Ústav navrhování I

prof. Ing. arch. Ján Stempel, doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D., Ing. arch. Petr Pištěk, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Další díl oblíbené řady 99 domů. Tentokrát obsahuje 66 staveb, ale každé je věnován větší, podrobnější prostor. Tyto knihy dlouhodobě vyplňují mezeru mezi popularizačními lifestylovými časopisy a složitými odbornými publikacemi. A činí tak téma kvality architektury kultivovaným, ale zároveň srozumitelným způsobem, přístupné a zajímavé pro širokou veřejnost. Což je přesně to, co může mít plošný dopad na celkovou kvalitu prostředí.

Detail

Ing. arch. Petr Pištěk, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

rozhovor s Petrem Pelčákem pro ročenku Česká architetura 2023–2024

Detail

Mgr. Jan Zikmund, Ph.D., PhDr. Benjamin Fragner, Ing. arch. Šárka Sodomková, Ing. arch. Michal Juha, Ing. arch. Ondřej Tuček, Ing. arch. MgA. Marek Přikryl

15118 Ústav nauky o budovách, 15127 Ústav navrhování I

Publikace představuje příklady nového využití industriálních staveb, realizované v České republice v letech 2020–2025. Jsou představeny jako příklady současné architektonické tvorby, sledující priority udržitelnosti, zvolený interpretační klíč pak sleduje obecný problém vyrovnávání se s průmyslovým dědictvím a obsahovou i formální neukotveností zachování autenticity. Koncepce publikace je zasazená do širších souvislostí v úvodní studii, jednotlivé příklady jsou doprovázeny texty autorů a autorek.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Recenze vybraných staveb se zaměřují na hodnocení současné architektury v širších urbanistických, kulturních a společenských souvislostech a nesoustřeďují se pouze na formální nebo technické řešení staveb. Jednotlivé texty sledují vztah stavby k místu, městu, krajině, veřejnému prostoru a k širšímu kontextu současné architektury a společnosti. Recenze tak chápou architekturu nikoli jako izolovaný objekt, ale jako součást prostředí, které spoluvytváří charakter města a kvalitu prostoru pro život.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Ne úplně krátký komentář reaguje na aktuální dění v architektuře, výstavbě a proměnách měst a upozorňuje na témata, která přesahují jednotlivé stavby a dotýkají se širších společenských a kulturních souvislostí architektury. Autor se zamýšlí nad rolí architektury v současném, s krizemi se vyrovnávajícím se světě, nad proměnou měst, investicemi, veřejným prostorem a postavením architekta ve společnosti. Text na konkkrétních případech upozorňuje, že architektura není pouze technická disciplína, ale součást kulturního a společenského prostředí, které ovlivňuje kvalitu života ve městech.

Detail

Michal Volf

15127 Ústav navrhování I

Role architektů v rámci veřejné správy při nakládání s hodnotnými veřejnými budovami je důležité téma, neboť veřejná správa v České republice s budovami často nezachází způsobem, který by byl adekvátní jejich architektonické hodnotě. To se týká především rekonstrukcí, a to nejčastěji u staveb, které nemají památkovou ochranu. Článek porovnává přístupy v ČR a v Rakousku se zaměřením na konkrétní příklady staveb.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Michal Volf

