Ústav nauky o budovách

NÁJEMNÍ BYDLENÍ

Investujeme do nájemního bydlení. Příručka pro inspiraci veřejným investorům

ke stažení zde: Investujeme do nájemního bydlení

Pro rychlou orientaci ve složité problematice obecní výstavby bydlení a péče o tuto oblast připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, Státní fond podpory investic a Centrum Kvality Bydlení příručku pro inspiraci veřejným investorům. Najdete v ní srozumitelný návod jak postupovat při přípravě projektu i jeho realizaci krok za krokem a také konkrétní příklady úspěšných realizací, včetně příběhu a okolností jejich vzniku. Výstavba podporovaná z veřejných prostředků může být nejenom ekonomicky efektivní, sociálně přiměřená, ale i krásná.

NEDOSTUPNÉ BYDLENÍ - PROBLÉM VYSOCE AKTUÁLNÍ

Metodika identifikace tržního selhání v oblasti bydlení

ke stažení zde: metodika-identifikace-trzniho-selhani-v-oblasti-bydleni.pdf

Důsledkem selhání trhu bydlení je skutečnost, že mnohé domácnosti si nemohou zajistit velikostně přiměřené, finančně dostupné, kvalitativně standardní a prostorově nevyloučené bydlení za tržních podmínek. Cílem metodiky bylo identifikovat selhání trhu bydlení a prokázat oprávněnost potřeby veřejné podpory v oblasti sociálního bydlení. Metodika obsahuje: a) rámcovou identifikaci rizika tržního selhání v oblasti bydlení na úrovni obcí ČR; b) metodiku identifikace tržního selhání v oblasti bydlení na úrovni domácností; c) postup pomoci domácnostem postižených tržním selháním v oblasti bydlení.

Dostupné a udržitelné bydlení ve strategických plánech sídel – výběr klíčových zjištění a souvislostí

ke stažení zde: dostupne-a-udrzitelne-bydleni-ve-strategickych-planech-sidel---vyber-klicovych-zjisteni-a-souvislosti.pdf

Bydlení je možné vnímat jako systém koordinovaný veřejnou správou. Základním úkolem bytové politiky je pak stanovit, jaké jsou nejvýznamnější cíle tohoto systému, harmonizovat zájmy a role jeho aktérů, stanovit pravidla, kterými se systém řídí, a definovat nástroje správy, kterými disponují (vedle státu) především obce. Publikace přináší: a) paradigma udržitelnosti bydlení a jeho propojení na strategické plánování měst a obcí; b) stručný popis trhu s bydlením v ČR, jeho determinanty, příčiny selhávání a externality; c) popis 30 opatření, které mohou města a obce zavést na podporu dostupnosti a udržitelnosti bydlení na svém území.

SOCIÁLNÍ BYDLENÍ

Sociální bydlení – příprava projektů (certifikovaná metodika)

ke stažení zde:metodika_-_socialni_bydleni_-_priprava_projektu.pdf

Sociální bydlení – příprava projektů (přílohy k metodice)

ke stažení zde:prilohy_-_socialni_bydleni_-_priprava_projektu.pdf

Cílem certifikované metodiky „Sociální bydlení – příprava projektů“ bylo vytvořit postupy, které mohou sloužit pro kvalifikované zadávání projektů ze strany veřejné správy, administrátorů dotačních programů, krajů, měst a obcí, zpracovatelů strategických koncepcí a dalších relevantních subjektů. V metodice lze najít: a) kvantifikaci potřeb (přehled dostupných dat); b) provozní strategii (modely provozu sociálního bydlení); c) ekonomiku (srovnávací modely); d) prostorové charakteristiky (parametry zástavby); e) procesy a evaluaci (hodnotící kritéria pro posouzení vyváženosti stavebních záměrů).

