušných právních nástrojů. Hlavní cíl dosahování vysoké kvality celého vystavěného prostředí, včetně kulturního dědictví, musí být závazný při všech činnostech s dopadem na území... Davos

Detail

2024-2025

Měřítka kvality jsou přirozeně obtížně kvantifikovatelná. Hodnocení kvality vyžaduje odlišné metody než hodnocení kvantitativních parametrů. S teorií holistického posuzování kvality vystavěného prostředí se zejména v německé jazykové oblasti prosazuje koncept Baukultur, formulovaný systematicky na základě evropské spolupráce v rámci Davos Baukultur Process. Přestože je Česko signatářem Davoské deklarace 2018 a členem Davos Alliance 2023, zůstává téma v českém prostředí neuchopeno. Cílem projektu je formulování kritérií kvalitní stavební kultury v českém jazykovém prostředí na základě existujících zahraničních zkušeností, vycházející zejména z podrobného zmapování Davoského procesu a jeho zdrojů, a spočívající zejména v převedení klíčových textů a pojmů do českého jazyka. Potenciálem výzkumu je a) obecně založení teoretické báze pro téma kvalitní stavební kultury v našem jazykovém prostředí a b) konkrétně vytvoření podkladu pro komparaci vlivu procesů správy území na výslednou kvalitu vystavěného prostředí v rámci tématu disertační práce.

Detail