Stavební kultura: kritéria kvality

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Ve středu 4. 12. 2024 se na akademické půdě Fakulty architektury ČVUT uskutečnila studentská vědecká konference Politiky architektury 4: Zájem obce, na níž se sešli zástupci samospráv českých měst a obcí se svými městskými architekty, instituty a kancelářemi architektury města se zástupci ministerstev, České komory architektů, stavebního byznysu, akademického sektoru i spolků a profesionálů z oblasti stavebnictví a vystavěného prostředí. Společným tématem konference byla reflexe Politiky architektury a stavební kultury České republiky (PASK). Konference byla zacílena na konkrétní výzvu PASK k podpoře vzniku místních a regionálních politik architektury a stavební kultury. Účastníci konference hledali v debatě odpovědi na aktuální otázky správy a rozvoje vystavěného prostředí. Formou mapování znalostí a výzkumů, příkladů řešení konfliktů a naplňování konkrétních potřeb a strategií s dopadem do území zkoumali, jakým aktuálním výzvám obce čelí, jaké mají prostředky k jejich řešení a jaké jsou nebo budou jejich Politiky architektury. Konference naplnila cíl obnovení dialogu aktérů péče o vystavěné prostředí a mapování aktuálního stavu znalostí a přístupů pro vytváření kvalitní stavební kultury. Zahájila tak cestu k přípravě lokálních a regionálních politik architektury, a také k příští aktualizaci celostátní PASK.

Detail

PhDr. Kateřina Valentová, M.A. Martin Kloda

15126 Kabinet jazyků, 15119 Ústav urbanismu

Davoská deklarace 2018 ukazuje, jak může kvalitní stavební kultura v Evropě zakořenit na politické a strategické úrovni. Připomíná nám, že budování je kulturní jev a vytváří prostor pro kulturu.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Měřítka kvality či nekvality nejsou iluzorní ani zbytečná. Kdybyste nevycházeli z rozhodnutí, že to co právě děláte je lepší než alternativy, nedělali byste to. "Hodnotově neutrální rozhodnutí" je protimluv. (Peterson J., 2018) Měřítka kvality jsou přirozeně obtížně kvantifikovatelná. K hodnocení kvality je potřeba použít jiné metody než pouhé poměřování kvantitativních parametrů. S teorií holistického posuzování kvality vystavěného prostředí se nyní zejména v německé jazykové oblasti prosazuje koncept Baukultur. Příspěvek je podpořen grantem SVK ČVUT 2024 číslo FIS:181-1612406E000

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Jan Patočka vysvětluje dějinnost evropské kultury ve schopnosti vyrovnávat se sporem s apriorními ideologiemi. V řecké filosofii tak už je obsažena skepse a vědecká metoda nepřijetí apriorních pravd. Hodnoty a měřítka kvality už nejsou v naší dějinné společnosti univerzální ani čistě subjektivní, stanovují se dialogem, jsou dohodou v čase. Nástroje správy území se podle Urban Maestro dělí ve dvou rovinách: na formální a neformální nástroje a na nástroje kultivace kvality a nástroje vytváření kvality. I my neformální nástroje správy území máme a používáme, i když zdaleka ne v takové míře a dosahu jako například naši sousedé z Rakouska. Na rozdíl od jiných zemí jsou u nás neformální nástroje správy území až na výjimky mimo zájem a podporu oficiálních institucí a opírají se především o spolkovou činnost s podporou grantů a soukromého sektoru. Za těchto předpokladů vypadá cíl vytváření „kvality jako dohody v čase“ jako hodně vzdálený, ale ne nedosažitelný. Jsme na cestě, dokud o ní vedeme debatu. Ve sporu, dialogu vytváříme svou budoucnost, ke které směřujeme!