PARTICIPATIVNÍ BYDLENÍ

Projekt Možnosti a limity sociálně a environmentálně udržitelného participativního bydlení v ČR, který probíhal v letech 2021–2023 byl mezioborový výzkumný projekt financovaný Technologickou agenturou České republiky a Ministerstvem životního prostředí České republiky v rámci Programu Prostředí pro život. Na projektu se podílely Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (FSS MUNI), Sociologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. (SOÚ AV ČR), Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze (FA ČVUT), Arnika - Centrum pro podporu občanů a Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci (FUA TUL).

Hlavními výsledky projektu jsou metodická příručka a manuál participativního bydlení – jak postupovat při hledání a realizaci dostupného bydlení, které spojuje přínosy ekologické výstavby s přínosy bydlení se sdílenými prostory či vybavením, utváří kvalitní prostředí pro život a rozvíjí participaci obyvatel na správě domu, sousedství i čtvrti. Všechny výsledky projektu jsou představeny na jeho webu participativnibydleni.cz

PROSTOROVÁ REGENERACE SÍDLIŠŤ

Metodika řešení komplexních projektů regenerace obytných celků sídlištního typu

ke stažení zde: metodika-reseni-komplexnich-projektu-regenerace-obytnych-celku-sidlistniho-typu.pdf

Metodika představuje postup, jak lze skrze prostorovou regeneraci přiblížit současná česká sídliště požadavkům na soudobé město, eliminovat hlavní nedostatky a zachovat hlavní přednosti sídlišť. Obsahuje tři kapitoly a dvě přílohy: a) problematika sídlišť ČR; b) katalog prostorových zásahů; c) pilotní projekty navrhovaných metodických postupů; d) rámec, ve kterém se revitalizace sídlišť odehrává; e) výzvy prostorového rozvoje sídlišť v kontextu dimenzí udržitelnosti.

Ostravská sídliště – Jak dál?

ke stažení zde: Ostravská sídliště - Jak dál?

Předmětem publikace „Ostravská sídliště: Jak dál?“ je dlouhodobě udržitelný rozvoj ostravských sídlišť prostřednictvím zkvalitnění a zatraktivnění prostředí pro život jejich obyvatel. Publikace ukazuje možnosti pro dlouhodobě udržitelnou transformaci sídlišť v Ostravě, která by probíhala na základě komplexního zhodnocení aktuální urbanistické, dopravní, technické, demografické i sociální situace a současně by se opírala o poznatky nejnovějších evropských příkladů přestavby sídlišť.

UNIVERZÁLNÍ DESIGN - PŘÍSTUPNOST PANELOVÝCH DOMŮ A BYTŮ

Metodika uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě

ke stažení zde: metodika-ud-2021-1-.pdf

Cílem metodiky je implementace principů bezbariérovosti a univerzálního designu v rámci bydlení různých skupin osob se zdravotním postižením na úrovni bytového domu a jednotlivých bytů. Úroveň a míra podrobnosti zpracování umožní využití materiálu pro pořizovatele podporovaného bydlení, subjekty veřejné správy i architekty a projektanty. Výzkum je podložen realizovaným průzkumem potřeb mezi osobami s omezenou schopností pohybu a orientace v oblasti bydlení a klade důraz na ekonomickou efektivitu.

Typologie bydlení podle principů univerzálního designu a celoživotního bydlení

ke stažení zde: typologie_bydleni_podle_principu_univ_designu_vysledek2_online.pdf

Publikace přináší modely bezbariérových úprav ve vybraných, nejčastěji se vyskytujících konstrukčních panelových soustavách, a to včetně posouzení jejich investičních nákladů. Zaměřuje se primárně na prostorový standard v úrovni společných prostorů bytového domu a jednotlivých bytových jednotek, a sekundárně na možnosti úprav vstupních částí do bytových domů.

INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO BYDLENÍ

Jak hodnotit udržitelnost bydlení? (metodická příručka)

ke stažení zde: 2020_jak-hodnotit-udrzitelnost-bydleni-1-.pdf

Publikace představuje ná­stroj, pomocí kterého mohou obce relativně jed­noduchým způsobem zanalyzovat kom­plexní problematiku bydlení a prověřit úroveň své péče o tuto oblast. Způsob evaluace jednotlivých indikátorů je navržen jako sebehodnocení a je členěn v souladu s Ženevskou chartou udržitelného bydlení na pilíře environmentální, ekonomický, sociální a kulturní.

