Výstavu Erasmus 2020 najdete v Galerii na webu.
Při online vernisáži konané 18. listopadu se představily čtyři desítky studentských prací a jejich autoři se s ostatními podělili o zážitky a zkušenosti ze studia na zahraničních univerzitách. Smyslem akce bylo motivovat nové zájemce o výjezd v nadcházejícím akademickém roce, protože výběr destinací zůstává pestrý i přes protipandemická opatření a uzávěrka přihlášek do prvního kola výběrového řízení Erasmus+ & Exchange 2021/22 je již 6. prosince.
Zdeněk Völfl, Michaela Černá a Matěj Kováčik vyprávěli o studiu v zahraničí, ukázali své projekty, fotky a videa ze škol, měst i cest. Setkali se s různými přístupy k výuce, ateliérové práci, ale i trávení volného času, zmiňovali systematičnost a zorganizovanost některých univerzit, i mírný chaos a nesrozumitelnost komunikace jiných. Na některých univerzitách mají třeba pro studenty otevřeno nonstop, jinde zavírají ve večerních hodinách s odkazem na to, že nedostatek odpočinku neprospívá zdraví ani studiu. Během vernisáže se představily různé postoje, pestrá paleta názorů, řešení i hodnot. Přesto měly všechny fakulty jedno společné – podnětné prostředí pro studium.
„Studovat na zahraniční škole, žít v jiném prostředí, zorientovat se v něm a fungovat, to je zkušenost k nezaplacení,“ říká proděkanka pro zahraniční vztahy Irena Fialová. Její slova potvrzují i studenti, kteří vycestovali. „Myslím, že jsem se hodně změnila. Při studiu v zahraničí jsem se setkala s mnoha odlišnými přístupy a názory na architekturu, zároveň i s jinými kulturami a pohledy na život celkově. Díky této zkušenosti jsem si lépe našla své vlastní názory a postoje, ujasnila jsem si, co chci a očekávám od svého oboru, ale i celkově našla sama sebe,“ shrnuje své studium na Škole architektury ETSAB v Barceloně Michaela Černá.
Jejího spolužáka Matěje Kováčika, který strávil semestr na Fakultě architektury a zastavěného prostředí TU Delft, překvapilo, že pedagogové se studenty neustále diskutují o metodě. „Nezajímaly je výsledky, ale jak jich docílit. Měli jsme také víc debat a exkurzí. Člověk nemusel strávit tolik času studiem, na druhou stranu se od nás očekávalo, že se budeme víc zapojovat do akcí studentské komunity,“ shrnuje Matěj Kováčik.
Jako klíčovou zkušenost z pobytu uvádí Matěj Kováčik večírek, při kterém v bytě majitele objevil knihu o buddhismu. Ta jej nasměrovala nejen k tématu závěrečné práce, ale také na počátek cesty hledání. „Nebýt mé izolace od domácí zóny komfortu, nic by se pravděpodobně nestalo,“ popisuje Matěj Kováčik zkušenost, která mu možná změnila život.