S ohledem na aktuální nařízení vlády v nouzovém stavu je veškerá KONTAKTNÍ výuka na FA ČVUT přerušena až do 1. 11. 2020.

Doktorské studium

Absolvováním magisterského stupně nemusí nutně skončit životní etapa spojená se studiem. Pokud například uvažujete o akademické dráze, o zapojení do výzkumu, případně jste už praxí prošli a potřebujete v určitém oboru získat hlubší znalosti, máte možnost pokračovat na FA v doktorském studiu a po úspěšném absolvování získat titul Ph.D. Studovat lze v českém i anglickém jazyce.

Doktorské studium (DS) probíhá na FA v akreditovaném studijním programu architektura a urbanismus ve čtyřech zaměřeních:

Doktorský studijní program má ustanovenou oborovou radu pro období 2018-2020 pro obor Architektura a urbanismus a oborovou radu pro obor Design

Studium v doktorském programu na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického se řídí Studijním a zkušebním řádem ČVUT v Praze. Studijní a zkušební řád obsahuje pravidla pro studium, zásadní odkazy jsou uvedeny níže:

 

Organizace studia v doktorském stud. programu

Student doktorského studijního programu

(1) Uchazeč se stává studentem doktorského studijního programu (dále jen „doktorand“) dnem zápisu do studia v doktorském studijním programu. Zápis se koná na fakultě, na které se uskutečňuje studijní program. Zápis probíhá v termínu stanoveném děkanem. Doktorand je členem akademické obce fakulty a akademické obce ČVUT a vztahují se na něho práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů ČVUT a fakulty pro příslušnou formu studia. Základem jeho studijních povinností je plnění ISP pod vedením školitele.

(2) Doktorand má nárok na 6 týdnů volna v kalendářním roce.

(3) Děkan může studium přerušit, a to na základě písemné žádosti doktoranda; žádost obsahuje důvod a dobu tohoto přerušení. Přerušení nelze povolit v případě, že po nástupu do studia po přerušení by studentovi muselo být studium okamžitě ukončeno. Děkan může z vlastního podnětu doktorandovi přerušit studium, je-li toho potřeba k odvrácení újmy hrozící doktorandovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Studium v tomto případě nebude přerušeno, pokud doktorand do 10 dnů od doručení písemného upozornění na možnost přerušení studia písemně vysloví nesouhlas. Rozhodnutí děkana o přerušení studia musí být vyhotoveno v souladu s § 68 zákona písemně a student se může proti tomuto rozhodnutí odvolat. Děkan žádosti o přerušení studia vždy vyhoví, je-li období, na něž se žádost vztahuje, částí uznané doby rodičovství studenta.

(4) Doktorand je povinen se dostavit jednou ročně v určeném termínu k zápisu do dalšího období studia. Podmínkou zápisu je odevzdání výkazu o činnosti a jeho schválení školitelem, vedoucím pracoviště a předsedou ORO. Pokud se v určeném termínu nedostaví a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se doktorand do pěti dnů od termínu určeného k zápisu písemně omluví a omluva je děkanem uznána, děkan stanoví doktorandovi náhradní termín zápisu.

Školitel

(1) Školitel je garant odborného programu doktoranda a tématu jeho disertační práce. Doktorand zejména s ním konzultuje své záležitosti týkající se studia. Školitel má právo se účastnit všech jednání o průběhu studia doktoranda, a to i případného jednání disciplinární komise. Školitel se vyjadřuje ke všem žádostem doktoranda a je bez zbytečného odkladu informován o tom, jak o nich bylo rozhodnuto.

(2) Školiteli mohou být profesoři, docenti a doktoři věd (DrSc.). Další význační odborníci mohou být školiteli po schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana nebo rektora.

(3) Školitel prostřednictvím vedoucího školicího pracoviště zpravidla navrhuje rámcové téma nebo tematický okruh disertační práce. Téma je po schválení ORO a děkanem vypisováno k přijímacímu řízení. Školitel se účastní přijímacího řízení uchazečů přijímaných na jím navržené téma disertační práce. Při přijímací zkoušce má právo veta na rozhodnutí o přijetí těchto uchazečů ke studiu na jím navržené téma.

(4) Vedoucí školicího pracoviště po souhlasu školitele předkládá návrh na jeho jmenování do funkce školitele daného doktoranda. Školitele k danému tématu disertační práce a přijatému doktorandovi jmenuje děkan.

(5) V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvolání provádí děkan na základě návrhu předsedy oborové rady a po dohodě s vedoucím školicího pracoviště.

(6) Školitel se účastní rozpravy, státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) a obhajoby disertační práce svého doktoranda včetně neveřejné části. Nemůže být členem komise pro SDZ a komise pro obhajobu disertační práce, které o jeho doktorandovi rozhodují.

(7) Školitel v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků činnosti doktoranda.

(8) Školitel může současně školit nejvýše 5 doktorandů. Zvýšení tohoto počtu pro jednotlivé školitele povoluje děkan na návrh oborové rady, a to zejména na základě výsledku studia jím vedených doktorandů.

