HOUSENKY

Město. Praha má své hlavní tepny. Mezi nimi zůstávají mezery, mezníky a milníky – zapomenutá a opuštěná místa, kde se jen projíždí, a téměř nikdy nezastavuje. Na tyto mezery koukáme při cestování vlakem jen skrz okno a míjejí nás. Mezitratí je prostor beze jména – území nikoho. Ale mohlo by být všech. Nevyužitých míst kolem železnic je hodně! Vkládám do něj něco nového – plazivého, jdoucí po stopách železnice. Jako HOUSENKY se mé stavby sunou podél kolejí. Recykluji tak zapomenutý prostor. V mezitratí je ticho a vlastně neživo. Právě sem by se měl život přesunout. Do nevyužité zapomenuté mezery. Aby přehlušil hlučné koleje. Aby přehlušil ruch tepny železnic. Aby místo hluku strojů zněly hlasy lidí.