Zprávy

Torzo do krajiny patří, ukazuje letošní vítězka Ceny Břetislava Štorma

Cena Břetislava Štorma vybírala nejlepší studentské práce v oblasti památkové péče. Po covidové přestávce přinesla vítěze tří posledních ročníků. Jsou jimi Eliška Houdová s projektem konzervace torza zámku Zvířetice, Tomáš Beneš, který řešil obnovu návsi obce Stvolínky a Klára Bohuslavová s diplomní prací na téma revitalizace žatecké chmelařské krajiny v okolí zámku Stekník.
Torzo zámku Zvířetice, stávající stav

Cena Břetislava Štorma již 14 let sleduje práci studentů a studentek Fakulty architektury ČVUT na projektech památkové péče. Cílem soutěže pořádané Ústavem památkové péče FA ČVUT je podpora zájmu o obor a zvyšování připravenosti pro praxi v oblasti péče o památky. Ocenění nese název po významném českém památkáři, architektovi, grafikovi a ilustrátorovi Břetislavu Štormovi. 

„Cena je povzbuzením pro studentky a studenty architektury, kteří se na objekty dokáží dívat v historickém i místním kontextu, a přitom je citlivě a funkčně zasadit do současnosti. Tím je vrací zpátky do života,“ říká děkan FA ČVUT Dalibor Hlaváček.         

Vítězkou 14. ročníku se stala Eliška Houdová z ateliéru Girsa s projektem konzervace torza paláce zámku Zvířetice. Práce představila dva rozdílné přístupy k opravám torzální architektury. V konzervační variantě autorka navrhla zajištění korun zdiva, stabilizační zásahy, zazdění kaverny a výklenků, opravy kamenných ostění, konzol a lomového zdiva. V radikálnější verzi poučené rekonstrukce je dostavba dovedena do maximální možné míry díky nálezovým situacím a historickým pramenům, jimiž je rekonstrukce podložena. 

Eliška Houdová – ateliér Girsa, Konzervace torza zámku Zvířetice

Přístup k opravám torzální architektury je stále předmětem odborné debaty a názorových střetů. Citlivé konzervační opravy dokážou památce prodloužit život, neuvážlivé zásahy do historického zdiva mohou dopomoct k jejímu zániku. Projekt Elišky Houdové ukazuje, že torzo jako silueta má v krajině své místo. 

„Autorka projektu navrhla citlivé konzervační opravy, které mohou prodloužit životnost památky. Díky profesionálnímu zpracování, opoře v nálezové situaci a historických pramenech by tato práce obstála při skutečné obnově torza podle standardů památkové péče,“ uvedl předseda poroty doc. Martin Horáček, historik architektury z Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu památkové péče Fakulty architektury v Brně. 

Vítězem 13. ročníku se stal Tomáš Beneš za návrh obnovy návsi obce Stvolínky na Českolipsku. Do historického centra postiženého demolicemi vrací zaniklou zástavbu a řeší také úpravy centrálního prostoru před tamním zámkem. „Návrh navrací místu prostorové, architektonické a obytné kvality, o které přišlo vinou necitlivých zásahů v minulém režimu,“ shrnul hodnocení poroty Martin Horáček. 

Tomáš Beneš – ateliér Girsa, Obnova návsi ve Stvolínkách

Vítězný projekt 12. ročníku zpracovala Klára Bohuslavová. Ocenění získala za urbanistickou studii revitalizace území žatecké chmelařské krajiny v okolí zámku Stekník. Autorka řeší komplexní obnovu krajinných prvků, návrh pěších tras, naučných stezek a cyklostezek, dopravní obslužnost území, návrh nových turistických atraktivit a zázemí. „Kvalitu tohoto návrhu podtrhuje, že se práce stala součástí dokumentace pro nominaci Žatecka na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO,“ uvedl k projektu Horáček. 

Klára Bohuslavová – ateliér Efler, Revitalizace žatecké chmelařské krajiny v okolí zámku Stekník

Cenu Břetislava Štorma byla poprvé vyhlášena v roce 2009. Pořádá ji Ústav památkové péče Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel). Předsedou poroty je vždy respektovaná osobnost z oboru architektury a památkové péče.

Pojmenování nese po významném českém památkáři, architektovi, grafikovi a ilustrátorovi Břetislavu Štormovi (1907 – 1960). Během působení ve státní památkové péči se angažoval při úpravách řady významných objektů, zejména hradů a zámeckých areálů. Podle jeho návrhu a metodického vedení byly prováděny záchranné stavebně restaurátorské práce zejména na hradech Kost, Švihov, Buchlov, Křivoklát a Karlštejn. Významné bylo jeho angažování při úpravách zámků v Chlumci nad Cidlinou, Boskovicích, Klášterci nad Ohří a při rehabilitaci zámeckých zahrad v Jaroměřicích nad Rokytnou, Rájci nad Svitavou, Veltrusích, Mnichově Hradišti, Jemništi či v Liblicích. 

Slavnostní vyhlášení tři posledních ročníků, pořádané Ústavem památkové péče FA ČVUT, Tomášem Bistřickým, ČNK ICOMOS a společností Houska & Douda, se konalo  23. června 2022 v usedlosti Kotlářka.

14. ročník, 2021–2022

1. cena: Eliška Houdová – ateliér Girsa, Konzervace torza zámku Zvířetice 

2. cena: Kristýna Šedivá – ateliér Girsa, Regenerace objektu Železná 109 v Železném Brodě 

3. cena: Vojtěch Palm – ateliér Efler, Regenerace usedlosti Schöffl v Trnovanech 

13. ročník, 2020–2021

1. cena: Tomáš Beneš – ateliér Girsa, Obnova návsi ve Stvolínkách 

2. cena: Eliška Zatloukalová – ateliér Girsa, Obnova kostela Všech svatých ve Stvolínkách 

3. cena: Kateřina Tomsová a Vojtěch Palm – ateliér Efler, Obnova krušnohorské vesnice Český Jiřetín 

12. ročník, 2019–2020

1. cena: Klára Bohuslavová – ateliér Efler, Revitalizace žatecké chmelařské krajiny v okolí zámku Stekník 

2. cena: Martin Kolovský – ateliér Girsa, Obnova glorietu u zámku v Rožmberku nad Vltavou 

3. cena: Tomáš Rain – ateliér Girsa, Konverze areálu Branických ledáren v Praze 

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa