M.A. Martin Kloda

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Coco Houses je soubor obytných chýší. Nad pláží Hermosa, nedaleko kostarického městečka Uvita, se v prudkém svahu tropické džungle ukrývá resort Art Villas. Coco je jeho součástí a je unikátním příkladem hravé, glampingové, udržitelné a moderní tropické architektury. V našem návrhu jsme využili všechny dosavadní zkušenosti z realizace experimentálních design and build projektů na pomezí architektury, landscape architektury a urban designu. Hlavním konstrukčním materiálem je místní tropické dřevo, doplněné stanovou plachtou a kovovými prvky. Racionální konstrukce je základem designu. Sama vytváří architektonickou formu a atmosféru, nepotřebuje žádnou přidanou dekoraci. Konstrukční princip umožňuje flexibilitu velikosti, tvaru i kompozice více navzájem podobných objektů, rozesetých v náročném terénu. „Stejný tvůrčí princip používá Příroda po miliony let. Příroda nás inspiruje k vytváření prostředí, které máme rádi a cítíme se v něm bezpečně. Hlásíme se k principům Přirozené architektury, jak je formuloval náš kamarád a učitel architekt Martin Rajniš,“ říká Martin Kloda.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Naší inspirací pro letní instalaci na Velkém náměstí v Hradci Králové je ikonický Corral del Carbón z andaluské Granady. Archetypální stavba s dvoupatrovým ochozem kolem čtvercového „rajského dvora“ symbolizuje sdílené architektonické dědictví kultur starého světa, soustředěných v blízkém i vzdálenějším okolí Středozemního moře a formujících po staletí i naši stavební kulturu.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Galerie moderního umění v Hradci Králové a Centrum architektury Královéhradeckého kraje uvedli v květnu 2025 na Velkém náměstí v Hradci Králové sezónní uměleckou instalaci Corral. Projekt se uskutečnil při příležitosti oslav výročí 800 let od první zmínky o městě Hradci Králové. Za intervencí stojí studio ARCHWERK.cz. Dílo bylo vybráno ve vyzvané soutěži ve spolupráci se statutárním městem Hradec Králové s cílem obohatit veřejný prostor města. Návštěvníkům nabízí kromě prohlídky secesní studny i jinou perspektivu pohledu na celé Velké náměstí. „Instalace nabízí poznání potenciálních významů kdysi důležitého místa i zamyšlení nad jeho proměnou. Současná podoba Velkého náměstí je poznamenána dominancí automobilů, což degraduje jeho kvality jako veřejného prostoru. Studio ARCHWERK.cz otevírá diskusi o jeho budoucnosti a funkcích a poskytuje fyzicky i metaforicky nový úhel pohledu na historické centrum města,“ uvádí Michal Kudrnáč – vedoucí Centra architektury Královéhradeckého kraje, které projekt realizuje.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Kvalita vystavěného prostředí se stala v posledním desetiletí fenoménem a předmětem vědeckých výzkumů. V globálním světě, charakteristickém tekutostí a rychlou proměnlivostí všeho okolo nás, najednou přestala být kvalita prostředí samozřejmou jistotou, zděděnou po předchozích generacích. Do centra pozornosti se dostávají otázky, jak stávající kvalitu udržet, jak ji rozvíjet a zvyšovat. S tím je nedílně spojena otázka, jak vůbec kvalitu vystavěného prostředí hodnotit. Je ale možné formulovat objektivní kritéria pro kvalitativní hodnocení vystavěného prostředí? Politiky architektury / Baukultur jsou již několik desetiletí předmětem mezinárodní spolupráce, kvalitativním skokem na poli obecného výzkumu se však stalo teprve vydání Davoské deklarace a nastartování Davoského procesu. V roce 2021 byla v rámci Davoského procesu publikována metoda hodnocení - Davoský systém hodnocení kvality stavební kultury. Jeho osm kritérií hodnocení vychází z Davoské deklarace a má za cíl umožnit komplexní posouzení kvality místa.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Jan Patočka vysvětluje dějinnost evropské kultury ve schopnosti vyrovnávat se sporem s apriorními ideologiemi. V řecké filosofii tak už je obsažena skepse a vědecká metoda nepřijetí apriorních pravd. Hodnoty a měřítka kvality už nejsou v naší dějinné společnosti univerzální ani čistě subjektivní, stanovují se dialogem, jsou dohodou v čase. Nástroje správy území se podle Urban Maestro dělí ve dvou rovinách: na formální a neformální nástroje a na nástroje kultivace kvality a nástroje vytváření kvality. I my neformální nástroje správy území máme a používáme, i když zdaleka ne v takové míře a dosahu jako například naši sousedé z Rakouska. Na rozdíl od jiných zemí jsou u nás neformální nástroje správy území až na výjimky mimo zájem a podporu oficiálních institucí a opírají se především o spolkovou činnost s podporou grantů a soukromého sektoru. Za těchto předpokladů vypadá cíl vytváření „kvality jako dohody v čase“ jako hodně vzdálený, ale ne nedosažitelný. Jsme na cestě, dokud o ní vedeme debatu. Ve sporu, dialogu vytváříme svou budoucnost, ke které směřujeme!

