Ateliéry

Ateliér Hlaváček – Čeněk

Náš ateliér vede studenty k tomu, aby se v rámci architektonického návrhu propracovali od urbanistické koncepce až k detailu kliky a naučili se pracovat s konkrétními materiály. Výsledkem bývá třeba i kus domu v měřítku 1 : 1. Cílem je naučit studenty týmové práci, která je pro profesi architekta nepostradatelná, získat cit pro prostor, konstrukci, materiál i detail. Na architekturu nahlížíme komplexně, včetně estetických, psychologických, sociálních a ekologických aspektů.

„When you build a beautiful building, people love it. And the most sustainable building in the world is the one that is loved.“
Cameron Sinclair

Více

Inspirací pro náš ateliér jsou velikáni jako je Peter Zumthor nebo Juhani Pallasmaa, kteří ve své teoretické i architektonické tvorbě vědomě pracují se všemi lidskými smysly. Cílem je dosažení architektonické kvality, o níž Zumthor s oblibou hovoří jako o „atmosféře“. Studenti se snaží vytvářet prostory s nezaměnitelným charakterem, který má zásadní vliv na to, jak se člověk v interiéru cítí a jak nás interiér inspiruje pro jeho používání.

Při práci v ateliéru klademe velký důraz na práci s modely v různém měřítku, s jejichž pomocí ověřujeme jednotlivé aspekty návrhu – formu, prostor, materiál, světlo. K závěrečným prezentacím jsou přizváni externí kritici, před nimiž musí studenti svůj projekt obhájit.

Letní semestr 2017/2018: Funerální architektura. Baví nás přemýšlet o stavbě v širších souvislostech, brát v úvahu architektonické a konstrukční aspekty návrhu, vědomě pracovat s konkrétním místem, jeho poezií a atmosférou, ale třeba i se specifickým stavebním programem. Smyslem nebyl „jen“ návrh domu, ale i zamyšlení se nad tématem smrti, jak má vypadat konec života v naší společnosti a v dnešní době. Je krematorium místo pro zemřelé, nebo pozůstalé? Na obrázku krematorium v Hradci Králové, autor Klára Novotná.
Zadáním v zimním semestru 2017/2018 bylo navrhnout lávku pro pěší přes Hlubokou strouhu v KRNAP. Lávka musela reagovat na extrémní klimatické podmínky, obtížnou dostupnost stavební techniky a kontext unikátního prostředí národního parku. Cílem bylo pochopit konkrétní vlastnosti zvoleného materiálu a nabyté znalosti zpětně vtělit do architektonického návrhu. Snažili jsme se, aby studenti výslednou stavbu pouze nemontovali. Důležitá byla výroba vlastníma rukama. Na obrázku je rozpracovaná lávka na nádvoří FA ČVUT. Autor: Tomáš Minarovič, spolupráce: Michal Bílek, Jan Binter, Tereza Chvojková, Ondřej Králík, Matěj Kulhavý, Petra Lálová, Eliška Müllerová, Pavel Struhař. Foto Jan Kyncl.
Studenti ateliéru absolvovali na FS ČVUT svářečský kurz a značnou část konstrukce lávky si svařili vlastními silami. Foto Jan Kyncl.

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D.