Rozšiřte svou expertízu v oblasti developmentu nemovitostí, pronikněte do specifik všech fází developerského projektu a naučte se propojit pohledy soukromé a veřejné sféry. V deseti dnech za semestr se zkušenými přednášejícími z praxe a v spolupráci s dalšími účastníky z řad developerů, zaměstnanců veřejné správy, architektů, realitních makléřů a dalších profesí získáte unikátní příležitost pro prohloubení vlastních znalostí, mezioborové diskuse a networking, a to vše společně s mezinárodně uznávaným mikrocertifikátem.

Doktorská setkání ústavu LS 2025/2026

25. 2. 2026 – 17.00 – 19.00 

17.00  – Anna Wanda Molnárová: Dětská oddělení ve všeobecných nemocnicích – role flexibility (školitel Ing. arch. Michal Juha)

18. 03. 2026 – 17.00 – 19.00 

15. 04. 2026 – 17.00 – 19.00 

Jak prezentace probíhá?

Studující představí stav rozpracování své disertačná práce v prezentaci o délce 15 minut (je vyžadováno dodržení délky prezentace). Následuje 45 minut diskuse. Prezentace by se měla zaměřit na cíle, metodiku a stav výzkumu a rozpracování disertační práce, nikoliv pouze na představení tématu.

Kdo má povinnost prezentovat na doktorských setkání ústavu?

Každý studující má povinnost jednou v akademickém roce prezentovat stav své práce, toto se nevztahuje na studující 1.ročníku a s uznanou dobou rodičovství.

Kdo má povinnost se doktorských setkání ústavu zúčastnit?

Účast všech studujících ústavu je na doktorských setkáních povinná, kromě těch, kteří jsou aktuálně v uznané době rodičovství.

Online účast přes Teams?

Pokud se nemůžete zúčastnit setkání osobně na FA, připojte se k setkání online přes Teams. Probíhá v týmu DOKTORSKÁ SETKÁNÍ U15118.

Přihlášení do Teams probíhá přes username a heslo čvut (jako do KOSu, V3S,....)
login: username@cvut.cz
heslo: heslocvut

Co dělat, když nefunguje heslo ČVUT:
Heslo ČVUT je třeba si jedenkrát ročně obnovit, pokud jste tak neučinili a pamatujete si své heslo, můžete ho do půl roku obnovit. Pokud jste zapomněli své heslo nebo login čvut, lze je získat telefonicky nebo se osobně zastavte na IT oddělení FA v m. 216.

Teams a jejich podpora na ČVUT: on-line verze/ke stažení/návody
 

Projekty 2025

Mít domov v nájmu: podpora zvýšení rozsahu, kvality a jistoty nájemního bydlení v České republice

Projekt je finančně podpořen prostřednictvím grantu MMR ČR, oblast Z170602000000 – Metodická a koncepční podpora poradenství v oblasti bydlení B. Metodická a koncepční podpora a poradenství v oblasti bydlení (nad rámec Hlavních oblastí státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím na podporu veřejně prospěšných činností pro rok 2025 definovaných v materiálu k UV č. 389 zde dne 12.června 2024.

Hlavním cílem projektu je napomoci zvýšení standardu nájemního bydlení v ČR tak, aby se i v naší zemi mohlo nájemní bydlení výhledově stát plnohodnotnou, jistou a kvalitní alternativou bydlení vlastnickému. Projekt se řadou aktivit zaměřuje na tři hlavní oblasti, a to konkrétně na zvýšení (1) rozsahu, (2) kvality a (3) jistoty nájemního bydlení v ČR. Cílovou skupinou jsou existující i potenciální provozovatelé nájemního bydlení, tedy vlastníci bytů/domů, obce i soukromí drobní a institucionální pronajímatelé. Širší zaměření projektu umožní komplexní a interdisciplinární řešení bariér pro fungování nájemního bydlení, a pravděpodobně i rozsáhlejší impakt jeho výsledků, jelikož se dotkne nejen různých aktérů působících v oblasti nájemního bydlení, ale také různých disciplín, které přitom ne vždy v praxi vzájemně spolupracují (konkrétně architektury, technologie staveb, sociologie, ekonomie a práva).