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Kvalita vystavěného prostředí se stala v posledním desetiletí fenoménem a předmětem vědeckých výzkumů. V globálním světě, charakteristickém tekutostí a rychlou proměnlivostí všeho okolo nás, najednou přestala být kvalita prostředí samozřejmou jistotou, zděděnou po předchozích generacích. Do centra pozornosti se dostávají otázky, jak stávající kvalitu udržet, jak ji rozvíjet a zvyšovat. S tím je nedílně spojena otázka, jak vůbec kvalitu vystavěného prostředí hodnotit. Je ale možné formulovat objektivní kritéria pro kvalitativní hodnocení vystavěného prostředí? Politiky architektury / Baukultur jsou již několik desetiletí předmětem mezinárodní spolupráce, kvalitativním skokem na poli obecného výzkumu se však stalo teprve vydání Davoské deklarace a nastartování Davoského procesu. V roce 2021 byla v rámci Davoského procesu publikována metoda hodnocení - Davoský systém hodnocení kvality stavební kultury. Jeho osm kritérií hodnocení vychází z Davoské deklarace a má za cíl umožnit komplexní posouzení kvality místa.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Při vytváření vystavěného prostředí jsme na tom podobně jako Malý princ: všechny nástroje, které k tomu potřebujeme, máme ukryty uvnitř bedničky. Nevíme jistě, jaké nástroje bednička skrývá, nevíme ani, jestli je dokážeme správně používat. Bohužel nám je do bedničky nenachystal geniální autor a nepomůže nám ani neomezená fantazie Malého prince. Nyní se pokusíme nahlédnout do „bedničky nástrojů", které máme pro vytváření kvalitního prostředí k dispozici. Máme tam: – smíšený model veřejné správy, ve kterém si zatím nerozumí státní správa s územní samosprávou, – fragmentovanou správu území s jednotným centralizovaným systémem formálních nástrojů, bez jeho další diferenciace podle měřítka, potřeb a způsobu využití, – centrální systém přerozdělování daní, ve kterém se do území přímo vrací jen 1 % všech daňových výnosů (0,3 % HDP). Ve všech uvedených ukazatelích se nacházíme v mezinárodním srovnání v okrajové poloze. Rekodifikace stavebního práva se pokusila řešit důsledky tohoto nastavení, bohužel ale nedisponovala dostatečnou analýzou a mezinárodním srovnáním, aby se mohla zaměřit na příčiny neefektivní správy. Pouze dílčím způsobem upravila a zpřesnila některé úřední postupy. V horizontu pěti let nás proto čeká další rekodifikace, tentokrát zaměřená na oblast územního plánování. Doufejme, že bude úspěšnější než ta předchozí, protože bez kvalitního a efektivního přístupu k plánování nebudeme mít ani kvalitní a rychlé povolování staveb, ani kvalitní a obytné vystavěné prostředí.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Kvalita není kvantitativní parametr – nedá se měřit. To ale neznamená, že bychom se kvalitou vystavěného prostředí neměli zabývat. Otázka, která mě zajímá, je způsob hodnocení kvality vystavěného prostředí, světa okolo nás, části prostoru, se kterou se identifikujeme. V našem kulturně civilizačním okruhu se již nepředpokládá, že by kvalita vystavěného prostředí mohla vznikat volnou kreací, jak tomu bylo v minulosti. Současná podoba vystavěného prostředí je převážně výsledkem činnosti profesionálů v oblasti výstavby, regulované správními procesy podle stavebního práva. Ani stavební zákon, ani zákon o výkonu povolání už ale neuvádějí, jakým způsobem a jakými nástroji máme my profesionálové, autorizovaní architekti, inženýři a technici, o stavební kulturu a kvalitu vystavěného prostředí pečovat. Stavební zákon nám kromě obecné odpovědnosti žádné zvláštní nástroje pro vážení a vypořádávání mnohdy vzájemně konfliktních „veřejných zájmů v území“ nesvěřuje. Pokud se máme kvalitou stavební kultury v naší zemi zabývat, je důležité zaměřit se na dopad procesů správy území. Pro podrobnější zhodnocení jejich vlivu na výslednou kvalitu vystavěného prostředí je potřeba naplnit ještě nejméně dva předpoklady: získat vhodná kritéria hodnocení kvality a vyhodnotit analýzu dostupných nástrojů správy území.