Ateliér Salzmann

Jak pochopit a rekonstruovat zdejší krajinu, její přírodní a kulturní hodnoty pro lidi, kteří zde žijí a pro návštěvníky Přimdy?  Budeme se zabývat otázkou: proč je důležité zachování hodnot kulturní krajiny v Sudetech? Jak souvisí kulturní krajina s rozmanitostí přírody?

Je několik přírodních dominant v Plzeňském kraji, které jsou naprosto nepřehlédnutelné. Jednou z nich je vrch Přimda, pod kterým leží město stejného jména přímo na hranici Plzeňského kraje a Bavorska. Je to město bouřlivé historie, velkých změn a všudypřítomné bující přírody.  

Městečko Přimda ležící v sedle, je na rozvodí povodí Dunaje a Labe. Mělo vždy potíže se zásobováním vodou. Nedostatek vody nebyl ovšem jen na vlastní Přimdě. Václavský rybník pod Přimdou nebyl schopen pokrýt potřebu vody pro pohon průmyslových objektů stojících pod rybníkem ve Frauenthalu. Proto byl r. 1838  vybudován 10 km dlouhý Apolenský příkop přivádějící do Václavského rybníka vodu ze vzdálenější oblasti. Údajně byl tento příkop používán i k plavení dříví do Frauenthalu – místních skláren. Odjakživa zde spolu žili Češi a Němci. Mluví-li se v Čechách o Chodech, představí si většina lidí Domažlicko. Chodové byli ale i v Českém lese, v 16. století ale ztratili svá práva. Před 1. světovou válkou žili na Přimdě po dobu několika století jen Němci.  

Po staletích pomalého vývoje přinesla druhá polovina 20. století veliké změny. S německými obyvateli odešel jejich způsob života, jejich zvyky a jejich tradice. Noví obyvatelé Přimdy přicházeli z různých míst (zejména však šlo o rumunské Slováky) a přinášeli si s sebou něco ze způsobu života, na který byli zvyklí. Měli také jiné představy jak uspořádat Přimdu.  Teprve když dozněl "revoluční kvas", když si příchozí zvykli na místní podmínky a na své nové sousedy, mohla začít etapa, v níž se mohlo začít tvořit něco, co má trvalejší hodnoty a současně pracovat s hodnotami stávajícími.

Samostatnou kapitolou města je hrad Přimda, který stojí  na vrcholu skalnatého hřebene přímo nad městem. První zmínka o Přimdě pochází z roku 1121. Stavebníkem hradu byl sice nejspíš německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu, ale nejpozději od roku 1126 patřila Přimda již českým panovníkům jako důležitá pohraniční pevnost, která střežila obchodní cestu z Prahy a Plzně do Horní Falce. Neudržovaný hrad pustl a v 17. století již byl neobývanou zříceninou. Z první poloviny 12. století zůstala zachována mohutná hranolová věž z lomového kamene, obložená žulovými kvádry.

Krajina v sobě skrývá celou řadu zaniklých objektů, kostelů, mlýnů, je tady i bývalá sklárna Frauenthal (dnes louka a místo letních táborů), které připomínají slavnou řemeslnou minulost městečka.

Co může obec udělat pro svůj další zdárný vývoj a zlepšení situace? Pro studenty se nabízí možnost naučit se pracovat s velkým měřítkem, komplexně posoudit hodnoty i případné hrozby a negativní vlivy území a nabídnout řešení pro adaptaci krajiny na dnešní podmínky. A to vše za předpokladu pochopení jejího historického vývoje i výzev budoucnosti. Krajina města Přimdy na první pohled vypadá stejně jako krajina ve vnitrozemí.  Město se v době minulého režimu ocitlo na okraji republiky, ale dnes je opět důležitým bodem na spojnici dálnice Praha - Norimberk.

Atelier Salzmann připravuje toto zadání společně s vedením města Přimda, kterému na dalším rozvoji města záleží a osud jejich domovské krajiny jim není lhostejný. Uvědomují si zdejší hodnoty, složité vztahy a důsledky historického vývoje a zajímají se o názory studentů na další rozvoj celého území.

Úvodní výjezd do Přimdy je naplánovaný 26 – 27. září 2025.

Studenty prosíme, aby kromě elektronické přihlášky do systému napsali také motivační dopis na adresu klara.salzmann@cvut.cz a becvazuz@fa.cvut.cz

„Víc najdeš v lesích než v knihách, dřevo a kameny Tě naučí, co od učitele slyšet nemůžeš“ (Sv. Bernard z Clairvaux, epištola 106)

Umíme pochopit přístup cisterciáckých mnichů k jejich krajině a spolunažívání s ní? Můžeme se z něho poučit?  Co je vzkazem dob minulých pro současnost, kdy hledáme novou tvář naší krajiny ve světle nových technologií a přístupů ke krajině?

Jedinečná krajina v okolí plaského cisterciáckého kláštera v sobě odráží mnoho symbolů a nese paměť dávno zapomenutých časů, přesto tvoří náš současný žitý prostor a dokládá nadčasovost své hodnoty daleko přesahující dobu baroka.