První dvě oblasti kombinují architektonický, technologický, sociologický a ekonomický přístup, třetí oblast pak zohledňuje sociologickou, ekonomickou a právní perspektivu; všechny tři navržené oblasti tak uplatňují interdisciplinární metodický postup řešení projektu, který by měl vést k obecnějšímu přijetí výsledků mezi profesní i širší veřejností. Tomu také odpovídá složení řešitelského týmu.

Koordinace a hlavní řízení projektu: 

• prof. Ing. arch. Michal Kohout
• doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D.

Název aktivity č. 1

Prostorová analýza rezerv pro realizaci měkkého zahušťování v suburbiích a vytvoření příručky pro zvýšení nabídky nájemního bydlení prostřednictvím měkkého zahušťování rodinných domů

• Ing. arch. Jana Nádravská
• doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D

Cílem první oblasti projektu, tedy zvýšení rozsahu nájemního bydlení v ČR, je získat relevantní data o prostorových rezervách pro tvorbu nájemních jednotek v suburbánní zástavbě rodinných domů v zázemí větších měst v České republice, a navrhnout, diskutovat a propagovat možné adaptace samostatných rodinných domů pro účely zvýšení nabídky nájemního bydlení v těchto domech a tzv. měkkého zahušťování v suburbiích. Tato oblast se primárně týká vlastníků bydlení, konkrétně vlastníků rodinných domů, ale významně se dotýká rovněž obcí, které mohou svou politikou usnadnit a podporovat navržené adaptace rodinných domů.

Zvýšení nabídky nájemního bydlení, by mělo současně přispět i k řešení problému rostoucího počtu prázdných bytů v rodinných domech, který vyšel najevo z censu 2021 i dodatečné analýzy prázdných bytů Ministerstva pro místní rozvoj. Měkké zahušťování vytváří nové formy a způsoby bydlení se zapojením širší skupiny aktérů a přináší tak do suburbií větší rozmanitost bytových typologií. Kromě toho se suburbie a jejich typická výstavba samostatných rodinných domů potýká s výzvou v podobě stárnutí obyvatelstva, kdy mnoho obyvatel těchto oblastí uvažuje o úpravě svých domovů s cílem snížit finanční náklady, náročnou údržbu, odstranit bariéry, ale i zmírnit sociální izolaci.

Název aktivity č. 2

Cyklus seminářů pro zástupce obcí tematicky zaměřený na inventarizaci přístupnosti bytového fondu a možnosti uplatnění standardů „přístupného bydlení“ v obecních nájemních bytech jako součást strategie stárnutí v místě

• Mgr. Kateřina Novotná
• Ing. arch. Jan Tomandl, PhD.

Cílem druhé oblasti projektu, tedy zvýšení kvality nájemního bydlení v ČR, je navrhnout, diskutovat a propagovat technologické adaptace existujících nájemních bytů obcí pro nájemníky v seniorském věku s poruchou pohybového aparátu. Tento cíl je aktuální i s ohledem na stárnutí české populace, a týká se primárně zvýšení kvality a udržitelnosti seniorského nájemního bydlení v bytovém fondu obcí.Druhá oblast, zaměřená na zvýšení kvality nájemního bydlení, by měla dodatečně přispět i k posílení konceptu „ageing in place“ („stárnutí v místě“), tedy stárnutí ve stávajícím standardním bydlení, jelikož i s ohledem na prudké stárnutí českého obyvatelstva začíná být zřejmé, že institucionální péče nebude zdaleka schopna pokrýt poptávku ze strany seniorské populace. Kapacita domovů pro seniory je nedostačující už nyní. Přitom jedním z hlavních důvodů, proč se senioři stěhují do zařízení pobytové sociální péče, je stav bytového fondu, který jim a jejich pečujícím osobám neposkytuje vhodné podmínky. Výstavba nových domovů pro seniory však nemůže s demografickou křivkou udržet krok, navíc je ekonomicky velmi náročná. Vysoce nákladný je i následný provoz zařízení. Bezbariérovými úpravami obecních nájemních bytů určených pro bydlení rizikové skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením lze zmírnit přetížení zařízení pobytové sociální péče a snížit ekonomickou zátěž. V nájemním bydlení obcí je navíc možné uplatnit kombinovanou formální a neformální péči, kterou zajišťují společně pečovatelské služby s rodinnými příslušníky, přáteli, sousedy a dobrovolníky.

SEMINÁŘ PŘÍSTUPNOST A BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ OBECNÍCH BYTŮ

Dvoudílný seminář pořádalo Centrum Kvality Bydlení ve dnech 13. a 20. listopadu 2025.

Vzdělávací akce určená především zástupcům obcí, ale i dalším zájemcům ze strany širší a profesní veřejnosti, cílila na aktuální témata spojená s přístupností bytového fondu.

Bezbariérové bydlení je bezesporu jedním z klíčových aspektů kvality života lidí s pohybovým nebo smyslovým omezením, ale současně hraje důležitou roli v podpoře strategie stárnutí v místě, protože posiluje autonomii člověka a zároveň dokáže snížit potřebu dopomoci pečujících osob.

Podle analýzy ČSÚ, publikované letos na jaře, vzrostl v České republice mezi lety 2018 a 2024 počet osob se zdravotním postižením ve věku 15+ o 2 %. Mezi obyvateli Česka ve věku 15 a více let, kteří žili v soukromých domácnostech, bylo v roce 2024 napočítáno 15 % osob se zdravotním postižením. Celkem se jednalo o přibližně 1,3 milionu lidí, kteří byli kvůli zdravotním problémům dlouhodobě omezeni ve vykonávání běžných činností.

Podíl osob se zdravotním postižením se nepřekvapivě rychle zvyšuje s rostoucím věkem. Zatímco u nejmladších do 34 let mají zdravotní postižení 3 % osob, u mladších seniorů mezi 65 a 79 lety to už je 28 %. Ve věku nad 80 let pak žije v soukromých domácnostech se zdravotním postižením 52 % mužů a 63 % žen.

Data ukazují, že jednoznačně největší podíl tvoří skupina lidí s pohybovým postižením, a to 952 tis. osob. Mezi osobami se zdravotním postižením staršími 80 let se porucha pohybového aparátu týká 88 %, což je odvrácená strana jinak pozitivního trendu prodlužující se délky dožití. Zrakové postižení má v současnosti 213 tisíc lidí, kteří se i při použití brýlí, čoček nebo jiných pomůcek cítí ve vykonávání běžných činností omezeni.

Na tuto dynamiku není připravený ani systém pobytové sociální péče, ani existující bytový fond. Komplexnější data o přístupnosti obecních nebo soukromých bytů v České republice nejsou bohužel k dispozici. Na základě existujících údajů z jiných evropských zemí lze ale usuzovat, že podíl bezbariérových bytů bude menší než 7 %.

V České republice také chybí legislativní předpis nebo strategie, které by se zabývaly přístupností individuálního bydlení v běžném bytovém fondu. V běžné bytové výstavbě se právní předpisy omezují pouze na společné prostory bytového domu.

Nová vyhláška 146/2024 o požadavcích na výstavbu, která nabyla účinnosti v červenci minulého roku a která je jednotným prováděcím předpisem NSZ, v obecné rovině definuje čtyři nové standardy přístupnosti bydlení. Jsou to Byt s univerzálním standardem S120, Byt zvláštního určení – bezbariérový standard S150, Byt zvláštního určení – specifický standard S180 a Byt zvláštního určení – byt pro osoby s těžkým zrakovým postižením.

