Ústav památkové péče

Severočeské muzeum v Liberci ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze Vás srdečně zve na výstavu Domy s pamětí – Dílo architekta Václava Girsy.

Vernisáž výstavy proběhne ve vestibulu muzea ve středu 22. října v 18 hodin.

Záštitu nad výstavou převzali generální ředitel Národního technického muzea Mgr. Karel Ksandr, generální ředitelka Národního památkového ústavu Ing. arch. Naděžda Goryczková a děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze doc. Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D.

EU podporuje architekturu vyjadřující ideje evropanství, založené na sepětí jednoty a rozmanitosti, minulosti a budoucnosti. V dědických státech někdejší federativní republiky Jugoslávie tyto myšlenky naráží na odkaz politického nacionalismu, re-interpretujícího národní historii a kulturu podle svých aktuálních potřeb. „Nepříjemná“ minulost je úředně vymazávána a architektonická tradice se stala jakousi prodlouženou rukou mocenských struktur. Přednáška přiblíží vybrané kauzy zneužití architektury současnou politikou, a to především v Severní Makedonii (brutalistní dědictví Skopje), Srbsku a Bosně a Hercegovině, a zamyslí se nad příčinami toho, proč je na současném Balkánu nemožná památková ochrana historické architektury tak, jak ji známe ze střední Evropy.

Historik umění doc. Mgr. Pavel Panoch, Ph.D. pracoval řadu let v památkové péči, a to v její odborné i výkonné složce. Od roku 2006 působí na Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Badatelsky se věnuje moderní české a středoevropské architektuře (období 19. a 20. století) a baroknímu umění (emblematika, ikonografie, světecké kulty). O své poznání se dělí nejen v rámci výuky, ale též prostřednictvím přednáškové a bohaté publikační činnosti.

Konference je tematicky zaměřená na oblast Podkrušnohoří, velmi přibližně vymezenou Ústeckým a Karlovarským krajem, resp. doposud existujícími povrchovými hnědouhelnými lomy či územím již rekultivovaném, avšak s podobnou industriální minulostí. Předneseny budou příspěvky vztahující se k problematice kulturní krajiny, památkové péče, industriálního dědictví, ochrany přírody, archeologie a historie (a další) včetně zahraniční reference z oblasti německé strany Krušných hor, respektive památky světového dědictví UNESCO Erzgebirge/Krušnohoří. Samostatnou skupinou budou kratší příspěvky studentů českých vysokých škol, kteří se v rámci svého studia věnovali či věnují některému z výše jmenovaných oborů a zacílili oblast svého zájmu právě na podkrušnohorský region.

Registrace je možna přes odkaz: https://forms.cloud.microsoft/e/KLS4cZ1wPr, a to nejpozději v úterý 4. listopadu 2025 do 23:59 hod. (CET). 

Architekt David Raška ve své přednášce představí středověké venkovské kostely regionu Gemer-Malohont. Jako jeden z členů občanského sdružení Gotická cesta se spolu s dalšími odborníky, zástupci obcí i církví podílel na vzniku jedinečného kulturně - poznávacího okruhu propojujícího gotické stavební skvosty na slovensko - maďarském pomezí a zasloužil se o jejich zařazení na seznam Evropského dědictví. Projekt Gotická cesta tak příkladným způsobem propojuje výzkum a popularizaci cenné sakrální architektury s památkovou péčí a zapojením občanského sektoru.

Architekt David Raška je absolventem Fakulty architektury ČVUT v Praze. Část svého studia strávil v Paříži, kam se později vrátil i pracovně jako člen místního architektonického ateliéru. Vedle architektonické tvorby se věnuje také výzkumu památek a péči o ně, přičemž stěžejním projektem, jehož je součástí, je právě Gotická cesta.

PhDr. Aleš Pospíšil, Ph.D, historik umění a garant NPÚ na pracovišti v Kutné Hoře se zaměří na nepříliš probádanou kapitolu stavebních dějin chrámu sv. Barbory. Architekt Josef Mocker vedl rekonstrukci a dostavbu chrámu po dvě dekády konce 19. století a jeho přístup k zachování památky středověku se v badatelském diskurzu ukazuje jako překvapivě tvůrčí. Autor nechá publikum nahlédnout do rozsáhlé architektovy dokumentace stavby, z níž vyniká celkem sedm variantních návrhů na dostavbu a zastřešení chrámu.

PhDr. Aleš Pospíšil, Ph.D je historik umění a garant NPÚ ÚOP středních Čech. Jeho doménou je město Kutná Hora a bývalý cisterciácký klášter v Sedlci, kterým se věnuje od roku 1995, a to dalece nad rámec agendy památkového garanta. Dosud o této památce světového dědictví vydal pět publikací a řadu článků. Ve své odborné a badatelské práci se zaobírá maximální škálou dochovaného architektonického fondu lokality a problematikou jeho uchování, vědeckého poznání a prezentace. Mimo to příležitostně působí také pedagogicky. Více o autorovi na www.zmizelakutnahora.cz.

Pod vlivem antiasanačního étosu a pozdějších kritických postojů prvorepublikové Státní regulační komise se na urbanismus tohoto klíčového období vývoje pražského městského organismu dlouho pohlíželo převážně s despektem jako na jednorázový, mechanický a nekoncepční. Základní urbanistické plány, podle nichž se stavělo, přitom zůstávaly donedávna zcela neznámé, podobně jako dobové stavební právo, legislativní dění i urbanistické úvahy. Přednáška PhDr. Josefa Holečka a Ing. arch. Mgr. Josefa Holečka ukazuje na autentických dobových plánech i vyhodnocovacích soutiscích a spisech bohatý a překvapivě složitý vývoj hledání dobové urbánní morfologie a připomene její kvality a zásadní a opomíjený význam pro vznik moderní Prahy.

PhDr. Josef Holeček je historik architektury a urbanismu 19. století. Vedle řady stavebně-historických a restaurátorských průzkumů je také autorem sady památkářských metodik a Koncepce účinnější péče o památkový fond v hlavním městě Praze a zpracovatelem oborových profesních standardů pro obnovu kulturních památek a restaurování, vydávaných ČKA v nakladatelství Verlag Dashofer. Pro Národní památkový ústav vytvořil ve spolupráci s Ústavem teorie a dějin architektury FA ČVUT základní oborové koncepční, teoretické a metodické materiály zaměřené na průzkumy a projektování obnovy kulturních památek. Vědecké výstupy ze svých průzkumů, zaměřených především na historické centrum Prahy, publikuje v recenzovaném časopise Staletá Praha.

Ing. arch. Mgr. Josef Holeček je absolventem Fakulty architektury ČVUT, na níž v současné době působí jako doktorand na Ústavu teorie a dějin architektury. V rámci své dizertační práce se pokouší identifikovat, jakým způsobem fungovala výstavba městských čtvrtí na konci 19. a počátku 20. století, a to od úrovně územně plánovací, přes charakteristické znaky výstavby až po architektonický detail, a to především v pražském kontextu. Během studií na KTDU UMPRUM se věnoval souběžně výzkumu způsobu výuky architektury v českých zemích právě v charakteristickém přelomovém období sklonku 19. a počátku 20. století.