Kulturní krajina představuje nejen relikt dávných časů, je také nositelem hodnot, které přetrvaly. Krajina se k nám vztahuje, abychom se zasadili o její ochranu a citlivou obnovu, aby staré křivdy  a prohřešky proti ní mohly být napraveny a nevznikly nové.

Plaský cisterciácký klášter a probošství v Mariánské Týnici spojuje stará plaská cesta. Cesta je páteří bývalého plaského panství, pro které je typický rukopis architekta Jana Blažeje Santini – Ajchela. Historický vývoj poznamenal klášterní komplex v Plasích a také poutní areál v Mariánské Týnici. Po změně politického režimu  v roce 1948 byla Plaská cesta mezi sochou sv. Jana Nepomuckého a probošstvím v Mariánské Týnici  rozorána a  dvojřadé stromořadí bylo zničeno. Po roce 1989 probíhá obnova obou naprosto výjimečných komplexů. Postupně probíhá také obnova některých úseků plaské cesty.

Cílem zadání  je  pochopit plaskou krajinu a obnovit život Plaské cesty, která spojuje oba skvosty barokní architektury. Pochopit odkaz původních zakladatelů této monumentální architektury umístněné v krajině náhorních planin severního Plzeňska kolem hlubokých kaňonů řeky Střely.

Atelier Salzmann připravuje toto zadání společně s vedením Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. 

Úvodní výjezd do Plas a Mariánské Týnice je naplánován 3 – 5. října  2025.

Studenty prosíme, aby kromě elektronické přihlášky do systému napsali také motivační dopis na adresu klara.salzmann@cvut.cz a becvazuz@fa.cvut.cz

Úvod: Dokážeme se vcítit do života obyvatel Chotče a porozumět jejich vztahu ke krajině? Jak se území historicky vyvíjelo, jaké přírodní hodnoty nese a jakou roli v něm hraje Radotínský potok – tepna území, která je zároveň jedním z nejvíce znečištěných toků v České republice? Jaké jsou ambice obce ležící v CHKO Český kras a jakým směrem se může ubírat její další rozvoj?
Máme možnost stát se součástí příběhu Radotínského potoka a najít způsob  jeho ozdravení. 

Ateliér bude probíhat v součinnosti s klíčovými aktéry v území, týmová vize i dílčí projekty mají potenciál stát se součástí budoucího rozvoje obce. 

Obec Choteč leží na severní hranici CHKO Český kras v povodí Radotínského potoka. Historie osídlení sahá do 14. století, kdy je Choteč poprvé písemně doložena. V minulosti zde stávala tvrz na vrchu Škrábek a panský dvůr, které připomínají dávné dějiny obce. Dominantou dodnes zůstává raně barokní kostel sv. Kateřiny z let 1697–1709.
Radotínský potok v minulosti napájel mlýny a formoval zdejší kulturní krajinu, dnes je však výrazně znečištěný. Krajina kolem Chotče má pestrý charakter – střídají se pole, sady, pastviny, remízky a lesy, což vytváří výraznou mozaiku. Obec si navzdory blízkosti Prahy uchovává vesnický ráz, přestože je vystavena tlaku suburbanizace.

V údolí Radotínského potoka se setkáváme s jedinečným fenoménem – 22 mlýny rozmístěnými na necelých 22 kilometrech toku od pramene u Ptic až po ústí v Radotíně. Tyto stavby nejsou jen technické památky; představují vrstvy krajinářské historie, kde mlýny sloužily k mletí obilí ze zdejších úrodných polí .  

Naučná stezka „Stará mlýnská cesta“ provází podél toku, doplněná informačními panely u mnoha mlýnů – ty fungují jako výrazný prvek interpretace krajiny a její dějinné vrstvy.

Jedním z dílčích, avšak velmi významných opatření, o které obec Choteč dlouhodobě usiluje, je obnova vodní plochy Vitoušek. Tento historický rybníček, doložený již v 17. století, byl vybudován v lesích mezi Chotčí a Chýnicemi u vývěru pramene, kde se podle legend na svých cestách na Karlštejn občerstvoval sám císař Karel IV. Dnes se v místě nachází hráz s průrvou po zaniklém vodním díle. Obnovený Vitoušek má potenciál stát se nejen krajinářsky cenným prvkem, ale také zdrojem podpory biodiverzity, retenční schopnosti krajiny a přirozeným rekreačním zázemím obce.

Cílem zadání je pochopit vztah povodí Radotínského potoka a života obce Choteč. Nastínit způsob zacházení s vodou v tak citlivém území, jako je CHKO Český kras.  Zamyslet se na optimální strukturou okolní krajiny. Začlenit přírodní a kulturní skvosty zdejší krajiny do každodenního života svých obyvatel.    

Atelier Salzmann připravuje toto zadání společně s vedením obce Choteč, se  starostou obce Choteč, Martinem Bekem,  zastupitelkou Zuzanou Skřivanovu, krajinnou ekoložkou, projektantkou úprav v krajině a Martinem Dobešem, autorizovaným inženýrem v oboru vodohospodářských staveb.

Úvodní výjezd do Chotče je naplánovaný 29. září 2025 od 9 hodin.

Studenty prosíme, aby kromě elektronické přihlášky do systému napsali také motivační dopis na adresu klara.salzmann@cvut.cz a becvazuz@fa.cvut.cz

Po dohodě s vedoucím atelieru.