Ústav nauky o budovách

2025

Nosné témata konference jsou: 1) Integrace principů udržitelnosti v architektuře a urbanismu Zkoumání a propagace udržitelných přístupů v návrhu budov a městských částí s cílem reagovat na klimatickou změnu, podpora konceptů jako je 15minutové město a integrace zelených technologií do urbanistického plánování. 2) Případové studie udržitelných staveb Prezentace úspěšných realizací pasivních domů, zelených budov a projektů s nulovou spotřebou energie, analýza nákladové efektivity a návratnosti investic do udržitelných technologií a podpora šíření know-how o cirkulární ekonomice ve stavebnictví. 3) Využití obnovitelných materiálů v konstrukci Propagace a výzkum možností využití materiálů jako dřevo, konopí nebo bambus, důraz na inovace ve stavebních materiálech, včetně biobetonu a dalších ekologických materiálů, a posouzení životního cyklu materiálů a jejich uhlíkové stopy. 4) Udržitelná architektura a sociální odpovědnost Podpora návrhu veřejných prostor a projektů zaměřených na sociální inkluzi, zvýšení dostupnosti ekologicky i ekonomicky udržitelného bydlení a vytváření konceptů, které přispívají ke zlepšení kvality života v městském prostředí. 5) Technologie podporující udržitelnost Prezentace moderních technologií pro zvýšení energetické efektivity budov, šíření poznatků o chytrých technologiích, jako jsou solární panely, zelené střechy nebo systémy pro hospodaření s vodou, a podpora inovací pro zlepšení ekologických standardů ve stavebnictví. Cílem konference je vytvořit platformu pro odbornou diskusi, sdílení inovativních řešení a inspiraci napříč různými obory. Výstupy konference přispějí k propagaci udržitelných přístupů v architektuře, urbanismu a stavebnictví, a podpoří odbornou i veřejnou diskuzi o udržitelném rozvoji. Jedná se o druhý ročník konference.

Detail

2025

Cyklus konferencí pořádá od roku 2018 Ústav nauky o budovách Fakulty architektury ČVUT v Praze pod vedením profesora Michala Kohouta. Jednodenní konference se věnuje aktuálním tématům v oblasti navrhování, správy, provozu a výzkumu vystavěného prostředí kopírující základní témata výzkumu na Ústavu nauky o budovách. Tématem pro rok 2025 je bydlení. Konference se zaměří na klíčové výzvy, kterým čelí současné bydlení, s důrazem na otázky dostupnosti, udržitelnosti a efektivního plánování. V rámci odborných přednášek a panelových diskusí budou experti, praktici a studenti doktorského studia FA diskutovat o aktuálním stavu bydlení v České republice i ve světě, s ohledem na rostoucí potřebu dostupných a kvalitních bytů pro různé sociální skupiny. Bude se hovořit o výzvách spojených s rostoucími cenami nemovitostí, nedostatkem dostupného bydlení a potřeby nové bytové výstavby v souladu s principy udržitelného rozvoje. Důraz bude kladen na moderní přístupy v plánování měst a obcí, inovativní metody výstavby a adaptace stávajících budov, které mohou přispět k dosažení cíle trvale udržitelného a kvalitního bydlení pro všechny. Téma udržitelnosti se dotkne nejen ekologických aspektů, jako je energetická účinnost a využívání obnovitelných zdrojů, ale i sociálních dimenzí, jako je dostupnost kvalitního bydlení pro zranitelné skupiny obyvatelstva. Konference nabídne prostor pro sdílení zkušeností mezi odborníky z oblasti urbanismu, stavebnictví, politiky a veřejné správy a studenty a to jak na úrovni měst a obcí, tak v kontextu národních a mezinárodních politik. Předpokládaný program konference: Blok 1 - mezinárodní kontext Dostupnost bydlení V EU, Ekonomické modely dostupnosti bydlení, Housing Europe, Zkušenosti s plánováním a koordinací témat bydlení, UNECE REM Blok 2 - Bydlení v ČR MMR - zákon o dostupném bydlení, HIAH a Regionální centra, Možnosti a limity výstavby bydlení z pohledu obce, Modely podpory a výstavby bydlení, Témata koordinace výstavby bydlení v obcích

Detail

2025-2027

Navrhovaný projekt se zaměřuje na komplexní srovnání metodik výstavby a správy nemovitostních portfolií v České republice, Německu a Rakousku. Je rozdělen do tří fází: první fáze zahrnuje sběr dat o aktuálních praktikách v těchto zemích, ve druhé fázi bude zorganizována konference s odborníky na správu nemovitostí a workshop pro interakci účastníků, a ve třetí fázi je plánována publikace článku a účast na domácí a zahraniční konferenci, kde budou prezentovány výsledky výzkumu. Dlouhodobým cílem projektu je rozšíření zkoumání na další typy nemovitostí a analýza implementace doporučení vyplývajících z výzkumu. Projekt si klade za cíl obohatit porozumění strategiím v oblasti nemovitostí, zaměřit se na vliv sociálních a politických faktorů a podpořit udržitelný rozvoj urbanistických oblastí.

Detail

2024

Po velkém ohlasu a účasti z loňské konference je záměrem letošního ročníku navázat na otázky a diskuze ohledně nabídky prostorů pro volnou dětskou hru ve městě a specificky se zaměřit na v ČR zatím neznámý koncept Adventure Playground. Jak vyplynulo z diskuze s odborníky, téma Adventure playground propojuje veřejný prostor s uměním, sociální aspekt života dětí a hry ve městě, spolupráce s městskými plánovači a zástupci municipalit. Vytváří možnosti pro řešení aktuálních výzev, jakými jsou například bezpečný a samostatný pobyt dětí ve městě, fyzické a psychické zdraví dětí, rozvoj kreativity a samostatnosti, podpora participace a vztahu dětí k místu, kde žijí. Cílem je rozšířit možnosti a přinést konkrétní kroky a podporu hlavním aktérům pro realizaci tohoto konceptu u nás. Hra je nedílnou součástí dětského života, ale také významným prostředkem pro poznávání sebe i okolního světa. Specificky nestrukturovaná (volná) hra dává dětem svobodu zkoumat, tvořit a objevovat svět bez předem daných pravidel nebo pokynů. Je odborníky vnímána jako klíčová pro zdravý kognitivní vývoj dítěte, rozvíjí jeho sociální a emocionální dovednosti, schopnost řešit problémy a interagovat ve skupině vrstevníků. Vzhledem k množství dětí vyrůstajících ve městech je vhodně koncipované urbánní prostředí klíčové k naplnění tohoto dětského práva a potřeby. Velkým přínosem konceptu Adventure Playground, této unikátní oázy v urbánním prostředí, je jeho sociální přesah a přesah do sféry přímého zapojování uživatelů, manuální tvorby a umění, který umožňuje účinně adresovat aktuální výzvy, kterým společnost čelí ve vztahu k dětem a mládeži. Dle dostupných výzkumů jsou nejmladší skupiny obyvatel v dnešním světě vystaveny řadě stresových faktorů. Patří mezi ně probíhající klimatická změna a její očekávané dopady, postpandemický stres, závislost na digitálních technologiích a s ní spojená ztráta sociálních kontaktů, vývoj zahraniční politické situace a podobně. Je doložen nárůst duševních onemocnění mlád

Detail

2024-2025

Práce se zaměřuje na jedno z témat sociální udržitelnosti - rozvoj udržitelných sousedských komunit (OPDM, 2006) - v obytném prostředí. V měřítku sousedství, lokality, bloku a domu se zabývá obecnou charakteristikou (polo-)veřejných a (polo-)soukromých prostor obytného prostředí a identifikováním konkrétních prostorových aspektů podporujících rozvoj a udržitelnost sousedských komunit. Výsledkem práce bude soubor prostorových prvků, který bude reflektovat aktuální stav poznání tohoto tématu. Tento nástroj bude použit pro výzkum v disertační práce navrhovatelky pro výběr, hodnocení a validaci zahraničních metodik hodnotících kvalitu obytného prostředí a bytových projektů z hlediska řešené problematiky.

