Architektura a udržitelný rozvoj 2014 - 1. doktorandská vědecká konference studijního programu Architektura a stavitelství

Text shrnuje a komentuje výsledky výzkumů, prezentované v publikaci Udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví. Scelujícím tématem výzkumů byla identifikace, metodické hodnocení, evidence a ochrana kulturního dědictví v souvislostech udržitelného rozvoje v kontextu industriálního dědictví. Toto aktuální téma prezentovaly z nejrůznějších hledisek od klasických historiografických studií až po mezioborové sondy. Příspěvek Axela Föhla měl za cíl podpořit mladou generaci výzkumníků, aby rozvíjeli snahy svých učitelů a přicházeli s novými řešeními a představuje jak informaci o vývoji dění v oboru, tak přehled současných trendů .

Detail

Text shrnuje výsledky výzkumu, který se zabýval pražskou meziválečnou architekturou všech typologií, na které se objevil architektonický detail vztahující se k problematice průmyslu. Interpretace těchto detailů nás informuje o vývoji průmyslu a jeho významném postavení v období první republiky. Téma architektonické meziválečné plastiky si jistě zaslouží být v budoucnu podrobněji zhodnoceno nejen jako součást architektonického dědictví, ale právě i jako součást dědictví industriálního. Obojí by mohlo přispět k ochraně těchto sice „malých“, nicméně velmi zajímavých detailů.

Detail

Publikace prezentuje výsledky vědeckého výzkumu doktorandského studijního programu Architektura a stavitelství (do něhož spadají studijní obory Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví a Architektura a stavitelství). Převážná část příspěvků pochází od studentů z Fakulty stavební ČVUT v Praze, v publikaci jsou ale zastoupeny i příspěvky autorů z Fakulty architektury ČVUT v Praze, dále Fakulty architektury STU v Bratislavě, Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Památkového ústavu SR. Podnětné příspěvky a i diskuze konference AUR2014 (architektura a udžitelný rozvoj) vyústily ve snahu o rozšíření, dopracování a prohloubení autorských textů, a to s cílem vydat rozsáhlejší publikaci. Byly připojeny další texty, zejména v sekci věnované industriálnímu dědictví. Kniha se vyprofilovala v tematicky široký přehled výzkumu mladých badatelů, zejména na poli industriálního dědictví, ale i kulturních hodnot krajiny a sídel. Scelujícím tématem všech textů v publikaci je identifikace, metodické hodnocení, evidence a ochrana kulturního dědictví v souvislostech udržitelného rozvoje. Většina příspěvků se týká industriálního dědictví, tématu velmi aktuálního, které bylo prezentováno z nejrůznějších hledisek od klasických historiografických studií až po mezioborové sondy. Úvodní text významného německého památkáře Axela Föhlem má za cíl podpořit mladou generaci výzkumníků, aby rozvíjeli snahy svých učitelů a přicházeli s novými řešeními. Ostatní příspěvky jsou rozřazeny do dvou sekcí. Sekce ochrana kulturních hodnot sídel a krajiny se věnuje velmi aktuálnímu výzkumu na tomto poli a sekce další aktuální otázky památkové péče se zabývá například otázkou managementu v památkové péči či výzkumem nových materiálů.

Detail

Stávající příspěvek si klade za cíl vystopovat počátky průmyslové architektury v Bulharsku, o kterých se zasloužili čeští inženýři a architekti. Bulharské země byly po dlouhá staletí součástí Osmanské říše a vývoj průmyslu byl s ní úzce spjat. Nové možnosti vývoje nastaly po rusko-turecké válce z let 1877-78, která přinesla bulharskému národu svobodu. Důležité úkoly mladého státu byl celkový rozvoj země směřující k úrovni vyspělostí západoevropské kultury. Pro tento nákladní počin však Bulharsko nedisponovalo žádnými specialisty. Ti zde přicházeli ze zahraničí, včetně z českých zemí, což se na konci 19. století v Bulharsku stalo kulturním fenoménem. Mnoho českých architektů, inženýrů a techniků se zasloužilo o rozvoj architektury a stavitelství, včetně o rozvoj průmyslové architektury. Mnoho z průmyslových objektů zakládali čeští investoři, kteří svěřovali stavbu v rukou českých inženýrů, nebo naopak iniciátory staveb byly samotní inženýři, kteří následně hledali investory, většinou z Česka. Nejčastěji vznikaly pivovary (např. v městech Sofie, Ruse, Lom, Šumen), cukrovary (např. v městě Gorna Orjahovica), textilní továrny (např. v městě Kjustendil), továrny na nábytek (např. v Sofii), tiskárny ad. Mezi českými inženýry vynikali např. bratří Jiří a Bohdan Proškovi (pivovar v Sofii, cihlárna na sofijském předměstí Dolni Bogrov), Gustav Novák (pivovar ve městě Ruse), Mamer (pivovar ve městě Lomu), František Milde (pivovar ve městě Šumen), Rudolf Fischer (textilní továrna ve městě Kjustendil), Rudolf Pícka (cukrovar v městě Gorna Orjachovica) ad. Na několika z nich se příspěvek zastaví podrobněji.

Detail

Příspěvek se zabývá intaktně dochovaným areálem továrny na zpracování juty ve Višňové, nevelké obci ve Frýdlantském výběžku. Její počátky jsou spjaté s cukrovarnickým průmyslem: u zrodu podniku, založeného v roce 1910 ve Vídni, stály moravské cukrovary a podílníci ze Saska a nedalekého Hrádku nad Nisou. Architektem areálu, postaveného „na zelené louce“ a aditivně rozšiřovaného mezi léty 1910–1925, se stal Heinrich Zieger, renomovaný specialista na průmyslové objekty z blízké Žitavy, autor dalších významných realizací nejen v severních Čechách. K továrně náleží zaměstnanecký dům z let 1920–1922, který je však pouze částí nerealizovaného záměru tovární kolonie. Jeho autorem je drážďanský Rudolf Bitzan, jeden z nejosobitějších představitelů tzv. druhého proudu architektury v českých zemích, který zanechal výraznou stopu nejen na Frýdlantsku a Liberecku. Pozdější stavební fáze areálu z doby před II. světovou válkou se Ziegerem danému konstrukčnímu řešení a architektonickému ztvárnění přizpůsobily. Tvořil je železobetonový skelet s vyzdívkami z režného cihelného zdiva ve dvou odstínech, členěné lizénovými rámy. Proto dnes areál, i přes poměrně složitý stavební vývoj, působí výtvarně uceleným dojmem. Továrna nepřehlédnutelných architektonických kvalit nadále slouží původnímu účelu, tj. výrobě produktů z jutových (nyní již syntetických) vláken. Výrobní sortiment (obaloviny) zůstal v zásadě zachován po celou dobu existence podniku.

Detail