Zprávy

Představujeme studentské práce ze zahraničních pobytů Erasmus+ & Exchange

Ateliérové projekty, které vznikly v průběhu zahraničních studijních pobytů v loňském akademickém roce, je nyní možné si prohlédnout na výstavě Erasmus 2020. Výstava se nemohla uskutečnit fyzicky, proto ji fakulta představuje v galerii na webových stránkách.

Výstavu Erasmus 2020 najdete v Galerii na webu.

Při online vernisáži konané 18. listopadu se představily čtyři desítky studentských prací a jejich autoři se s ostatními podělili o zážitky a zkušenosti ze studia na zahraničních univerzitách. Smyslem akce bylo motivovat nové zájemce o výjezd v nadcházejícím akademickém roce, protože výběr destinací zůstává pestrý i přes protipandemická opatření a uzávěrka přihlášek do prvního kola výběrového řízení Erasmus+ & Exchange 2021/22 je již 6. prosince.

Zdeněk Völfl, Michaela Černá a Matěj Kováčik vyprávěli o studiu v zahraničí, ukázali své projekty, fotky a videa ze škol, měst i cest. Setkali se s různými přístupy k výuce, ateliérové práci, ale i trávení volného času, zmiňovali systematičnost a zorganizovanost některých univerzit, i mírný chaos a nesrozumitelnost komunikace jiných. Na některých univerzitách mají třeba pro studenty otevřeno nonstop, jinde zavírají ve večerních hodinách s odkazem na to, že nedostatek odpočinku neprospívá zdraví ani studiu. Během vernisáže se představily různé postoje, pestrá paleta názorů, řešení i hodnot. Přesto měly všechny fakulty jedno společné – podnětné prostředí pro studium.

„Studovat na zahraniční škole, žít v jiném prostředí, zorientovat se v něm a fungovat, to je zkušenost k nezaplacení,“ říká proděkanka pro zahraniční vztahy Irena Fialová. Její slova potvrzují i studenti, kteří vycestovali. „Myslím, že jsem se hodně změnila. Při studiu v zahraničí jsem se setkala s mnoha odlišnými přístupy a názory na architekturu, zároveň i s jinými kulturami a pohledy na život celkově. Díky této zkušenosti jsem si lépe našla své vlastní názory a postoje, ujasnila jsem si, co chci a očekávám od svého oboru, ale i celkově našla sama sebe,“ shrnuje své studium na Škole architektury ETSAB v Barceloně Michaela Černá.

Jejího spolužáka Matěje Kováčika, který strávil semestr na Fakultě architektury a zastavěného prostředí TU Delft, překvapilo, že pedagogové se studenty neustále diskutují o metodě. „Nezajímaly je výsledky, ale jak jich docílit. Měli jsme také víc debat a exkurzí. Člověk nemusel strávit tolik času studiem, na druhou stranu se od nás očekávalo, že se budeme víc zapojovat do akcí studentské komunity,“ shrnuje Matěj Kováčik.

Jako klíčovou zkušenost z pobytu uvádí Matěj Kováčik večírek, při kterém v bytě majitele objevil knihu o buddhismu. Ta jej nasměrovala nejen k tématu závěrečné práce, ale také na počátek cesty hledání. „Nebýt mé izolace od domácí zóny komfortu, nic by se pravděpodobně nestalo,“ popisuje Matěj Kováčik zkušenost, která mu možná změnila život.

Základní podmínkou Fakulty architektury ČVUT pro semestrální nebo dvousemestrální studijní pobyt v zahraničí je být studentem magisterského studijního programu, znát jazyk alespoň na úroveň B2 a uspět u přijímacího pohovoru. Pro studenty existuje bohatá nabídka škol, na nichž mohou absolvovat výměnný studijní pobyt nebo praxi v zahraničí, a to nejen na 56 školách v Evropě, ale i v zámoří – od Argentiny a Peru až po Japonsko, Tchaj-wan nebo Jižní Koreu. Přečtěte si více o možnostech studia v zahraničí v naší brožuře Outgoings Guide nebo přímo v sekci Studium v zahraničí na webu fakulty.