Detail

2024

Nosným tématem konference, řešeným problémem, jsou možnosti, jak urychlit výstavbu dopravní infrastruktury. Na konferenci budou představeny inovace ve stavebních technologiích, udržitelný rozvoj a efektivní řízení projektů. Cílem konference je nalezení nových způsobů financování, podporu digitální transformace ve stavebnictví a vytvoření strategií pro zlepšení celkové infrastrukturní efektivity. Konference bude rozdělena na dopolední odbornou sekci, kdy přednášející studentům představí způsoby, jak využít dostupné inovace ke zkrácení části životního cyklu dopravní infrastruktury, od prvotních plánů na její vznik, přes projektování a realizaci včetně financování. Druhá (odpolední) část je pak věnována studentům především z FA, FSV a FD ČVUT, ale nejen jim, k prezentování dílčích výsledků svého výzkumu. Tyto témata a cíle by měly účastníkům konference poskytnout komplexní pohled na výzvy a příležitosti spojené s rychlejší výstavbou dopravní infrastruktury v roce 2024.

Detail

2024

V České republice nejsou k dispozici ucelenější data o přístupnosti (bezbariérovosti) stávajícího bytového fondu z hlediska osob s pohybovým omezením. To se týká i bytového fondu nesoukromého, který spravují obce. V Česku také chybí jednotný, obecně používaný, metodický nástroj, se kterým by se inventarizace přístupnosti a bariér v bytovém fondu mohla provést. Předkládaný projekt cílí na vytvoření metodiky mapování a následného hodnocení přístupnosti bytu nebo bytové jednotky ve stávajícím bytovém fondu z hlediska osob s funkční poruchou pohybového aparátu. Pokud je mapování přístupnosti prováděno systematicky se znalostí problematiky bezbariérového užívání staveb, je možné získaná data použít jako užitečný podklad pro efektivní přidělování sociálních bytů, budoucí investice a plánované rekonstrukce.

Detail

2024-2025

Navrhovaný projekt je součástí disertační práce na téma : "Měkké zahušťování" jako strategie obnovy suburbií v České republice. Růst českých suburbií po roce 1989 může být popisován jako masivní, neregulovaný a chaotický rozvoj rozsáhlých a amorfních sídel individuálních rodinných domů charakterizovaných nízkou efektivitou. Neuvážené rozdělení pozemků a následný prodej a výstavba jednotlivých domů zafixovala území na staletí dopředu (Hnilička 2005). Zahušťování stávajících sídel je v celém světě přijímáno jako nutnost pro zajištění udržitelného rozvoje (Teller, 2021) a zkompaktnění "sídelní kaše" je někdy označováno jako jedna z hlavních výzev budoucího urbanismu (Stahle, 2008). Demografická prognóza Prahy ve střední variantě vývoje předpovídá nárůst počtu obyvatel Prahy o dalších 400 tisíc do roku 2050 (IPR Praha 2022, ČSÚ 2022), pro zázemí Prahy se očekává nárůst 17 tisíc lidí do roku 2030 (střední varianta vývoje, Burcin 2013). Aby tento trend nevedl k dalšímu zastavování volné krajiny v okolí měst, je nutné přistoupit k zahušťování stávajících sídel. Jedním z přístupů, který se v zemích západní a střední Evropy kromě omezení dalšího vzniku "sídelní kaše" zabývá i obnovou současného stavu suburbií je tzv. "měkké zahušťování" neboli "soft densification". Jedná se o postupné zvyšování hustoty obyvatel, které se děje na soukromých pozemcích a je iniciováno odspodu místními obyvateli (Touati-Morel 2015, Bibby 2018). Měkké zahušťování zahrnuje širokou škálu úprav, rekonstrukcí, rozdělení, přístaveb, nástaveb, a výplňových staveb s cílem zvýšit kapacitu bydlení v rámci stávajícího zastavěného prostředí. Chceme-li porovnat současný stav a možnou transformaci lokality prostřednictvím měkkého zahuštění, je nutné definovat prostorové charakteristiky jednotlivých zásahů. V první řadě se výzkum soustředí na zahraniční realizace a představuje možné typy zásahů, kdy se kromě základních prostorových charakteristik věnuje nově vzniklým typologiím, navýšením kapacit, a přístu

