Ateliéry

Ateliér Girsa – Ateliér obnovy architektonického dědictví - 553

A

A - město Náchod

ZS 2023

Náchod, město v pohraničí

Novostavby v prolukách a nárožích v městské památkové zóně

B

B - zámek Náchod

ZS 2023

Náchodský zámek s raně středověkým jádrem. Hrad chránil zemskou stezku do Polska a následně mohutně přestavený na renesanční zámek Carlem Luragem.

- obnova úřednického traktu

- obnova pevnostního Turionu

- obnova jižní zahrad

C

C - Jestřábí boudy

ZS 2023

Jestřábí boudy v Krkonoších

- analýza, průzkum lokality a rekonstrukce zaniklých objektů

Jestřábí boudy je název pro zaniklou skupinu pěti krkonošských bud, které se nacházely pod vrcholem Vrbatova návrší v nadmořské výšce 1380 metrů. 
Skupina budov byla vybudována v druhé polovině třicátých let jako kasárna vojenské jednotky střežící objekty československého opevnění. Čtyři objekty byly ubytovací, pátý skladovací Jednalo se o typizované stavby, které byly původně určené pro výcvikový vojenský tábor ve Vyškově. Po obsazení republiky obsadilo boudy Německo. V roce 1938 podnikl německý přírodovědec dr. Kurt Herdemerten výpravu do Grónska. Po svém návratu si Jestřábí boudy vybral jako výzkumnou základnu z důvodu podobnosti okolní krajiny se severskou tundrou. Komplex získal název Polare Versuchsstation Goldhöhe (česky Polární výzkumná stanice Zlaté návrší). Během 2. světové války základna sloužila k válečným vědeckým účelům okupantů. 
Provozovatelem Jestřábích bud se po druhé světové válce stal podnik Interhotel Krkonoše. Čtyři budovy sloužily ubytování rekreantů, z páté vznikla restaurace. Dvě budovy vyhořely, první začátkem 50. let a druhá roku 1970. V roce 1986 byly v režii KRNAPu strženy a odstraněny. Dnes jsou zde k nalezení pozůstatky základů a stojí zde trafostanice a garáž sloužící Vrbatově boudě.

Jastřábí body byly pozoruhodnými z několika hledisek. Dokládají citlivý přístup 30. let k výstavbě v mimořádně hodnotném přírodním prostředí jak z hlediska urbanistického (vyřešení ubytovací kapacity rozčleněním do více drobnějších objektů), jednak přizpůsobením architektonického konceptu typologii tradičních horských bud. Zadáním projektu je identifikovat polohu zaniklých staveb, shromáždit informace a dokumentaci o původní zástavbě a navrhnout obnovení celého komplexu. V rámci projektu ověřit jak nejvhodnější nové využití (ubytovací zařízení, prostory pro KRNAP, případně pro stanoviště Horské služby apod.), tak formy rekonstrukce vnějšího vzhledu od precizní rekonstrukce původního stavu až po varianty přiměřené transformace.
 

 

 

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa