Ústav krajinářské architektury

2026

Konference se zaměřuje na transformaci současných historicky formovaných měst a jejich krajinářských struktur v reakci na klimatickou změnu, s důrazem na komplexní a systémové přístupy, které propojují prostorový návrh, ekologické funkce, sociální aspekty, ekonomické souvislosti a správu území. Pozornost se věnuje změně způsobu uvažování o městě jako krajině - jako o propojeném a adaptabilním systému, který musí reagovat na klimatická rizika, aniž by ztratil svou historickou čitelnost, identitu a kulturní hodnoty. Konference vychází z předpokladu, že adaptace historických měst na klimatickou změnu není otázkou jednotlivých zásahů, ale vyžaduje dlouhodobé strategie, koordinované plánování a schopnost pracovat s nejistotou a konfliktem hodnot. Právě zde se krajinářská architektura ukazuje jako klíčová disciplína, schopná zprostředkovat dialog mezi ochranou historického prostředí a potřebou jeho proměny. Zvláštní pozornost je věnována městům, kde již došlo ke skutečné systémové změně - zejména prostřednictvím dlouhodobých strategií práce s krajinou, vodou, veřejným prostorem a zelenou infrastrukturou (např. Paříž, Berlín) - a kritickému vztahování těchto zkušeností k podmínkám středoevropských historických měst. Konference je závěrečnou odbornou událostí tříletého projektu DAAD (Application for Eastern Partnerships 2024-2026) a současně shrnutím dlouhodobé spolupráce Fakulty architektury ČVUT v Praze a Technické univerzity v Berlíně. Jejím cílem je syntetizovat poznatky získané během projektu a vytvořit odborný základ pro další výzkum, výuku, praxi i připravovanou publikaci Handbook for Historically Sensitive Places.

Detail

2026

V polistopadovém vývoji české demokratické společnosti se v řadách politických představitelů dlouhou dobu opomíjel význam péče o prostředí měst a obcí, ale i kulturní krajiny. Díky aktualizovanému vládnímu usnesení "Politika architektury a stavební kultury ČR" se tato situace může začít systematicky měnit, pokud ve všech patrech politické moci bude vůle na její uplatnění a pokud budou vhodné vzory a doporučení i pro samosprávy. Mezi malými a středními městy a obcemi je přitom zásadní rozdíl. Některá, jako je Litomyšl, patří dokonce k evropské špičce. Většina ostatních ale strádá nedostatkem znalostí a zkušeností. Po 6 ročnících ve Žďáře nad Sázavou, Dolních Břežanech, Líbeznicích, Litomyšli (2023 a 2025) a Humpolci se v roce 2026 konference vydává 4. a 5. června do Vimperku. Po předchozích tématech, zaměřených na dobré zadání, roli architekta v menších městech, stanovování priorit v rámci komunální politiky, kvalitní veřejný prostor, zapojování veřejnosti a meziobecní spolupráce se letos konference zaměří na revitalizace území a problematiku využití stávajících stavebních fondů. Rámcové téma konference je "Obnova" a položí otázku "Jak pracovat s veřejným prostorem města, aniž by byl narušen genius loci sídla?". První blok konference zahájí příspěvky zaměřené na toto téma. V druhém bloku budou jako obvykle prezentovány tolik potřebné příklady dobré praxe, které nemusí nutně souviset s letošním tematickým zaměřením. Druhý den dopoledne proběhne workshop zaměřený na revitalizace území a exkurze po městě. Vimperk jsme si vybrali jako místo konání naší konference, protože představuje vynikající případovou studii citlivé práce s veřejným prostorem. Díky systematickému využívání architektonických soutěží se zde podařilo do historického jádra města organicky integrovat vrstvy současné architektury, aniž by byl narušen jeho jedinečný genius loci. To je pro nás inspirativní příklad a zároveň relevantní téma k diskusi. Téma obnovy je mezinárodně diskutováno také v souvislost

Detail

2026

The landscape connectivity of the urban core and fringe is crucial for both the environment and human activities. However, urban development is causing fragmentation between urban cores and urban fringes. Landscapes are gaining importance in shaping urban form, especially in complex natural environments, post-industrial sites, and public infrastructure. Green infrastructure (GI) plays a vital role in enhancing connectivity, mobility, and urban health, counteracting the excessive growth of grey areas in cities and tackling urban sprawl. In urban fringes, unused lands hold significant potential for linking green spaces in different city zones. This study provides a practical and replicable approach for assessing GI patterns and identifying the disparities in the continuation of greenery within urban cores. The methodology employs a mixed-methods approach, combining quantitative, qualitative, and prototyping methods. The methodology aims to bridge the gap between theoretical concepts and the practical implementation of GIs by combining data-driven analysis with design approaches. The first step in paving the way for this study is to detect changes within a specific time period at the case of interest, namely the former distillery location (Lihovar) extending northward, approximately up to the Andel district in Smichov, Prague, Czech Republic. Then, by analyzing the outcome of the change detection, it is possible to identify the disparities between GIs. Furthermore, a given web application/map will help the author of this study identify the qualitative aspects of the area, as well as citizens' knowledge about it. Finally, it is possible to deliver a bespoke design to enhance the status of green connectivity within a multi-scale area and connect it with regional green corridors. This study aims to develop a novel autonomous approach for classifying various parcels through supervised/unsupervised image classifications, which will provide more precise and high-quality clas

Detail

2025

Anotace: Čtvrtý ročník studentské vědecké konference Ústavu krajinářské architektury nabízí platformu pro diskusi a analýzu výzkumných metod v krajinářské architektuře. Tento ročník konference se zaměří na metodologický výzkum, který je klíčový pro pochopení rozmanitých aspektů krajiny - od jejích ekologických funkcí až po její sociální a kulturní dimenze. Výzkumné techniky v krajině zahrnují širokou škálu přístupů k analýze, percepci a designu prostředí. Řadu těchto metod využívají studující doktorandského studia krajinářské architektury, což jim umožňuje rozvíjet inovativní postupy a získat vhled do složitých interakcí mezi člověkem a krajinou. Konference si klade za cíl odpovědět na následující otázky: Jaké výzkumné metody jsou aktuálně využívány v krajinářské architektuře? Jak využívají přístupů z ostatních oborů? Jak lze významnější inovativní metody vhodně implementovat do praxe? Konference znovu přináší mezioborový pohled, setkání mezi studenty, akademickými pracovníky a odborníky. Tématika, cíle: Studentská vědecká konference Ústavu krajinářské architektury "Mezi krajinami" navazuje na tři předchozí úspěšné ročníky. Téma letošního ročníku je zaměřeno na výzkumné metody v krajinářské architektuře a chce poukázat na šíři různých přístupů, které se mohou navzájem prolínat a ovlivňovat. Výzkum krajinného prostředí využívá a propojuje metody urbanistické, sociologické, environmentální i umělecké. Témata příspěvků ze současného výzkumu mohou poukázat na šíři záběru, od nových přístupů k technologiím v návrhu a plánování krajiny, využití digitálních nástrojů, k ekologickým a udržitelným metodám pro hospodaření s přírodními zdroji, výzkumu historického kontextu až po participativní metody a zkoumání významu estetiky v sociálních a kulturních funkcích. Konference má za cíl zprostředkovat soudobý doktorandský výzkum studentům fakulty architektury i odborné veřejnosti, umožnit přednášejícím doktorandům porovnat svůj výzkum s kolegy z jiných univerzit a umožnit jim

Detail

2025

V polistopadovém vývoji české demokratické společnosti se v řadách politických představitelů dlouhou dobu opomíjel význam péče o prostředí měst a obcí, ale i kulturní krajiny. Díky aktualizovanému vládnímu usnesení "Politika architektury a stavební kultury ČR" se tato situace může začít systematicky měnit, pokud ve všech patrech politické moci bude vůle na její uplatnění a pokud budou vhodné vzory a doporučení i pro samosprávy. Mezi malými a středními městy a obcemi je přitom zásadní rozdíl. Některá, jako je Litomyšl, patří dokonce k evropské špičce. Většina ostatních ale strádá nedostatkem znalostí a zkušeností. Dne 5. a 6. června 2025 se konference Pojďme dělat město (nebo ves) vrací právě do města Litomyšl, kde proběhne její 6. ročník. Po předchozích tématech, zaměřených na dobré zadání, roli architekta v menších městech, stanovování priorit v rámci komunální politiky, kvalitní veřejný prostor a zapojování veřejnosti, letos rozšíříme obzor. Tématem bude velice aktuální, ale zatím nedostatečně řešená problematika spolupráce mezi obcemi, kterému bude věnován tradičně odborný první blok konference. V druhém bloku budou jako obvykle prezentovány tolik potřebné příklady dobré praxe, které nemusí nutně souviset s letošním tematickým zaměřením. Druhý den dopoledne proběhnou komentované procházky v režii pana starosty a dalších představitelů města, jelikož v Litomyšli je vždy něco nového zajímavého. Jak se daří jednotlivým obcím spolupracovat s vidinou dosažení společného cíle? Jak se rozvoj menších měst a vesnic vyrovnává s nesnadnou situací související s rozdrobeností urbánní struktury a veřejné správy ČR a jak by se měl tento problém ideálně řešit? Konference uvede například téma vysokorychlostní tratě a její vliv na krajinné zázemí obcí nebo téma energetické soběstačnosti. V předminulém roce navázala konference v Litomyšli s tématem: Kvalitní veřejný prostor - srdce města i komunity. Druhý den se konaly pro velký zájem účastníků hned tři komentované procházky souč

Detail

2025-2026

Identifikace a porozumění hodnotám, které představují industriální památky a historické industriální krajiny, přináší prohloubení poznání, jakým způsobem člověk krajinu přetvářel. Historické průmyslové krajiny mohou dnes být velmi hodnotnými také jako nositelé přírodních hodnot; jejich významné určující prvky mají dnes významné postavení v krajinné struktuře, stoupá i význam těchto míst jako biologicky cenných stanovišť. Hledání kontextu, propojení a vývojových návazností kulturně-historických a přírodních hodnot industriální historické krajiny může poskytnout mnoho významných informací. Projekt se zaměřuje na analýzu vlivu přirozené sukcese na vývoj historických industriálních krajin spojených s těžbou černého uhlí v oblasti Lindheimových dolů u Mantova, kde byla hornická činnost ukončena v první polovině 20. století. Cílem výzkumu je zjistit, jak přirozené procesy ekologické sukcese ovlivňují dlouhodobý vývoj krajinných struktur, které byly původně vytvořeny intenzivní lidskou činností, a to zejména na území, které bylo po ukončení těžby opuštěno. Projekt přinese nové poznatky o vývoji postindustriálních krajin a jejich ekologické dynamice. Tento nabízený potenciál historických industriálních krajin v kontextu probíhajících rizik (globální změny klimatu, sucho, ztráta biodiversity atd.) získává na zvláštní naléhavosti.

Detail

2024

Anotace: Třetí ročník studentské vědecké konference Ústavu krajinářské architektura přináší téma ´Nová estetika´. Jak se vyvíjí pohled na krajinu, na místa ´mezi místy´, jak reagují krajinářští architekti, urbanisté a umělci na prostředí antropocénu? Znamená ohled na životní prostředí a na biodiverzitu velký posun ve vzhledu měst a krajiny? Jak reflektuje současné proměny krajiny nová umělecká generace? Konference znovu přináší mezioborový pohled, setkání mezi studenty, akademickými pracovníky a odborníky. Tématika, cíle: Studentská vědecká konference Ústavu krajinářské architektury Mezi krajinami navazuje na dva předchozí úspěšné ročníky. Pod názvem ´Nová estetika´ chce umožnit setkání různých přístupů k soudobému vnímání krajiny, práci s uměleckými díly v krajině a estetické formy tvarování krajiny samotné. Snahou je propojit více přístupů - urbanistický, sociologický, krajinářský, environmentální i umělecký. Témata příspěvků mohou ukázat napětí nebo soulad ve vnímání krajiny současného antropocénu. Mottem konference je kontextuální vnímání a mnoho-vrstevnatost krajin, hledisko estetiky v sociálních a kulturních funkcích, historická paměť krajiny a komunitní potenciál. Jedním z aktuálních témat je i pohyb krajinou a jeho záznam, s výzkumy, ukazujícími jak různé prvky a přístupy ovlivňují jeho kvalitu - z psychologických i fyzických hledisek. Konference má za cíl zprostředkovat soudobý doktorandský výzkum studentům fakulty architektury i odborné veřejnosti, umožnit přednášejícím doktorandům porovnat svůj výzkum s kolegy z jiných univerzit a umožnit jim kontakt se špičkovými odborníky z jejich oboru. Cílem je vyhledat a propojit přednášky s pohledem z okruhu krajinářské architektury, architektury a urbanismu, umělecké tvorby a teorie, sociologie, sociální geografie nebo antropologie - v přípravě konference propojujeme jednotlivá témata, výsledkem je živý dialog a možnost následné spolupráce, která se podařila navázat i na předchozích ročnících konference. Umožň

Detail

2024-2026

Typologie městských ekosystémů z pohledu krajinářské architektury. Zhodnocení potenciálů městského prostředí vzhledem k biodiverzitě a ekosystémovým službám. Možnosti začlenění nových přístupů v rámci plánování měst a zelené infrastruktury.

Detail

2024

V polistopadovém vývoji české demokratické společnosti se v řadách politických představitelů dlouhou dobu opomíjel význam péče o prostředí měst a obcí, ale i kulturní krajiny. Díky vládnímu usnesení "Politika architektury a stavební kultury ČR", které se v současnosti aktualizuje, se tato situace může začít systematicky měnit, pokud ve všech patrech politické moci bude vůle na její uplatnění a pokud budou vhodné vzory a doporučení i pro samosprávy. Mezi malými a středními městy a obcemi je přitom zásadní rozdíl. Některá, jako je Litomyšl, patří dokonce k evropské špičce. Většina ostatních ale strádá na nedostatku znalostí a zkušeností. Konference naváže na předchozí ročníky. První ročník, který proběhl v roce 2017 ve Žďáru nad Sázavou, se věnoval otázce Participace. V roce 2021 byla konference zaměřena na městského architekta a proběhla v říjnu v Praze a Dolních Břežanech. Těšila se významné účasti i přes pandemickou situaci - 45 účastníků fyzicky a 25 online. V roce 2022 byl podtitul konference: Komunální politika a stanovování priorit rozvoje. Konference se konala v Líbeznicích a druhý den byla komentovaná procházka po úspěšných nových realizacích veřejných budov a prostranství. V loňském roce navázala konference v Litomyšli s tématem: Kvalitní veřejný prostor - srdce města i komunity. Druhý den se konaly pro velký zájem účastníků hned tři komentované procházky současně. Již v tomto ročníku se projevila nutnost diskuze nad tématy krajinářské architektury, což potvrdily prezentace autorů realizací projektů v Litomyšli (protipovodňový park, nábřeží řeky Loučné). Na tuto trajektorii by rády navazovaly i další ročníky. Konference v Litomyšli se těšila vysoké návštěvnosti 180 účastníků. Od druhého ročníku (2021) jsou konference přístupné i online a záznamy jsou k dispozici na našich webových stránkách. Konference si dává za cíl propojovat komunální politiky s odbornou veřejností z praxe i z řad studentů doktorského studia. K účasti vyzveme doktorandy s příbuznými v

Detail

2024

Abstract: Using the principles and methodology of biomimicry, this research aims to show an ecosystem service-based approach to designing a blue green infrastructure network for stormwater management and flood protection in densifying areas that more closely emulates natural hydrology processes. It will highlight the district-wide blue green infrastructure potential of the stream basin of the Hradní Potok through nature-based interventions in a recently proposed public park in Veleslavín. Nature-based small water management structures and biomimetic landscape interventions will be explored for introduction to the new park as maintenance, enhancement and resilience from the outset.

Detail