(9) Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně jednou za rok, předkládá vedoucímu školicího pracoviště a předsedovi ORO hodnocení plnění ISP v písemné formě.

(10) Školitel vede disertační práce pouze v tématech, ve kterých je odborníkem. Uchazeč nebo student nemůže požadovat zajištění školitele na jiné téma.

Školitel-specialista, studijní garant

(1) V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, mohou být jmenováni nejvýše dva školitelé-specialisté, kteří zabezpečují se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda. Školitelem-specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel. Školitele-specialistu po schválení ORO jmenuje děkan.

(2) Jestliže školitel není zaměstnancem ČVUT (například působí na Akademii věd České republiky) a doktorand provádí tvůrčí činnost na pracovišti školitele, může děkan na základě návrhu vedoucího pracoviště ČVUT, kde je doktorand veden, jmenovat studijního garanta, který zabezpečuje příslušnou koordinaci s ČVUT a spolupodílí se na vedení doktoranda zvláště v období studijního bloku.

Organizačně-technické zajištění studia v doktorském studijním programu

(1) Administrativní stránku studia v doktorském studijním programu a agendu doktorandů zajišťují oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost na fakultách (dále jen „oddělení VVČ“).

(2) Přednášky odborných předmětů v rámci studijního bloku vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího školicího pracoviště děkan i jiného akademického pracovníka nebo uznávaného odborníka.

Individuální studijní plán ISP

(1) ISP je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. Je sestaven doktorandem po dohodě se školitelem. ISP se nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia předkládá ke schválení předsedovi ORO. Po schválení je ISP závazný.

(2) ISP obsahově i časově vymezuje studijní blok a samostatnou vědeckovýzkumnou činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce. Obsah ISP je stanoven na závazném formuláři.

(3) Název disertační práce a její obsah je doplněn do ISP.

(4) Součástí náplně ISP doktoranda v prezenční formě studia může být pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí prezentačních dovedností.

(5) Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat zejména:

  • změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje předseda ORO na základě návrhu školitele v souvislosti s upřesněním ISP,
  • změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený předsedou ORO,
  • přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se školitelem a vedoucím školicího pracoviště,
  • změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený ORO,
  • změna školitele – povoluje se souhlasem ORO děkan na základě žádosti doktoranda nebo školitele.

(6) Změny podle odstavce 5 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem, změny podle odstavce 5 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda adresované děkanovi.

(7) ISP respektuje standardní dobu studia.

(8) Součástí povinností studenta v doktorském studijním programu je absolvování studia na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo jiné formy přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, zejména účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Studium na zahraniční instituci lze pro splnění této povinnosti uznat i tehdy, když předcházelo zápisu do doktorského studijního programu.

Státní doktorská zkouška

(1) Cílem státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) je ověření šíře a kvality znalostí doktoranda, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Součástí SDZ je i diskuse o problematice disertační práce. Podmínkou konání SDZ je předchozí úspěšné absolvování studijního bloku.

(2) SDZ se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda ORO po projednání v ORO a jmenuje děkan, včetně předsedy zkušební komise. Zkušební komise je nejméně pětičlenná. Školitel a školitel-specialista nejsou členy komise. Nejméně dva členové ze zkušební komise nesmí být zaměstnanci ČVUT. Zkušební komise pro daný obor může být stálá nebo může být navržena pro jednotlivé SDZ.

(3) Členové zkušební komise pro SDZ jsou profesoři, docenti a význační odborníci z praxe. Odborníky, kteří nejsou profesory a docenty, schvaluje jako možné členy zkušební komise příslušná vědecká rada. Předsedou komise může být jen profesor nebo docent.

(4) Konání SDZ musí být zveřejněno minimálně 2 týdny předem ve veřejné části internetových stánek fakulty.

(5) Doktorand předkládá písemnou žádost o vykonání SDZ na předepsaném formuláři oddělení VVČ. Součástí žádosti je seznam publikací (projektů) doktoranda včetně jejich případných ohlasů. K žádosti se vyjadřuje školitel a vedoucí školicího pracoviště, konání SDZ schvaluje předseda ORO. Termín SDZ stanoví děkan po dohodě s předsedou zkušební komise.

(6) Průběh SDZ a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Hodnocení průběhu SDZ je neveřejné. Výsledné celkové hodnocení SDZ je hodnoceno stupni: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(7) Zkušební komise pro SDZ v neveřejné části rozhoduje hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti svých členů. Zkušební komise nejprve hlasuje mezi stupni „prospěl“, nebo „neprospěl“. K výsledku „prospěl“ je zapotřebí, aby pro toto hodnocení hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „neprospěl“. U výsledku „neprospěl“ se zkušební komise usnáší na prohlášení, kterým odůvodňuje své rozhodnutí. V případě výsledku „prospěl“ hlasuje zkušební komise dále mezi stupni „prospěl s vyznamenáním“ nebo „prospěl“. K hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ je zapotřebí, aby pro toto hodnocení hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „prospěl“.