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Kvalita není kvantitativní parametr – nedá se měřit. To ale neznamená, že bychom se kvalitou vystavěného prostředí neměli zabývat. Otázka, která mě zajímá, je způsob hodnocení kvality vystavěného prostředí, světa okolo nás, části prostoru, se kterou se identifikujeme. V našem kulturně civilizačním okruhu se již nepředpokládá, že by kvalita vystavěného prostředí mohla vznikat volnou kreací, jak tomu bylo v minulosti. Současná podoba vystavěného prostředí je převážně výsledkem činnosti profesionálů v oblasti výstavby, regulované správními procesy podle stavebního práva. Ani stavební zákon, ani zákon o výkonu povolání už ale neuvádějí, jakým způsobem a jakými nástroji máme my profesionálové, autorizovaní architekti, inženýři a technici, o stavební kulturu a kvalitu vystavěného prostředí pečovat. Stavební zákon nám kromě obecné odpovědnosti žádné zvláštní nástroje pro vážení a vypořádávání mnohdy vzájemně konfliktních „veřejných zájmů v území“ nesvěřuje. Pokud se máme kvalitou stavební kultury v naší zemi zabývat, je důležité zaměřit se na dopad procesů správy území. Pro podrobnější zhodnocení jejich vlivu na výslednou kvalitu vystavěného prostředí je potřeba naplnit ještě nejméně dva předpoklady: získat vhodná kritéria hodnocení kvality a vyhodnotit analýzu dostupných nástrojů správy území.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Při vytváření vystavěného prostředí jsme na tom podobně jako Malý princ: všechny nástroje, které k tomu potřebujeme, máme ukryty uvnitř bedničky. Nevíme jistě, jaké nástroje bednička skrývá, nevíme ani, jestli je dokážeme správně používat. Bohužel nám je do bedničky nenachystal geniální autor a nepomůže nám ani neomezená fantazie Malého prince. Nyní se pokusíme nahlédnout do „bedničky nástrojů", které máme pro vytváření kvalitního prostředí k dispozici. Máme tam: – smíšený model veřejné správy, ve kterém si zatím nerozumí státní správa s územní samosprávou, – fragmentovanou správu území s jednotným centralizovaným systémem formálních nástrojů, bez jeho další diferenciace podle měřítka, potřeb a způsobu využití, – centrální systém přerozdělování daní, ve kterém se do území přímo vrací jen 1 % všech daňových výnosů (0,3 % HDP). Ve všech uvedených ukazatelích se nacházíme v mezinárodním srovnání v okrajové poloze. Rekodifikace stavebního práva se pokusila řešit důsledky tohoto nastavení, bohužel ale nedisponovala dostatečnou analýzou a mezinárodním srovnáním, aby se mohla zaměřit na příčiny neefektivní správy. Pouze dílčím způsobem upravila a zpřesnila některé úřední postupy. V horizontu pěti let nás proto čeká další rekodifikace, tentokrát zaměřená na oblast územního plánování. Doufejme, že bude úspěšnější než ta předchozí, protože bez kvalitního a efektivního přístupu k plánování nebudeme mít ani kvalitní a rychlé povolování staveb, ani kvalitní a obytné vystavěné prostředí.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Iniciativa pro stavební kulturu v Německu –Bundesstiftung Baukultur – oslaví v letošním roce 25. výročí založení. Její česká obdoba – Politika architektury a stavební kultury ČR – vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2015 je sice o patnáct let mladší, ve výstupech obou srovnávaných iniciativ je ale významnější rozdíl. Přístup k přípravě obou uvedených strategií pro vystavěné prostředí i jejich výsledný dopad do území se liší především mírou vložené energie a šíří zapojení aktérů, podílejících se na vytváření stavební kultury země. Série textů v letošním ročníku Materiálů pro stavbu zpracovává téma kvality architektury a vystavěného prostředí a rozvíjí tezi, podle které jsou hodnotová kritéria této kvality výsledkem celospolečenské debaty. Taková debata je zatím bohužel v silně centralizovaném prostředí územní a stavební správy naší země vytlačena na okraj zájmu, přestože kvalita vystavěného prostředí se dotýká životní pohody každého z nás. Nicméně i u nás tato debata probíhá. Odbornou reflexí české Politiky architektury se zabývá stejnojmenná série vědeckých konferencí, pořádaná od roku 2017 Fakultou architektury ČVUT.

Detail

M.A. Martin Kloda

15119 Ústav urbanismu

Ve středu 4. 12. 2024 se na akademické půdě Fakulty architektury ČVUT uskutečnila studentská vědecká konference Politiky architektury 4: Zájem obce, na níž se sešli zástupci samospráv českých měst a obcí se svými městskými architekty, instituty a kancelářemi architektury města se zástupci ministerstev, České komory architektů, stavebního byznysu, akademického sektoru i spolků a profesionálů z oblasti stavebnictví a vystavěného prostředí. Společným tématem konference byla reflexe Politiky architektury a stavební kultury České republiky (PASK). Konference byla zacílena na konkrétní výzvu PASK k podpoře vzniku místních a regionálních politik architektury a stavební kultury. Účastníci konference hledali v debatě odpovědi na aktuální otázky správy a rozvoje vystavěného prostředí. Formou mapování znalostí a výzkumů, příkladů řešení konfliktů a naplňování konkrétních potřeb a strategií s dopadem do území zkoumali, jakým aktuálním výzvám obce čelí, jaké mají prostředky k jejich řešení a jaké jsou nebo budou jejich Politiky architektury. Konference naplnila cíl obnovení dialogu aktérů péče o vystavěné prostředí a mapování aktuálního stavu znalostí a přístupů pro vytváření kvalitní stavební kultury. Zahájila tak cestu k přípravě lokálních a regionálních politik architektury, a také k příští aktualizaci celostátní PASK.

Detail

PhDr. Kateřina Valentová, M.A. Martin Kloda

15126 Kabinet jazyků, 15119 Ústav urbanismu

Davoská deklarace 2018 ukazuje, jak může kvalitní stavební kultura v Evropě zakořenit na politické a strategické úrovni. Připomíná nám, že budování je kulturní jev a vytváří prostor pro kulturu.

Detail