Matúš Dulla jmenován emeritním profesorem
14/7/2023

Profesor Matúš Dulla nastoupil na FA ČVUT jako vedoucí Ústavu teorie a dějin architektury v roce 2008 a v jeho čele působil až do roku 2022. Zasadil se o postupnou transformaci ústavu, který se pod jeho vedením stal jedním z předních vědeckých pracovišť fakulty.
Dlouhodobě se profesně koncentruje na teorii a historii architektury 20. století s důrazem na historiografii slovenské a československé architektury a na metodologii vědeckého výzkumu. Jeho pedagogické zaměření zaujímá široké spektrum témat z oblasti dějin a teorie architektury. „Návrh na čestný titul emeritního profesora je oceněním nejenom pedagogické, vědecké a publikační činnosti profesora Dully, ale především jeho morální integrity a přínosu Fakultě architektury, oboru a společnosti,“ říká Petr Vorlík, vedoucí Ústavu teorie a dějin architektury.
Z jeho bohaté publikační činnosti lze jmenovat publikace Architektúra Slovenska v 20. storočí (s H. Moravčíkovou, 2002), Architekt Emil Belluš (2010), Kapitoly z dějin bydlení (ed., 2014), Na konci cesty: krematorium v Bratislave (2017), Domy volným veršem. Architekt Ladislav Lábus (2022). Nelze opominout ani jeho metodické, populárně naučné a osvětové aktivity, např. příručku Jak napsat disertaci v oboru architektura (2020), Architektúra. Stručné dějin Slovenska pre mladých čitateľov (2002) nebo výstavu modelů architektury pro nevidomé (2014).
Matúš Dulla je nositelem řady slovenských a českých ocenění – Ceny Dušana Jurkoviča (1994) a Ceny Martina Kusého (2018, 2011 a 2003), Zlaté plakety Aurela Stodoly za zásluhy v technických vědách (2010), Medaile Chatama Sofera (2005), zlaté Felberovy medaile ČVUT (2016) a Medaile FA ČVUT (2018). Působí ve Slovenské akademii věd, ve slovenské sekci Docomomo International a je členem redakční rady významných architektonických časopisů Arch a Architektúra & urbanismus.
Na Slavnostním zasedání Vědecké rady ČVUT byli zároveň jmenování noví docenti a docentky z FA – Tomáš Efler, Hubert Guzik, Luis Miguel Marques, Kateřina Sýsová, Marek Tichý a Jana Zdráhalová.