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Pod tlakem proměny vystavěného prostředí nejsou jen statisícové metropole, ale také malé obce a města se stovkami nebo tisíci obyvateli, které zpravidla nedisponují vlastními odbornými institucemi pro koncepci a rozvoj jako největší česká města. Jak se s tímto tlakem vyrovnávají, co očekávají od profesionálů, jakou roli jim v procesech správy svěřeného území přisuzuje stavební právo? Jaké jsou jejich zájmy při správě vystavěného prostředí? Jakým aktuálním výzvám obce čelí a jaké mají prostředky k jejich řešení? Jaké jsou nebo budou jejich Politiky architektury? Smyslem konference je pokračování debaty o spolupráci profesionálů v oblasti rozvoje vystavěného prostředí a územních samospráv, zejména v extrémní poloze velmi atraktivních území. Cílem je formulovat potřebných nástrojů pro vytváření kvalitního vystavěného prostředí a naplňování konkrétních zájmů, potřeb a strategií územních samospráv ve svěřeném území. Východiskem je celostátní strategický dokument PASK ČR a jeho implementační opatření, zejména Opatření 9.2.1. – Podněcovat a podporovat vznik místních a regionálních politik architektury a stavební kultury.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Iniciativa pro stavební kulturu v Německu –Bundesstiftung Baukultur – oslaví v letošním roce 25. výročí založení. Její česká obdoba – Politika architektury a stavební kultury ČR – vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2015 je sice o patnáct let mladší, ve výstupech obou srovnávaných iniciativ je ale významnější rozdíl. Přístup k přípravě obou uvedených strategií pro vystavěné prostředí i jejich výsledný dopad do území se liší především mírou vložené energie a šíří zapojení aktérů, podílejících se na vytváření stavební kultury země. Série textů v letošním ročníku Materiálů pro stavbu zpracovává téma kvality architektury a vystavěného prostředí a rozvíjí tezi, podle které jsou hodnotová kritéria této kvality výsledkem celospolečenské debaty. Taková debata je zatím bohužel v silně centralizovaném prostředí územní a stavební správy naší země vytlačena na okraj zájmu, přestože kvalita vystavěného prostředí se dotýká životní pohody každého z nás. Nicméně i u nás tato debata probíhá. Odbornou reflexí české Politiky architektury se zabývá stejnojmenná série vědeckých konferencí, pořádaná od roku 2017 Fakultou architektury ČVUT.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Hodnotit kvalitu u obecných pojmů, jako je stavební kultura nebo vystavěné prostředí, je možné prostřednictvím multikriteriálních analýz kvality místa. A obráceně, kvalita jednotlivých míst vyjadřuje v souhrnu kvalitu vystavěného prostředí a stavební kultury společnosti. Příspěvek se zaměřuje na formální a neformální nástroje pro podporu a vytváření kvality míst v kontextu veřejné správy území podle výzkumného projektu Urban Maestro.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Iniciativa pro stavební kulturu v Německu –Bundesstiftung Baukultur – oslavila v letošním roce 25. výročí založení. Její česká obdoba – Politika architektury a stavební kultury ČR – vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2015 je o patnáct let mladší. Odbornou reflexí české Politiky architektury se zabývá stejnojmenná série vědeckých konferencí, pořádaná od roku 2017 Fakultou architektury ČVUT. Výstupy prvních tří konferencí byly jedním z podkladů pro vyhodnocení české Politiky architektury a stavební kultury a vydání její aktualizace Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2022. Čtvrtý ročník konference Politiky architektury s podtitulem Zájem obce opustil celonárodní měřítko a zaměřil se na regionální a lokální varianty strategií pro architekturu a vystavěné prostředí. Cílem konference bylo už tradičně rozšíření odborné debaty s uživateli a adresáty naší národní Politiky architektury, a podle dosavadního vývoje politik a strategií Baukultur v Evropě také pravděpodobných budoucích autorů vlastních strategických dokumentů. Metodou odborné debaty jsme zkoumali, jakým aktuálním výzvám české obce čelí a jaké mají prostředky k jejich řešení. Odpovědi jsme hledali v široké debatě se zástupci samospráv českých měst a obcí, městskými architekty i odborníky z institutů a kanceláří architektury města, se zástupci České komory architektů, ministerstev, stavebního byznysu a akademického sektoru stejně jako se zástupci spolků a profesionály z oblasti stavebnictví a vystavěného prostředí. Účastníkům jsme položili zdánlivě jednoduchou otázku: Co je to zájem obce? Tu jsme dále strukturovali do sedmi oblastí: Jak se malé obce a města vypořádávají s tlakem rozvoje? Jakým aktuálním výzvám obce čelí? Jaké mají prostředky k jejich řešení? Jakou roli jim v procesech správy svěřeného území přisuzuje stavební právo? Co očekávají od profesionálů? Jaké jsou jejich zájmy při správě vystavěného prostředí? Jaké jsou nebo budou jejich Politiky architektury?