Požadavky na přístupnost bydlení musí být povinně naplněny ve stavbách pro sociální služby a bytech v domě s pečovatelskou službou. Standardy se v menší míře také musejí uplatnit ve školských ubytovacích zařízeních a v některých ubytovacích zařízení pro cestovní ruch. V dalších stavbách pro bydlení se standardy aplikovat nemusí. Nicméně, využití principů přístupného bydlení v běžné bytové výstavbě je rozhodně možné a účelné, především s ohledem na zmíněnou dynamiku stárnutí populace a tím i rostoucí počet osob se zdravotním postižením.

Seminář se zaměřil zejména na podrobný výklad související legislativy, ale také na metodiku mapování a kategorizaci přístupnosti už existujících bytů.

Prezentace:

1.-prezentace-1.dil-1-.pdf

2.-prezentace-1.dil-2-.pdf

5.-prezentace-2.dil.pdf

metodika-mapovani-a-kategorizace-pristupnosti-bytu.pdf

Název aktivity č. 3

Propagace a podpora etického a dlouhodobého pronájmu prostřednictvím projektového řízení NájemPlus

• doc. Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D.
• Mgr. Martina Mikeszová, Ph.D.
• Ing. arch. Filip Tittl

Cílem třetí oblasti projektu, tedy zvýšení jistoty nájemního bydlení v ČR, je pak diskuse, formování a propagace etického pronajímání, včetně zvýšení nabídky dlouhodobých nájemních smluv, a to prostřednictvím originální a již vyvinuté webové platformy NájemPlus, u které je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR partnerským subjektem. Posílení etiky, legality a dlouhodobosti v oblasti nájemního bydlení může napomoci tomu, aby se nájemní bydlení stalo obecně přijímanou formou bydlení na celý život. Tato oblast se primárně týká již existujících soukromých i veřejných pronajímatelů, a to jak velkých, tak těch drobných, přičemž cílí zejména právě na drobné pronajímatele, kteří reprezentují největší část nabídky nájemního bydlení u nás.

Návrh projektu reaguje na aktuální situaci na trhu bydlení v ČR. Na jedné straně došlo v posledních pěti letech k prudkému snížení dostupnosti vlastnického bydlení a tudíž i zvýšení poptávky, často nedobrovolné, po nájemním bydlení. Na straně druhé je nájemní bydlení v ČR dle dostupných výzkumů (například výzkumu Postoje k bydlení 2023 realizovaného Sociologickým ústavem AVČR v roce 2023) nadále veřejností, a to i většinou mladých lidí, vnímáno jen jako dočasné a reziduální bydlení, tedy bydlení, které není plnohodnotnou alternativou k bydlení ve vlastním; a to z důvodů omezené nabídky a nižší kvality nájemních bytů, stejně jako nedostatečné jistoty, kterou lidem tato forma bydlení nabízí. Je tudíž pravděpodobné, že aktuální růst poptávky po nájemním bydlení je do velké míry nedobrovolný neboť nedostupnost bydlení vlastnického vede ke snížení možnosti svobodné volby právního důvodu užívání bydlení. Tato skutečnost, stejně jako výrazně nižší kvalita a jistota v nájemní formě bydlení, tak mohou mít vážné negativní sociální a ekonomické dopady na českou společnost.Třetí oblast by měla dodatečně přispět k většímu právnímu povědomí ohledně správného obsahu nájemních smluv a k větší informovanosti o vývoji nájemního bydlení v zahraničí mezi širší českou veřejností. Aktivity v dané oblasti by tak mohly pomoci narušit obecnou silnou sociální normu, sdílenou v českém prostředí napříč generacemi, že pouze vlastnické bydlení je jediným vyřešeným a jistým bydlením, a nájemní bydlení jej nemůže nahradit. Projekt by tak mohl snížit stigmatizaci nájemního bydlení, a tím i případnou frustraci mladých rodin žijících dlouhodobě v nájmu.