Kalendář

Od 18. století se užívání sloupové řádové architektury rozvíjelo a proměňovalo stejně bouřlivě jako v předchozích stoletích. Zemí, která ve velké míře určovala směr vývoje, však již nebyla Itálie, nýbrž Francie. Mgr. Jiří Tourek, Ph.D. v přednášce ukáže některé z inovativních podob francouzské klasické architektury i jak se projevovala v dalších zemích a co z tohoto pozdějšího vývoje lze spatřit v českém prostředí.  Příkladů pobarokního užití sloupových řádů se zde dá najít mnoho, od Nosticova, dnes Stavovského divadla po historismy přelomu 19. a 20. století.

Mgr. Jiří Tourek, Ph.D. se odborně zabývá filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice. V současnosti je pedagogickým pracovníkem Ústavu teorie a dějin architektury na Fakultě architektury ČVUT, zároveň dlouhodobě působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Svoji badatelskou činnost zúročil mj. vlastní publikací Myslet architekturu: Pozdní myšlení Petera Eisenmana a jeho kritická teorie architektury z roku 2019. Jeho nejaktuálnějším počinem je překlad knihy Klasický jazyk architektury (The Classical Language of Architecture z roku 1963), jejíž křes proběhl na začátku května tohoto roku.

Od 1. 10. do 16. 11. se mohou studenti bakalářského a magisterského studia hlásit na pracovní stáže v rámci programu Erasmus+ v Mobility.

Začátek stáže musí být naplánován od 7.1.2026 a dále.

Více informací ve zprávě.

Studentské projekty z ateliéru krajinářské architektury Fakulty architektury ČVUT Trevisan–Sklenář představují různorodá témata související s městem – od celoměstských strategií pro zlepšení kvality veřejného prostoru až po návrhy konkrétních míst, jako jsou nádraží, zámecké či muzejní nádvoří, hřbitov nebo okraje města a jejich vztah k okolní krajině. Výstava ukazuje, jakými různými
způsoby lze o městě přemýšlet z perspektivy krajinářské architektury.

Ústav nauky o budovách zve na výstavu všech modelů, které vypracovali studující 1. ročníku oboru Architektura a urbanismus ve cvičení  MODEL předmětu Nauka o stavbách 1. Z nabídky třiceti realizovaných staveb z 21. nebo 20. století si studující vybrali jednu, jejíž model vyrobili ve zvoleném měřítku a materiálu. Pro mnohé z nich to bylo první setkání s architektonickým modelem. Jak se s úkolem vypořádali si můžete prohlédnout do konce listopadu. V místnosti najdete cca 270 modelů třiceti různých staveb.

Cvičení MODEL vyučuje: Oldřich Sládek

Organizace výstavy: Jana Kubcová a Oldřich Sládek

Výstava je přístupná denně od 9 do 16 h. Pro otevření místnosti kontaktujte sekretariát 432. Poslední zhasíná!

Zveme na vernisáž výstavy prací studujících ateliéru Valouch–Stibral–Semerák Nová Malovanka: od bariéry k propojení. 

Ve čtvrtek 30. října od 18.00 hodin v Galerii Skleňák.

Výstava potrvá do 30. listopadu 2025.

Ústav nauky o budovách zve na tradiční zážitkový seminář pod vedením prof. Ireny Šestákové - Překonejme bariéry 2025, který se uskuteční 4. a 5. listopadu v přízemí FA. Pro studující předmětu NS 1 je účast na semináři povinná.

Úterý 4. 11.  9 – 16 h

Středa 5. 11. 9 – 15 h

Přijďte si vyzkoušet (nejen) pohyb na vozíku a zkusit překonat bariéry!

Jak seminář proběhne si můžete prohlédnout na videozáznamu jednoho z předchozích ročníků.

Akce se koná ve spolupráci s Pražskou organizací vozíčkářů, z. s. a Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých České republiky, z. s. za podpory Bosch, Siko a Meyra.

EU podporuje architekturu vyjadřující ideje evropanství, založené na sepětí jednoty a rozmanitosti, minulosti a budoucnosti. V dědických státech někdejší federativní republiky Jugoslávie tyto myšlenky naráží na odkaz politického nacionalismu, re-interpretujícího národní historii a kulturu podle svých aktuálních potřeb. „Nepříjemná“ minulost je úředně vymazávána a architektonická tradice se stala jakousi prodlouženou rukou mocenských struktur. Přednáška přiblíží vybrané kauzy zneužití architektury současnou politikou, a to především v Severní Makedonii (brutalistní dědictví Skopje), Srbsku a Bosně a Hercegovině, a zamyslí se nad příčinami toho, proč je na současném Balkánu nemožná památková ochrana historické architektury tak, jak ji známe ze střední Evropy.

Historik umění doc. Mgr. Pavel Panoch, Ph.D. pracoval řadu let v památkové péči, a to v její odborné i výkonné složce. Od roku 2006 působí na Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Badatelsky se věnuje moderní české a středoevropské architektuře (období 19. a 20. století) a baroknímu umění (emblematika, ikonografie, světecké kulty). O své poznání se dělí nejen v rámci výuky, ale též prostřednictvím přednáškové a bohaté publikační činnosti.