Děkan

2023-2024

Hostování zahraničních lektorů pro výuku vysokých škol v oblasti umělecké a kreativní tvorby - pro altelier - volné zadání. Winy Maas a Javier Arpa Fernandez

Detail

2022-2024

Krajina & adaptace na klimatickou změnu ve vzdělávání Eduscape je mezinárodní projekt zaměřený na krajinu ve vzdělávání dětí a mládeže. Dotýká se aktuálnch společenských výzev, ať již se jedná o změnu klimatu, ztrátu biologické rozmanitosti, problémy sociálního začlenění, ochranu kulturního dědictví či zachování identity. Cílem projektu je propagovat výuku a výchovu zaměřenou na krajinu na základních školách v celé Evropě a zvýšit povědomí a znalosti dětí a jejich učitelů o potřebě porozumět jí, vnímat ji komplexně a chránit ji. Environmentální výchova je důležitým základem pro rozvoj člověka jako jednotlivce i jako občana demokratického státu a je nezbytným předpokladem pro vytvoření společnosti odpovědné k životnímu prostředí. Dnes, v této době klimatické krize a ztráty biologické rozmanitosti, je to důležitější než kdy jindy. Životní prostředí však vždy bylo poněkud abstraktním pojmem, zejména pro pochopení dětmi, zatímco krajina - abychom parafrázovali Evropskou úmluvu o krajině - je prostředím, které člověk vnímá (Rada Evropy, 2000). Výsledkem projektu je dětem a učitelům ZŠ poskytnout interaktivní výukové materiály o krajině, které je možné použít i online jako výukový plán hodiny, pro tvorbu projektového dne, ale třeba jako i oživení práce ve volnočasových klubech, nebo družině. Materiály podporují místně zakotvené učení, rozvoj kritického myšlení, skupinovou práci a mezipředmětové vazby. Obsahově se materiály zabývají různými aspekty krajiny jako například jejími dějinami, přírodními procesy, současnými problémy a jejich možnými řešeními, potřebou její ochrany a komplexním vnímáním krajiny. Výstupy projektu: • Metodologie Eduscape • Vzdělávací materiály pro děti • Vzdělávací materiály pro učitele • Digitální platforma Eduscape • Přehled literatury, médií a zdrojů

Detail

2014

Dvoudenní mezioborová konference si klade za cíl hledat uplatnění typu městského paláce v organizmu dnešního města a poukázat na ekonomické, provozní a ekologické výhody dané architektonické formy. Metropolitní dům představuje svojí hustotou, konstrukcí a prostorovou různorodostí udržitelné principy soudobé architektury. Bude konat na Fakultě architektury ČVUT. Osloveni budou studenti doktorandského studia univerzit v ČR a SR, věnující se tématu z perspektiv různých oborů, (architektura, historie, ekonomie, stavební technologie). Předběžně se počítá s příspěvky v rozsahu 20-30 min. Jednotlivé bloky budou vždy zakončeny diskuzí. Kromě studentů jsme se rozhodli pozvat hosty (historiky: Richarda Biegela a Benjamina Fragnera, architekta Jakuba Cíglera a developera Pavla Kocha - odborníky, kteří se tématu blíže věnují. Všechny příspěvky budou shrnuty ve sborníku, současně bude pořízen videozáznam konference. Pod pojmem udržitelná výstavba jsou vnímány především budovy s nízkými energetické parametry stavebních materiálů a technologií. Důvěra ve vědecké metody, založené na výpočtech a sledování jednotlivých měřitelných parametrů, odsunuje diskusi o udržitelném prostředí z hlediska neměřitelných parametrů. Jedním z podstatných principů udržitelnosti přitom je přízpůsobivost - snížení budoucích investic do nově vznikajících objektů, minimalizací budoucích náročných přestaveb. Adaptabilita zaručuje kontinuitu nejen pro samotnou stavbu, ale současně pro její okolí. Princip udržitelné stavby není o její neměnnosti, ale o schopnosti se přizpůsobovat novým provozům, aniž by se ztratila kvalita a původní prostorové schéma. Příkladem takové univerziální stavby je prvorepublikový palác. Je to dům, ve kterém se bydlí, pracuje, obchoduje, relaxuje, sportuje, chodí do kavárny, restaurace, na koncerty, do divadla či do kina. Je to architektura, která je schopna naplnit jak společenský, pracovní, tak soukromý život člověka. Městský palác poskytl formu pro život moderního člověka. N

Detail

2009

Detail

2008

Detail