Ateliéry

Ateliér Salzmann

A

Mešno u Rokycan, Krajina RA

LS 2021

KRAJINA VENKOVSKÁ

Krajina. Základ našeho bytí. Výsledek změn a vývoje práce mnoha generací našich předků. Zemědělská půda dnes představuje 54% území našeho státu. Dnešní zemědělské plochy připomínají často průmyslové areály. Dokonalé, hladké, bez plevele, bez života, bez vody a bez lidí. Je to cesta do budoucna? Je návrh struktury, tvaru, obytnosti, prostupnosti zemědělské krajiny předmětem tvorby krajinářských architektů nebo ne?

Krajinu vnímáme jako celek. Vše souvisí se vším. Život ve městech bude kvalitní jen v případě, že okolní krajina bude funkční, stabilní a vyvážená. Lidé ve městech potřebují k životu vodu, potraviny, suroviny a stavební materiál. Vše, co potřebujeme, nám okolní krajina může poskytnout. Za předpokladu, že jí budeme naslouchat a respektovat. Pečovat o ní. Dnes již víme, že naše krajina potřebuje jiný, nový přístup. Krajině musíme rozumět, vnímat ji a dnes bohužel i léčit. Používat její dary rozumně a myslet přitom na další generace, které přijdou po nás. Nezapomínejme na další živé bytosti, které s námi krajinu sdílejí.

Mladí manželé ve vesničce Mešno u Rokycan zdědili rozsáhlé zemědělské pozemky a nejsou spokojeni se současným způsobem zemědělského využití. Půda má pro Radku, Pavla a maličkého Matyse jiný smysl. Je to dědictví po babičce a dědečkovi, a pro svoji krajinu, která přiléhá až k jejich obydlí chtějí najít nový smysl a životní náplň. Snad i novou funkci spojenou s výchovou a vzděláváním. Chtějí, aby jejich polnosti byly opět plné života, aby se zde opět urodily místní potraviny a návrat zvířat a ovocných sadů. Nově navržená funkce území bude vyžadovat i návrh vhodného zázemí. Území je nutno znovu spojit s okolní krajinou, kde jsou dosud zatrubněné potoky a rozorané polní cesty. Studenti budou řešit celé katastrální území obce ve vazbě na novou KRAJINU RA (Radka).

B

Vysoká u Příbramě, krajina Antonína Dvořáka

LS 2021

KRAJINA PAMÁTNÁ

Vztah hudby a krajiny, kde vznikala významná část díla Antonína Dvořáka, jednoho z největších českých hudebních skladatelů. Hudbu Antonína Dvořáka můžeme lépe vnímat právě přes pochopení krajiny, ve které žil a tvořil. Narodil se v Nelahozevsi, ale větší část života prožil ve Vysoké u Příbramě.

Nejdříve pobýval v zámeckém areálu ve Vysoké u Příbramě, postaveném v r. 1978 Dvořákovým švagrem hrabětem Václavem Kounicem. Později si v blízkosti zámku postavil vilu nazvanou Rusalka a tam žil i se svou rodinou. Prostor krajiny Vysoké a Třebska s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl pro něho místem inspirace a tvorby po mnoho let.

Je to krajina, která si zaslouží přívlastek památná. Souvisí s hudbou a přítomností významné osobnosti kulturního života. Památník Antonína Dvořáka je důstojným autentickým prostorem, který nás důkladně obeznámí s životem a dílem tohoto velikána. K pochopení jeho díla ale patří také pochopení krajiny, ve které žil, každý den se se v ní pohyboval a měl ji velmi rád.

Dílo a význam Antonína Dvořáka si určitě naši pozornost zaslouží. Jedná se o významnou kulturní krajinu a měla by se stát zákonem chráněnou. Právě zde Antonín Dvořák složil své patrně nejvýznamnější hudební dílo, světoznámou operu Rusalka.

Cílem tohoto zadání je identifikovat hodnoty v krajině, navrhnout její stabilizaci, navrhnout způsob zpřístupnění kulturních a přírodních hodnot, tak aby návštěvník líp pochopil hudbu, místo a vztah Antonína Dvořáka k tomuto území. Navrhnout možnosti vytvořit v zámeckém areálu prostor pro venkovní letní koncerty, které jsou zde tak oblíbené, avšak patřičný prostor pro ně dosud chybí. Pomůžete nám ho vytvořit?