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Podle výstupů výzkumného projektu Urban Maestro je možné dosahovat vysoké úrovně kvality stavební kultury za předpokladu využívání úplné škály nástrojů správy území: formálních i neformálních, přímých i méně přímých, finančních, procesně – projektových i vzdělávacích. Co z toho vyplývá: formální nástroje správy území nedokáží samy doručit očekávanou kvalitu místa, prostředí a obecně stavební kultury. Z povahy naplňování kvantitativních, převážně technických parametrů mohou celkem efektivně bránit nepřípustným excesům, ale nemohou nahradit individuální vážení hodnotových kritérií kvality místa. Rámec formálních procesů by proto měl vždy zachovávat prostor pro uplatnění neformálních nástrojů, důležitých pro dosažení dohody v území. A naopak: nemá smysl snažit se neformální nástroje správy území formalizovat, protože by tím ztratily schopnost podporovat a vytvářet kvalitní vystavěné prostředí. Laboratoří inovativních nástrojů správy území se v posledním čtvrtstoletí stala hamburská čtvrť HafenCity. Česká republika je nyní v procesu dynamických změn právního rámce pro veřejnou správu území. Mezi komplexním pojetím správy území Hamburku a územní správou českých měst a metropolí je patrný významný rozdíl. Ten v důležitých aspektech dokonce přesahuje oblast samotné stavební legislativy a dotýká se územní, finanční a daňové správy země.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Laboratoří inovativních nástrojů správy území se v posledním čtvrtstoletí stala hamburská čtvrť HafenCity. HafenCity bylo ovšem až do roku 2003 – navzdory své poloze ve vnitřním městě – nepřístupným, „vyloučeným“ místem, právně definovaným jako svobodná přístavní zóna a fyzicky, ekonomicky a sociálně určeným výhradně jako velké pracoviště… Teprve vyjmutí přístavu ze svobodné celní zóny k 1. lednu 2003 a jeho postupné uvolnění z podřízenosti přístavním zákonům vytvořilo právní předpoklady pro vznik města a tedy i městské krajiny s množstvím veřejných prostorů, která byla vybudována na bývalé krajině přístavní, vysvětluje Jürgen Bruns-Berentelg v eseji Veřejné městské prostory a vznik veřejné sféry – HafenCity Hamburk. Peter Gero, architekt, urbanista a dlouhodobý ředitel rozvoje centrální části Hamburku k tomu v textu článku dodává: Rozvojová strategie Hamburku pro transformaci HafenCity a dalších transformačních a rozvojových území je primárně zaměřena na vysokou kvalitu stavební kultury. Samotné využití území pro obyvatele města, kteří by při nevyužití potenciálu pravděpodobně platili daně „někde jinde“, nevysvětluje úplně velký důraz na kvalitu prostředí a řízené využití jeho maximálního potenciálu. Odpověď najdeme v modelech urbánní ekonomie: mzdy a ceny bydlení v daném místě odpovídají v rovnovážném stavu průsečíku určujících křivek produktivity a kvality života v daném místě. Právě proto si město Hamburk vyvinulo komplexní systém nástrojů správy území, včetně formálních institucí podporujících vysokou kvalitu stavební kultury. Tento model bylo možné vytvořit na základě vlastnictví a řízeného land-developmentu městských pozemků s jejich následným prodejem za pevně stanovených podmínek. Město Hamburk tak má k dispozici komplexní škálu formálních i neformálních nástrojů pro podporu stavební kultury a vytváření kvalitního vystavěného prostředí, jak je ve svém výzkumu identifikoval a popsal projekt Urban Maestro. Tyto nástroje využívá k naplňování své strategie i v dalších územích.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Nástroje a kompetence českých samospráv, coby nositelů zájmů v území, jsou navzdory deklaraci územní samosprávy Ústavou České republiky relativně slabé. Příspěvek se zaměří na rešerši přímých a nepřímých nástrojů, využívaných pro správu území. Zároveň vymezí okrajové podmínky výzkumu hodnocení vlivu procesů veřejné správy na kvalitu vystavěného prostředí. V závěru nabídne diskuzi nad tím, které z nástrojů územní samosprávy mají – nebo by mohly mít – k dispozici.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Detail