Zprávy

Po roční pauze opět vznikly výjimečné teoretické semestrální práce

Studium v době pandemie představovalo výzvu jak pro vyučující, tak pro samotné studující. Distanční výuka přinesla řadu výzev a překážek, které přirozeně měly vliv i na kvalitu odevzdávaných prací. Kvalita letošních písemných prací z předmětu Dějiny a teorie architektury VI. se nejen vrátila na předcovidovou úroveň, ale v mnohém ji i překonává.

Téma původní a vložené, tedy střet dvou architektonických hmot, studenti a studentky pojímali různě, a dokonce rozšiřovali o vlastní podtémata. Ester Lucia Kohútová se v práci Bunky v jenšavskom kaštieli Corburgovcov zamýšlela nad opodstatněností nízkonákladových reverzních zásahů do stávající konstrukce a jejich ekonomický význam v kreativních průmyslech.

Podobné téma rozebírala Josefína Jandáková v práci Hrad Soběslav, který ačkoliv plní jinou funkci, dokázal si plně zachovat původní autenticitu.  

Bruno Pella se v práci Palácové špekulácie statečně vrhnul do fenomenologicko-morfologické sondy slovenských paláců, a hledal jejich společné znaky napříč staletími.

Dvojice autorek Adéla Frnochová a Saša Sandanyová dokázaly detektivní prací odhalit pod devadesátkovými nánosy podstatu poválečné architektury v práci Rekonstrukce pavilonu Z.

Michal Zapletal se zamýšlel nad fasádismem v architektské praxi v případě technologického centra UMPRUM v práci Škola v Mikulandské ulici.

A konečně Adam Zajaček dokázal vést polemiku hned se třemi architekty zároveň a vystopovat proměny urbanistického uvažování v 20. a 21. století v práci Západní vestibul stanice Metra Stodůlky.

Všechny zmíněné práce jsou volně k přečtení na stránkách předmětu Dějiny a teorie architektury VI.

Vztahy s veřejností Ústavu teorie a dějin architektury má na starosti Miroslav Pavel.

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.