Lidé

doc. Ing. arch. Miloš Florián, Ph.D.

Výzkumné projekty

Hlavní řešitel
Trvání projektu
2021-2022
Anotace
V našem projektu jde o způsob navrhování architektonických prostorů pro virtuální setkávání avatarů online ve virtuální realitě v sociální platformě NEOS VR. NEOS VR byl vyvinut na fakultě FIT ČVUT. Pomocí virtuální reality a testování 3D modelů architektury s VR headsetem v programu NEOS VR, můžeme navrhovat a zkoumat architektonická prostředí pro vzdělávání ve virtuální realitě. Představme si, že dnešní software Microsoft Teams pro online výuku nahradí sociální sít ve VR, tj. 3D architektonické prostředí, kde se budeme setkávat online v tělech avatarů. Cílem našeho projektu je využít a ukázat nové formy architektonické prezentace pro digitální modelování pomocí virtuální reality ve spolupráci s Fakultou informačních technologií, FIT ČVUT.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2019-2020
Anotace
This proposal examines the problem of the continuous adaptation of artificial neural networks in complex dynamic environment within the context of the future development of architecture. The fundamental needs and motivations of human are determined by physiological possibilities and biological and psychological conditions and the habitat. The same motivation and need take human to continuosly transform the space of the natural environment into the artificial (technological) environment. The architecture is understood as a dynamic organism that is driven by the creation of humans needs caused by the lack of instinctive adaptability to the dynamic environment. Architecture, Art, Brain-Computer Technology (BCI), Communication, Creation, Data processing, EEG, Frequency, Intelligence, Medium, Meta-Learning, Neural Networks, Sensory, Sound, Space, Structure, Synthesis
Hlavní řešitel
Petrš, J.
Trvání projektu
2019
Anotace
Růst technologie neznamená pouze změnu výroby v architektuře, ale stále více poskytuje příležitosti k oživení materiality architektury o responsivní, performativní a adaptivní možnosti návrhu. Ty jsou ovšem často representovány rigidními mechatronickými/ robotickými prvky, které nejsou bezpečné pro interakci s člověkem, jenž je pro architekturu ve většině případech kritická. Nabízíme proto intenzivní workshop pro studenty FA, který na současný trend reaguje. Námi nabízený workshop bude pracovat s předem vytvořeným setem součástí, který budou studenti používat pro návrh adaptivní interaktivní instalace, její konfigurace a výstavby. Tento set využívá principů soft robotiky a ostatních ovládacích technik s nimi související. Současný výzkum a prototypy, které plánujeme v rámci workshopu testovat, naznačují, že soft robotické aktuátory začínají být upřednostňovány před rigidními, pokud jde o fyzickou interakci člověka a robota či manipulaci s jemnými předměty. Prostřednictvím tohoto workshopu bychom rádi tyto principy prověřili a předali studentům FA poznatky, které jsme načerpali při práci na našem výzkumu v ČR i zahraničí. Cílem je se studenty vytvořit funkční interaktivní instalaci (1:1 prototyp), který bude prezentován veřejnosti a publikován na mezinárodní konferenci
Hlavní řešitel
Ráftl, J.
Trvání projektu
2018
Anotace
Stále nezodpovězená otázka u ambiciózních experimentálních návrhů je jejich výroba. Architekti pracující na bioinspirovaných či biomorfních návrzích často při realizacích zapomínají, že bez vhodného materiálu na přírodní bázi se jejich díla stávají spíše formální záležitostí. V rámci současného výzkumu počítačového navrhování jsme již velmi dobře schopní v digitálním návrhu zpracovat přírodou inspirované či z přírodních procesů vycházející procesy. Aplikace takovýchto procesů do návrhu dnes již nejsou žádnou utopií. Problémem je, že tyto návrhy bývají většinou realizovány z materiálů, které nejsou na přírodní bázi a často mají velkou uhlíkovou stopu své produkce. Tato výzkumná studie se bude zabývat novým způsobem výroby architektonických komponent. Výchozím bodem pro jsou publikované poznatky z grantu SGS "Živá architektura". Cílem je výzkum možného rozšířeného využití materiálů na bázi biopolymerů v architektuře. Dále se výzkum bude zabývat limity možných návrhů a jejich výrobou. Téma bioplastů a biopolymerů je již delší dobu diskutované v rámci tradiční průmyslové produkce. Rozšíření do stavebnictví přes experimentální návrhy by mohlo těmto materiálů přinést nové využití a zároveň tak i zlepšit a ekologizovat například interiérovou výrobu.