 

C

Zátoň pod Boubínem, obnova krajiny nebo konzervace?

LS 2021

KRAJINA SUDET

Malá vesnička Zátoň pod šumavským velikánem Boubínem. Pouhá návštěva tohoto místa dává tušit, že tady bývalo líp. Jsme v pohraničí s Bavorskem v krajinně bývalých Sudet.

Úkolem tohoto projektu je zamyslet se, jestli dále podpořit sílící přírodní procesy, které pomalu ale jistě pohlcují i sklepy, které se z bývalých budov zachovaly. Anebo se snažit krajinu a místo pochopit a naplánovat zde obnovu života? Cílem je hledat řešení původního problému vysídlené krajiny – jak dál? Rozhodnout se zda tento stav konzervovat a nechat opuštěné vesnice dále zarůstat nebo si přiznat, že zde znovu mohou žít lidé. Navrhnout obnovu původních obydlí a umožnit opětovný vznik krajiny kulturní, kdy člověk krajinu svou prací kultivuje. Je nutno si uvědomit, že podmínky pro život se zde změnily. Od vysídlení původního německého obyvatelstva uplynulo již 75 let a území je dnes začleněno do CHKO Šumava.

Řešené území obce Zátoň leží nad Lenorou na stráni Kaplického potoka, přítoku Teplé Vltavy. Obec je oblíbeným východiskem pro NPR Boubínský prales a na horu Boubín.

Základem projektu bude přečtení a pochopení geneze místní krajiny jako podklad pro návrh způsobu využívání krajiny v současných podmínkách klimatických změn. Součástí návrhu bude vize obnovy zaniklé části obce Korýtko.

 

D

Lysá nad Labem, krajina řeky Labe

LS 2021

SETKÁNÍ KRAJINY MĚSTA  A ŘEKY

Předmětem tohoto zadání je poznání vztahu města a největší české řeky, Labe. Velká část Labe není na první pohled vidět, většina řeky je totiž v podzemí. Ale její funkce a přítomnost je nenahraditelná. Uvědomujeme si dostatečně význam řeky ve městě, v krajině?

Cílem ateliérového zadání je hledání a identifikace širokých souvislostí geomorfologického reliéfu krajiny. Nový pohled na krajinu v oproštění od dosavadních přístupů a současných trendů urbanismu. Krajinné struktury přirozeného prostředí mohou poskytovat širokou škálu funkcí a služeb, v dnešní době je důležitá vize a přehodnocování zajetých postupů i uspořádání. Stěžejním měřítkem by měl být obecný respekt a hledání možností tvorby jednotného životního prostoru, kde bude krajina, člověk i voda ve vzájemném souladu.

Návrh by měl pracovat jak s přírodními, tak urbanistickými strukturami a předvést vhodné uspořádání typů využití jednotlivých ploch a jejich celků. Důležitý je historický i kulturní vývoj území v lokálním měřítku, ale i širších souvislostech.  

Celkový koncept má obsáhnou řešení vodního režimu v návaznosti na další neoddělitelné vrstvy, kterými je zelená prostupnost, rekreační potenciál, hospodářská produkce, celková obytnost a prostupnost území i vypořádání se s možnými negativními vlivy vyplývajícími z plánů územního rozvoje. Labe zde utváří místně specifické podmínky, které v návrhu nelze opominout. Říční krajina je naším nejhodnotnějším a v současné době také nejohroženějším bohatstvím.

Do Atelieru Salzmann se můžete přihlásit digitální cestou. Stačí zaslat portfolio emailem na adresu Klara.Salzmann@cvut.cz/zuzana.becvarova@fa.cvut.cz. Zřetelně napište o které zadání mate zájem (uveďte min. dvě zadání dle preferencí). Uveďte také číslo našeho atelieru - 104. V případě zájmu obdržíte emailem souhlas o Vašem přijetí. Na základě tohoto mailu prosím pošlete vyplněný závazný přihlašovací list. (ke stažení u každého zadání). Na základě tohoto listu budete definitivně přijati do atelieru, Vaše jméno bude vloženo do KOS k příslušnému atelieru a přiřazeno do MS TEAMS. 

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Irena Šestáková