Výzkumné projekty

Kolektivní bydlení - utopie české architektury 1900-1989

Autoři
Guzik, H.
Rok
2014
Související lidé
Anotace
Pro dům, který pod jednou střechou nabízí byty, širokou paletu služeb a místa pro sousedské setkávání či spolupráci, se v češtině vžil přívlastek kolektivní. V průběhu 20. století o tomto obytném typu diskutovali nejen architekti, ale také sociologové, byznysmeni či feministky. I přesto, že účastníci debaty vycházeli z různých světonázorových pozic, napětí mezi individualitou a kolektivitou bylo pro všechny klíčovým tématem. Kniha představuje nejdůležitější české příklady kolektivního bydlení, rozebírá, co si jednotliví původci koldomů od tohoto obytného útvaru slibovali, a přibližuje, jaké sociální procesy měly koldomy ovlivnit.
Autoři
Guzik, H.
Rok
2013
Související lidé
Anotace
Článek analyzuje české a sovětské debaty o pojmu "ekonomie času" v kontextu ideje kolektivního bydlení.
Autoři
Guzik, H.
Rok
2013
Související lidé
Anotace
Po druhé světové válce vznikly v Litvínově a Zlíně, ve dvou českých průmyslových centrech, dva kolektivní domy. Oba pod jednou střechou spojovaly rodinné bydlení, ústřední jídelny, školky a širokou nabídku kulturních a společenských zařízení. Článek sleduje architektonický, politický a sociologický kontext jejich vzniku.
Autoři
Guzik, H.
Rok
2012
Související lidé
Anotace
Kolektivní domy a kolektivizace bydlení jsou fenomény považované zpravidla za ideově blízké marxismu či anarchismu. Zespolečenštění domácích prací bylo ovšem v 19. století součástí myšlení různých ideových proudů, sociálními demokraty počínaje a businessovým establishmentem konče. Na počátku 20. století se různé formy kolektivního bydlení dostávají také do hledáčku české intelektuální elity. Informace o nich sem pronikají buď přímo ze Spojených států, nebo z Německa či Skandinávie. Čeští sociologové v nich spatřují přínos společenské solidaritě, feministky naopak nástroj utužení rodiny. Koncept domů s ústředními kuchyněmi přichází do Čech nejen jako součást politického či ekonomického diskursu, ale také v utopických románech a architektonických debatách. Česká architektura i literatura jsou ovšem ke kolektivnímu bydlení zdrženlivé. V české architektuře se první rozsáhlejší úvahy o ústředních kuchyních objevují až na počátku dvacátých 20. let, na okraj diskusí o zahradním městě. Naopak u českých feministek zájem o socializaci domácích prací pozorujeme nepřerušeně po celé první čtyři dekády 20. století. A byly to právě ony, kdo dokázal teoretickým úvahám dát realizovanou, byť velmi okleštěnou, architektonickou podobu.
Autoři
Guzik, H.
Rok
2011
Související lidé
Anotace
Recenze knihy věnované vývoji prefabrikované výstavby v Československu, proměnám konceptu kolektivního a individuálního bydlení z pohledu marxistické sociologie a politické praxe po roce 1948 a postojům architektů vůči technokratické agendě československého státu v období 1945-1960.

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Jakub Vorel, Ph.D.