Trvání projektu
2018
Anotace
Posledních třicet let ukazuje, jak se proměnil vztah mezi architekturou a urbanismem, teorií a praxí, materiály, strukturami a počítačovým navrhováním. Současné prostředí kolem nás souvisí s virtualitou a technologiemi založenými na analýze dat, mobility, simulací, rozšířené reality, inovativních konstrukčních systémech, pokročilých materiálech, aditivní výroby a robotiky. Interdisciplinární způsob navrhování dospěl do bodu, kdy je nemožné jasně rozlišovat mezi formou i obsahem, a současně mezi architekturou, designem, stavitelstvím, sochařstvím, malířstvím a grafikou. Probíhá rozšiřování repertoáru konstrukčního a materiálového prostorového konceptu. Současná architektura je studována z hlediska adaptability založené na metodách počítačového navrhování, které umožňuje navrhovat komplexnější a složitější objekty. V procesu návrhu se projevují spolupracující obory v rámci optimalizací a simulací. Design computing - navrhování pomocí počítače by mělo být připraveno na nové trendy v tzv. Stavebnictví 4.0. Smyslem konference je prezentace nejnovějších trendů počítačového navrhování, jak je vnímají studenti magisterského studia a doktorandi FA ČVUT a FSv ČVUT, ale i další studenti z řad univerzit v České republice. Předpokládáme, že konference ukáže modelové principy algoritmického výzkumu, projektování a fabrikace v Architektuře 4.0. Díky externím garantům konference z ETH Zurich a University of Michigan očekáváme i zájem ze stran studentů středoevropských univerzit. Konference na půdě ČVUT dokáže zvýšit prestiž FA ČVUT a FSv ČVUT v tomto oboru v rámci střední Evropy.
Hlavní řešitel
Ráftl, J.
Trvání projektu
2017
Anotace
Vitruvius spekuloval nad tezí, že lidé se naučili stavění svých přístřešků tím, že sledovali ptáky při výstavbě jejich hnízd. Toto tvrzení zopakoval téměř dva tisíce let později Bernard Rudofsky, dnes známý jako kurátor MoMA výstavy z roku 1964 "Architektura bez architektů. " Oba muži se lišili v jednom klíčovém bodě. Zatímco Vitruvius tvrdil, že lidé již dávno předčili tvůrčí schopnosti svých zvířecích učitelů, Rudofsky věřil, že se současní architekti mohou ještě mnohé dovědět od bobrů a včel. Nešlo o zvířata jako taková, ale o jejich základní instinkty k vytváření svých přístřešků. Podle Rudolfskyho moderní svět ztratil kontakt se základními přírodními intuicemi v důsledku pokročilé civilizace. Důkazem toho je, že člověk není schopen si sám v přirodě zformovat nástroj nebo postavit dům bez předchozí zkušenosti, zatímco většina zvířat má vrozený smysl pro stavby. Zaměříme-li se na lidskou inspiraci v přírodních procesech, jedná se přenášení organické logiky do anorganických věcí tvořených člověkem. Takto tvořené formy můžeme nazývat biomorfními. Pojem biomorfní se dá vyložit následující separací : bio-související se životem a organickými formami, morfní-přeměné, nebo možné změny. Celkový význam se dá vyložit tak jako přeměněný na základě života. V současné rovině chápání se při hledání paralely mezi architekturou a strukturami dá pojem formovat na základě přejímání přírodní matematické logiky a její následné aplikace na genezi nových forem nebo přírodou ověřených statických schémat. Digitalizace spojená s přímým testováním organických činitelů má za následek to, že může docházet k syntéze, která tak spojuje více odvětví (biologie, bioinženýrství, materiálové inženýrství, architekturu nebo umění) a hledá paralelu mezi nimi. Tato výzkumná studie se bude zabývat novým způsobem navrhování a výroby. Díky kombinaci digitálních nástrojů a technologií lze ovlivňovat izolované prostředí ve kterém budou pěstovány organické formy. Díky řízeným změnám v tomto prostředí je m
