Zprávy

Konference Dostupné bydlení pro 21. století hledala řešení naléhavé společenské výzvy

Odborníci z veřejné správy, výzkumu, stavebnictví spolu se zahraničními experty diskutovali 21. a 22. června 2019 na půdě Fakulty architektury ČVUT o fenoménu, který jejich odbornou agendu přesahuje a v různé míře se týká všech – faktické (ne)dostupnosti bydlení. Na mezinárodní konferenci pořádané ČVUT ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí OSN a MMR ČR byly prezentovány interdisciplinární přístupy k této problematice, příklady dobré praxe i návrhy řešení.

Konkurenceschopnost i udržitelnost českých metropolí je ohrožována růstem cen a reálnou nedostupností bydlení. Jde o problém těžko řešitelný prostou regulací či dotacemi, výzvu, na kterou neexistuje jedno, ať již administrativní, politické, subvenční či technologické, řešení, ale je třeba přijmout a vyladit množství dílčích, reálných opatření, především na úrovni obcí. Politikům, úředníkům i odborníkům může pomoci intenzivnější sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe z ČR i zahraničí a konfrontace paradigmat architektonických, ekonomických i sociálních. Jednou z klíčových otázek přitom je, kde leží hranice mezi žádoucí regulací a přehnanou deformací tradičně málo flexibilního bytového trhu, navíc v situaci, kdy je dostupnost bydlení předmětem veřejného zájmu. Účastníci mezinárodní konference se seznámili s analýzou tohoto stavu i návrhy možných řešení. Sobotní workshopy pak poskytly prostor pro detailnější diskuse o třech specifických tematických okruzích: budoucnost panelových sídlišť, smart housing a multi-disciplinární aspekty bydlení.

Konferenci zahájila slova děkana Fakulty architektury Ladislava Lábuse, Daniely Grabmüllerové, zástupkyně Ministerstva pro místní rozvoj, a Eleny Szolgayové zastupující Evropskou hospodářskou komisi OSN, kteří zdůraznili význam problematiky bydlení v současnosti a její odraz v urbánní agendě EU. Následovalo představení navazujícího výzkumného projektu „Udržitelné a dostupné bydlení ve strategických plánech sídel“ a cílů samotné konference, kterého se zhostili hlavní řešitel projektu Michal Kohout z Fakulty architektury ČVUT a zástupce MÚVS ČVUT architekt Petr Štěpánek. Oba řečníci zdůrazňovali rozporuplný charakter samotného bydlení, jakožto komplexního fenoménu slučujícího v sobě soukromou potřebu bydlet s celospolečenským významem bydlení jakožto dlouhodobé strategické investice. I samotný název projektu v sobě skrývá určitý paradox – udržitelnost a dostupnost bydlení jsou dvě legitimní dimenze problematiky, které jsou zároveň často, především v krátkodobém horizontu, ve vzájemném střetu. Hlavní řečník konference Spiro Pollaris, profesor z Harvardské univerzity, se ve svém projevu věnoval principům trvalé udržitelnosti v oblasti plánování a z nich vyplývajících změn v definičních rámcích využívaných v územním plánování, urbanismu i architektuře. „V současnosti je diskutován mnohem širší dopad budov než dříve. Stavby jsou vnímány jako systémové prvky vystavěného prostředí, jako komponenty infrastruktury, entity vedoucí k sebe-udržitelnosti prostředí prostřednictvím šetření zdrojů či dokonce jejich produkcí.“ Publiku představil program Zofnass, který se již deset let věnuje vývoji procesů, metod a nástrojů pro kvantifikaci udržitelnosti infrastruktury a měst v pěti kategoriích: kvalita života, alokace zdrojů, přírodní prostředí, klima a rizika či způsoby vedení neboli leadership.