15127 Ústav navrhování I

Very often, public administrations do not treat their buildings in a way that is appropriate to the architectural value of the property. The research focuses on the Ústí Region and deals with buildings from the second half of the 20th century. Its purpose is to search for an appropriate approach to the management of valuable public buildings. The paper focuses on the research to date and presents general options for improving the approach to valuable public buildings within the framework of current legislation.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Text se zabývá projektem Masaryčky v Praze a otázkou, jakou roli má architektura v současném městě formovaném silnými investory, dopravní infrastrukturou a ekonomickými zájmy. Na příkladu této stavby autor uvažuje o vztahu architektury, města a veřejného prostoru a o tom, zda architektura spočívá pouze ve výrazné formě budovy, nebo spíše v tom, co vytváří „mezi řádky“ – tedy v prostoru, vztazích, měřítku a struktuře města. Článek tak otevírá širší otázku smyslu architektury v současné metropoli a její odpovědnosti vůči městu jako celku.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Žijeme v globalizovaném světě, kde v rámci vyrovnávání se s krizemi dneška dochází masivním způsobem k erodování „našeho“euroamerického příběhu, všeho toho, co máme rádi. Jako nejdůležitější je v takto posunutém světě vnímáno „získávání kritického množství pozornosti“. Mluvíme o čím dál rychlejším nástupu Asie. Projekty a realizace, jako je Masaryčka, nás nutí uvědomovat si, nejen v bezpečí před svým počítačem a v rámci svých sociálních bublin, že o naši historii a tradice je třeba v proměňujícím se světě o to více pečovat, obnovovat jejich životadárnou sílu, protože ekonomický a instrumentální kalkul pro nás vždy musí být jen nástrojem, nikdy smyslem a samoúčelným cílem.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Od doby zrušení okresů a preferování krajského uspořádání provází kraje zpochybňování jejich smyslu. Samy kraje se pak chovají spíše nenápadně, snad z obavy, aby takovou debatu nepřiživovaly. Mám za to, že důraz má být a i bude kladen na sílu a iniciativnost obcí. Stát i kraje by měly obcím především poskytovat odborný servis. A obce by měly intenzivně spolupracovat nejen v rámci toho kterého státu, ale také napříč Evropou. Česká republika je specifická velkým počtem samospráv (přes šest tisíc), které doslova zápasí s odborným zázemím. Na druhé straně zemské uspořádání, tak oblíbené historiky, je přece jenom hodně „hrubé“. Jinak je to v sousedním Rakousku, jeho historické země jsou velikostí bližší právě našim krajům. O některých krajích se u nás nepochybuje: jižní Čechy, jižní Morava, Vysočina. Jsou vnímány jako srozumitelné regiony – objevují se tak třeba i v reklamních sloganech, ale se svou identitou si nevědí rady. A to, že při zmíněné reformě došlo k překreslení krajů a vzniku nových, jim samozřejmě nepomohlo. Regionální uvažování je nutné, stejně jako potřebné. Stát je opravdu z pohledu jednotlivce velmi obecná entita, dokáže nás mobilizovat k mávání vlajkou, ale těžko nás přiměje k tvořivému přístupu. Historické země na tom nejsou o mnoho lépe. Obce jsou drobné a roztříštěné a bohužel mají omezené zdroje financí. Pokud se však kraje promění v regiony, tedy pokud se promění vnímání jejich obyvatel a namísto toho, aby brali kraj jako pouhé administrativní vymezení, vypěstují si k němu citovou vazbu, pocit ukotvenosti – být odněkud, pak bude možné nastartovat lokální tvůrčí potenciál. Nejtěžší situace je v oblastech, které ovlivnil nejen poválečný odsun, ale i následné poškození krajiny průmyslem. Těžko hledáte kotvu někde, kde zmizelo 50 metrů hlíny. O to je potřebnější vnímání krajů jako regionů. Bez péče o fyzické prostředí toho však dosáhnout nelze. Kvalitu vody a ovzduší se již podařilo výrazně zlepšit. Co se zatím nepodařilo, je zvýšení kvality lidského životního prostředí, kterému se také říká prostředí vytvořené člověkem, nebo vystavěné prostředí. Přitom právě péče o ně je klíčem ke zmíněnému přerodu krajů na regiony. Považuji za extrémně pozitivní a povzbuzující, že Ústecký kraj zřídil institut krajského architekta a že se tématem začal intenzivně zabývat. Není to téma na jedno volební období, ale to, čeho se dosáhne, bude trvalé. Ondřej Beneš se úlohy péče o lidskou stránku prostředí Ústeckého kraje ujal velmi svědomitě. S výhodou užívá své dosavadní zkušenosti i možnost zapojení studentů Fakulty architektury ČVUT. Co ale přidal navíc a co je u nás bohužel doposud zcela novým přístupem, je vytváření multidisciplinárních týmů a využívání lokální historické odborné znalosti. Umí oslovovat a spojovat. A umí také vizualizovat témata velkých měřítek. Je dobře, že práce agendy krajského architekta v Ústeckém kraji inspirovala další kraje v Česku. Zatím jsou architekti povětšinou neformálními poradci nebo působí v rámci krajských rozvojových agentur. V Královéhradeckém kraji ale již byl krajský architekt také ustaven a vzniká tam krajské Centrum architektury. Téma tradice a regionality tak bude vizualizováno a bude si moci nalézt cestu k srdcím místních. Být odněkud nebude jen místopisný údaj, ale dostane podobnou hloubku a hrdost, jako je tomu jinde v Evropě. z předmluvy publikace od Petra Leška, místopředsedy České komory architektů (kráceno)

Detail