V loňském roce studovalo v zahraničí přibližně 80 studentů a naopak, zhruba 150 zahraničních studentů na Fakultu architektury ČVUT přijelo strávit semestr nebo dva. Výhodou výměnných programů je, že pro studenty je školné zdarma a obdrží k tomu stipendium, z něhož je možné pokrýt část nákladů spojených se studiem a životem v cizině. I přes komplikace s koronavirovou pandemií většina studentů letní semestr na zahraniční univerzitě úspěšně dokončila.

Erasmus+ je program Evropské unie podporující zahraniční mobilitu vysokoškolských studentů a pedagogů a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Díky Erasmu+ je možné studovat na jiné univerzitě, v jiné zemi a se studenty z různých koutů světa.

Jaké jsou podle studentů obecné přínosy studia v zahraničí?

  • Naučili se rychle adaptovat na nové prostředí.
  • Nové prostředí jim přineslo nové podněty a nápady.
  • Získali kontakty a zážitky na celý život.
  • Poznali, jak se žije a studuje v dané zemi, seznámili se s jinou kulturou, zvyky a obyčeji.
  • Srovnali si priority. Změnili způsob myšlení.
  • Zlepšili se v komunikačních dovednostech a rozšířili slovní zásobu.
  • Získali nadhled.
  • Zažili dobrodružství.
  • Zvedli si sebevědomí.
  • Změnili svůj život.
  • Nalezli nový smysl svého života.

Různorodost úkolů během semestru v Brisbane

Pro studentku designu Ngoc Thi Anh Leovou byla klíčovou zkušeností z jednoho semestru na australské Queensland University of Technology různorodost úkolů, na kterých během tak krátkého času pracovali: „Oproti našemu systému, který je zaměřený na jeden či dva projekty během semestru, to byla velká změna. Naučila jsem se mnohem rychleji jednat a zapojovat různé obory a zdroje,“ říká Ngoc Thi Anh Leová, která v rámci své závěrečné práce zpracovala návrh na odpočinkové místo v kampusu Qut.

Filosofické diskuse o krajině v Bordeaux

Studentka programu Krajinářská architektura Eliška Šárová považuje svůj půlroční pobyt na Národní škole architektury a krajiny ENSAP Bordeaux za přínosný po profesní i osobní stránce. „Ve škole jsem zažila jiný způsob výuky krajinářské architektury, který byl oproti výuce na naší fakultě více filozofický a umělecký. Četli jsme mnoho odborných článků o krajině a pak nad nimi v hodinách diskutovali. Také jsme hodně kreslili, malovali a fotili. Kromě výuky mě obohatil i samotný pobyt v Bordeaux. Při každodenním pohybu městem jsem se mohla inspirovat mnoha příklady kvalitní krajinářské architektury a urbanismu. „Mám z Bordeaux spoustu zážitků, na které nikdy nezapomenu a určitě se tam vždy budu ráda vracet,“ říká Eliška Šárová, autorka projektu Po bouři - krajinářský návrh pro Lacanau.

Jak fungují megaměsta

Zdeněk Völfl studoval jeden semestr na Fakultě architektury a urbanismu na univerzitě PUCP v peruánské Limě. Dvanáctimilionovou Limu si vybral proto, že byl fascinován organičností rychlého růstu měst, improvizovaných staveb a je přesvědčen, že tato zkušenost bude v dnešním světě mimořádně užitečná. Ve svém ateliérovém projektu navrhoval rozsáhlé centrum občanských služeb typických pro jihoamerická megaměsta plné nesourodých provozů od plaveckého bazénu přes restaurace, divadla, kina, knihovny, až po zdravotnická zařízení. V dalším projektu zase navrhoval, jak vyřešit zásobování vodou v Limě, pro který provedl analýzu hospodaření s vodou v celé metropolitní oblasti.

Více o jeho projektu zde.

Zde si můžete prohlédnout všechny vystavené práce výstavy Erasmus 2020.

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.