Další program prvního dne konference probíhal ve třech navazujících panelech, jejichž cílem bylo krátce představit a následně diskutovat předem zvolená témata. První panel nastínil problematiku dostupnosti a udržitelnosti bydlení. Panelisté Luděk Sýkora z Karlovy Univerzity, Michal Kohout a Tomáš Hudeček z ČVUT, Jiří Klíma z Ministerstva pro místní rozvoj, Spiro Pollaris z Harvardské univerzity a Elena Szolgayová zastupující OSN hovořili o nutnosti vytváření sociálně a funkčně smíšeného prostředí, o nedostatečné kapacitě nové výstavby a nepřiměřené délce stavebních řízení, ale též o postavení obecních samospráv v rámci našeho plánovacího systému a jejich omezených možností situaci efektivně řešit. Nepřekvapilo proto, že v rámci miniankety vyhlášené jako součást panelu označili účastníci konference za nejvýznamnější příčinu nedostupnosti bydlení dlouhodobou nekonzistentnost a nekoordinovanost bytové politiky a příslušných plánovacích rozhodnutí.

Druhý panel s převahou zahraničních hostů představil příklady dobré praxe z EU i České republiky. O zkušenostech z Anglie a provázání bytové politiky s prostorovým plánováním hovořila Agata Krause, konzultantka OSN pro městský rozvoj a bydlení. Paloma Taltavull z Univerzity v Alicante představila nastavení nových měřitelných indikátorů prostřednictvím strategických plánů ve Španělsku. Petr Štěpánek prezentoval v zastoupení zkušenosti z Vídně ukazující vytváření sociálního mixu spojeného s vyšší kvalitou sociálních bytů jako klíčového principu rozvoje města. Naproti tomu jako příklad chybné praxe uvedl Wojciech Korbel z Technické univerzity v Krakově problematickou kvalitu masivní a prostorově málo koordinované výstavby bez adekvátní regulace v Polsku.

Poslední panel se zabýval možností spolupráce mezi různými sektory a sešli se v něm představitelé akademické obce David Tichý za ČVUT a Martin Lux z Akademie věd ČR se zástupci veřejných institucí reprezentovaných Jitkou Modlitbovou z Ministerstva práce a sociálních věcí a Ondřejem Boháčem, ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy; za komerční sféru vystoupil Martin Svoboda, výkonný ředitel JRD Development. Skladba panelu tak odpovídala aktuální potřebě spolupráce veřejného, vědecko-výzkumného a komerčního sektoru (tzv. triple helix) a umožnila propojování odlišných pohledů na danou problematiku. Diskuse odhalila, že v oblasti vzájemné informovanosti, komunikace i vylaďování postojů vycházejících z odlišných východisek jsou v rámci našeho institucionálního i procesního prostředí dosud velké rezervy. Shoda panovala především v přesvědčení o nutnosti lépe koordinovat konkrétní bytové politiky a dílčí aktivity i na potřebě rychleji a kvalitněji stavět, méně potom na formách podpory sociálního mixu či na efektu a smysluplnosti kvantitativního nárůstu výstavby na trh bydlení v konkrétních situacích.

Sobotní část konference probíhala ve třech paralelních sekcích. Workshop věnovaný problematice sídlišť diskutoval především projekt Fakulty architektury ČVUT ‘Sídliště, jak dál?‘ zaměřený na dlouhodobou strategii prostorového rozvoje sídlišť v ČR a potažmo v celé postsocialistické střední a východní Evropě. Účastnící druhého workshopu s aktuálním tématem smart bydlení debatovali o vztahu mezi chytrými řešeními, dostupností bydlení a plánováním v kontextu smart cities. Diskuse v poslední sekci se týkala mezioborových aspektů bydlení v kontextu strategických plánů sídel a jejím cílem bylo blíže identifikovat tematické oblasti, které se objevují či potenciálně mohou objevit ve strategických plánech měst a obcí, a které mohou mít vliv na dostupnost a udržitelnost bydlení.

Konference je součástí výzkumného projektu „Dostupné a udržitelné bydlení ve strategickém plánování sídel“ realizované FA a MÚVS ČVUT a financovaného z programu Éta Technologické agentury ČR jehož aplikačními garanty je Svaz měst a obcí ČR a Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Program konference

Příspěvky konference

Sborník konference

připravujeme, zveřejníme v září 2019

Kontakty a odkazy

  • michal.kohout@fa.cvut.cz
  • david.tichy@fa.cvut.cz
  • petr.stepanek@cvut.cz

 

Pozvánka na konferenci FA ČVUT

Pozvánka na konferenci UNECE

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.