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2017-2018
Anotace
Symbióza architektury a zvuku v propojení s lidským tělem, kde vibrace, frekvence, rytmus a proporce je společné měřítko pro stavbu prostoru. Zvuk přináší bezprostřední zkušenost reality a má schopnost odrážet prostředí autenticky. Vytváří a transformuje prostorové struktury; stává se bezprostředním faktorem architektury prostoru. Základní potřeba a touha člověka je možnost komunikace a pohybu v prostoru. Adaptabilita a flexibilita architektury vyžaduje možnost interaktivní změny, proto smysluplný přístup k architektonické tvorbě, je v přijetí její nestálosti a proměnlivosti. V této souvislosti nově definuji prostor; prostor se mění v průběhu času, ve vzájemných paralelách, konfrontacích a odrazech. Prostor se mění pod vlivem zvukových vln i naopak. Architektura je chápána jako společné časově proměnné médium zvuku a prostoru. Zvuk se přímo podílí na utváření architektonického prostoru a ovlivňuje jeho estetický a funkční charakter. Člověk a jeho role v takovémto prostoru je aktivní a plně se podílí na jeho formulaci. Všichni se tak podílíme na tvorbě sdílené reality a máme možnost zasáhnout do dynamického tvůrčího procesu vytváření architektonických struktur prostřednictvím zvuku s přímým zapojením. Projekt zkoumá potenciál souvislostí a interakcí mezi zvukem, představivostí a vizualizací prostoru skrze experimentální práci s technologií Brain-Computer Interfaces, BCI, a zpracování dat z EEG brainware. Klíčová slova: Akustika; Architektura; Brainware; Emoce, Frekvence; Hmota; Medium; Neuropsychologie, Plocha; Koule; Látka; Rádio; Sdělení; Sensory; Struktura; Stvoření; Superpozice; Syntéza; Umění; Vztahy; Zvuk.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2016-2017
Anotace
Předkládaný návrh se uchází o grant na dvouletý výzkumný projekt zaměřený na virtuální realitu a testování nového vybavení, přístroje pro ateliér FLO|W; 3D projekce. Jde o aplikaci složitých 3D modelů ve virtuální realitě při architektonickém navrhování. Náš projekt by usnadnil práci a používání 3D projektoru pro další studenty ateliéru FLO|W i ostatních ateliérů na FAČVUT. Vznikl by pak manuál, jak pracovat s 3D projektorem a jak ho dál používat při architektonickém navrhování semestrálních prací studentů a při činnosti doktorantů. V projektu se zabýváme problémem, jak lépe zobrazit výsledky studentských prací, a to v digitálním pracovním prostředí. Digitální navrhování v současné době v kreativních oborech je na vysoké úrovni, využívá se interakce s různými počítačovými softwary. Pro výstupy výsledků digitálního navrhování se používá obrazovka, informace se vkládají do počítače pomocí myši a klávesnice. Tím neustále spoléháme na staromódní formu procesu návrhu, jeho prezentaci a následnou výrobu. Až doposud bylo spojení mezi tvorbou, vizualizací a výrobními technologiemi omezené technikou. Toto omezení vzniklo díky opomenutí závažnosti práce v softwarovém 3D prostředí, které používá často se opakující stereotypy modelování, provázející na začátku návrh a na konci výsledný prototyp. Nicméně díky rozšíření a vylepšení technologií, pro virtuální realitu a převodu 3D modelů do této reality, jsou nyní architekti (designéři) schopni sloučit své tělo s nástroji v digitálním prostředí. Tento výzkum zaměřuje na modelaci architektonického prostředí ve virtuální realitě prezentované 3D projektorem. To umožňuje interdisciplinární spojení architektury a výpočetních technologií. Výzkum bude zahrnovat spolupráci s odborníky z oboru, organizaci workshopů na ČVUT a následné vyhodnocení výsledků na recenzovaných mezinárodních konferencích.