Detail

2023

"Projekt pojímá do svého celku několik oblastí výuky, jedná se jak výuku architektury a urbanismu, teorie arcvhitektur, dějin architektury, ale též oblast stavitelstí v oblasti enegeticlké náročnosti budov. Systematizaci tvorby vystavěného prostředí na úrovni města či na úrovni druhové typologie se ve světě věnuje trvalá intenzivní péče. Komplexnější systémy přístupu ke stavbám jsou fenoménem řidším, zdaleka však ne ojedinělým . Svázáním těchto jevů do jednotnější systematiky a jejich názornou komunikací bude doplněna v domácím prostředí dosud chybějící pomůcka, poskytující studentům architektury i jejím laickým uživatelům základní osnovu usnadňující doplnění návazných prohlubujících znalostí. Současně umožní snadněji navázat v rámci jednotlivých druhových či tematických typologiích. Předmět Teorie krajinářské architektury je na naší fakultě vyučován teprve krátce v souvislosti se zavedením nového studijního programu Krajinářská architektura. Oproti Teorii architektury se jedná o velmi mladý obor ve světovém měřítku. Vyučující předmětu neustále naráží na nedostatek zdrojů v českém jazyce. Proto se soustavně věnuje vyhledávání a překládání textů, které pak využívám ve výuce. Protože v přednáškách lze uvést jen stručné úryvky, v plném znění dávám texty studentům k dispozici na platformě MS Teams. Energetická náročnost budov, kterou v současné době vytváří nejen kvalita obálky budovy, ale také technické zařízení budovy, je jedním z důležitých faktorů samotného návrhu budovy. Znalost této problematiky dodá budoucím architektům nadhled a přinese možné kombinace systémů, které je potřeba zakomponovat do návrhu budov od samého začátku jeho existence. Vzhledem k růstu cen energií i cen na trhu práce se jedná o velmi aktuální tematiku

Detail

2023

Záměrem konference je navázat na témata řešená na prvních třech ročnících konference Architektura dětem a obnovit její konání po tříleté pauze. Proto je pro tento rok zvolena komornější forma konference přímo na FA ČVUT. Specificky se bude věnovat prostoru pro dětskou volnou hru ve městě a osobnímu vztahu dětí ke vlastnímu okolí a městu, což jsou témata, která se aktuálně zviditelnila i kvůli změnám užívání městského prostředí v důsledku pandemických opatření. Tématika: Hra je nedílnou součástí dětského života, ale také významným prostředkem pro poznávání sebe i okolního světa. Specificky nestruktorovaná (volná) hra dává dětem svobodu zkoumat, tvořit a objevovat svět bez předem daných pravidel nebo pokynů. Je odborníky vnímána jako klíčová pro zdravý kognitivní vývoj dítěte, rozvíjí jeho sociální a emocionální dovednosti, schopnost řešit problémy a interagovat ve skupině vrstevníků. Vzhledem k množství dětí vyrůstajících ve městech je vhodně koncipované urbánní prostředí klíčové k naplnění tohoto dětského práva a potřeby. Důležitost dostupnosti a bezpečnosti adekvátních veřejných prostor ve městech se stala výrazným tématem v reakci na omezení v rámci covidové pandemie, která zejména na děti dopadla velmi tvrdě. Kvalitní městský veřejný prostor by v ideálním případě mohl sloužit jako náhrada možností socializace i fyzické aktivity, která obvykle probíhá ve školách a interiérech. Současný veřejný prostor (českých) měst je však z velké většiny k dětem nepřívětivý. Jejich pobyt je směřován na konkrétně určená a ohraničená místa typu dětská nebo sportovní hřiště, izolovaná od zbytku města, často uniformě ztvárněná a s nedostatečnou nabídkou pro děti různého věku a různé styly hry. V posledním desetiletí se zájem o vhodnost městského prostředí pro pobyt dětí zvedá, což je reflektováno odbornými publikacemi a iniciativami po celém světě (např. Iniciativa Child Friendly Cities a její česká odnož Město přátelské k dětem). Některá města navíc reagují vlastními meto

Detail