Hlavní řešitel
Petrš, J.
Trvání projektu
2016-2017
Anotace
Kvalitu, dobu výstavby, cenu či přesnost velice ovlivňuje lidský faktor při výstavbě. Aplikací robotických systémů do procesu výstavby se může kvalita stavby výrazně zlepšit. V podstatě existují dva hlavní přístupy ke stavebním robotickým systémům. V prvním případě je robot distributorem stavebního materiálu, ze kterého sestavuje výslednou stavbu. V druhém případě jsou roboti stavebním materiálem a zůstávají součástí výsledného objektu (stavby). Samozřejmostí jsou i kombinace obou těchto principů. Momentálně se přikláním k druhému případu. Důležité je se zamyslet nad typologií, tvarem či barvou sestavovaného objektu atd. Jednotky či materiál, ze kterého bude sestavován, by neměli být jednoho typu, zároveň je ovšem neefektivní vytvářet velké množství typů. Z tohoto důvodu volím systém tzv. Wangových dlaždic, jejichž princip by se měl v procesu objevit. Ten zároveň vnáší do výzkumu robotických systémů nový impuls, jelikož většina systémů využívá jeden typ robota, který pak vytváří periodické struktury
Hlavní řešitel
Ráftl, J.
Trvání projektu
2016
Anotace
Člověk jako neoddělitelná součást přírody je stále konfrontován s anorganickým umělým světem, který si sám vytváří. Neschopnost adaptability a reflexe onoho anorganického světa ho sama determinuje k hledání nových forem a opětovnému návratu k přírodě. Biomorfismus jako směr byl definován na začátku 20.století a od té doby provází oblast umění a designu. Jeho reflexe do architektury nebyla tak značná díky rigidnímu chápání možných forem a nedokonalým technologiím. Pojem biomorfní se dá vyložit následující separací : bio-související se životem a organickými formami, morfní-přeměné, nebo možné změny. Celkový význam se dá vyložit tak jako přeměněný na základě života. V současné rovině chápání se při hledání paralely mezi architekturou a strukturami dá pojem formovat na základě přejímání přírodní matematické logiky a její následné aplikace na genezi nových forem nebo přírodou ověřených statických schémat. Digitalizace spojená s přímým testováním organických činitelů má za následek to, že může docházet k syntéze, která tak spojuje více odvětví (biologie, bioinženýrství, materiálové inženýrství, architekturu nebo umění) a hledá paralelu mezi nimi. Tato výzkumná studie se bude zabývat novým způsobem navrhování a výroby. Díky kombinaci digitálních nástrojů a technologií lze ovlivňovat izolované prostředí ve kterém budou pěstovány organické formy. Díky řízeným změnám v tomto prostředí je možné upravovat podmínky k životu a tím defakto řídit růst samotný. Cílem je návrh a výroba materiálu na organické bázi pomocí bakterií vylučující celulosu a jeho aplikace při výrobě komponentu s možným použitím v architektuře nebo designu. Výzkum bude zahrnovat spolupráci s odborníky z oboru, organizaci workshopu na a následné vyhodnocení výsledků na mezioborových konferencích.

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.