(8) Jestliže je výsledek hodnocení zkušební komise pro SDZ „neprospěl“, může doktorand SDZ opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. V případě opakovaného výsledku SDZ „neprospěl“ se studium ukončuje. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. V případě opakované zkoušky nemůže být výsledkem hodnocení „prospěl s vyznamenáním“.

(9) O průběhu SDZ a jejím závěru se vede zápis, který podepisuje předseda zkušební komise pro SDZ a o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda zkušební komise a všichni její přítomní členové. Zápis je uložen na příslušném oddělení VVČ.

Disertační práce

(1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého problému nebo uměleckého úkolu specifikovaného v cílech disertace; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat a musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované nebo k uveřejnění přijaté výsledky vědecké nebo umělecké práce.

(2) Rámcové téma nebo tematické okruhy disertační práce jsou vypisovány před přijímacím řízením na základě návrhu budoucího školitele, po doporučení vedoucím školicího pracoviště a souhlasu ORO a děkana. Konkrétnější vymezení tématu v rámci tematického okruhu je možné po dohodě mezi školitelem a uchazečem.

(3) Název disertační práce včetně její náplně se stanoví nejpozději na závěr studijního bloku na základě předložené studie a rozpravy o tématu disertační práce.

(4) Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem.

(5) Disertační práce je psána v jazyce anglickém, českém nebo slovenském. Uchazeči mohou, se souhlasem děkana, předložit disertační práci i v některém z dalších světových jazyků. Jestliže práce nesplňuje formální náležitosti, nemusí být oddělením VVČ přijata k dalšímu řízení. Pokud práce nesplňuje věcné náležitosti je z podnětu proděkana nebo OR doktorandovi vrácena s konkrétními připomínkami k přepracování (doplnění). V případě nejasností rozhoduje děkan. Postup při vrácení práce může upřesnit Řád doktorského studia fakulty.

Hodnocení a obhajoba disertační práce

(1) Doktorand po předchozím složení SDZ odevzdává pro započetí řízení k obhajobě své disertační práce písemnou žádost o povolení obhajoby (na stanoveném formuláři), disertační práci ve čtyřech vyhotoveních a v elektronické podobě ve formátu PDF, životopis, posudek školitele a seznam vlastních publikací (projektů) včetně jejich ohlasů dělený na práce k tématu disertační práce a na ostatní.

(2) Oddělení VVČ materiály podle odstavce 1 formálně posoudí a v případě splnění formálních náležitostí dokumenty přijme a na kopii žádosti potvrdí doktorandovi odevzdání disertační práce. Materiály jsou postoupeny předsedovi ORO. Na základě předložených materiálů je nejpozději do 30 dnů děkanem jmenována komise pro obhajobu disertační práce a oponenti disertační práce.

(3) Komise pro obhajobu disertační práce je jmenována podle stejných pravidel jako pro SDZ. Právo hlasovat a účastnit se neveřejné části jednání mají rovněž oponenti. Počet členů komise bez oponentů musí být alespoň 4. Jednání komise včetně její neveřejné části se účastní i školitel.

(4) Disertační práce je oponována minimálně dvěma oponenty, kteří jsou na návrh vedoucího školicího pracoviště nebo školitele a po schválení ORO jmenováni děkanem. Oponenty mohou být jen význační odborníci v příslušném vědním nebo uměleckém oboru, z nichž alespoň jeden musí být profesor, docent nebo doktor věd (DrSc. nebo zahraniční ekvivalent) a nejvýše jeden je zaměstnancem ČVUT. Nejméně dva z oponentů jsou nositeli titulu Ph.D., CSc. nebo ekvivalentního; toto pravidlo se nevztahuje na umělecké obory.

(5) Oponentní posudek má být vypracován do třiceti dnů po zaslání disertační práce. Nemůže-li oponent posudek vypracovat, oznámí tuto skutečnost do 15 dnů. V případě, že oponent odmítne posudek vypracovat nebo neobdrží-li oddělení VVČ posudek do 45 dnů, může děkan na návrh předsedy ORO po projednání ORO jmenovat nového oponenta.

(6) Oddělení VVČ seznámí s oponentními posudky doktoranda i jeho školitele. Jestliže hodnocení jednoho z oponentů poukazuje na závažné nedostatky nebo disertační práci nedoporučuje k obhajobě, může si doktorand disertační práci vyžádat zpět k přepracování a řízení k obhajobě disertační práce se přerušuje. Nevyužije-li doktorand možnost opravy, v řízení se pokračuje. V případě dvou negativních hodnocení je přepracování disertační práce povinné. Disertační práci je možno přepracovat nejvýše jedenkrát. V případě, že i přepracovaná práce obdrží negativní posudek nebo posudky, koná se obhajoba.

(7) Oddělení VVČ poskytne členům komise oponentní posudky a přístup k disertační práci v elektronické formě. Předseda komise pro obhajobu disertační práce stanoví termín obhajoby disertační práce tak, aby byl tento termín znám nejpozději 30 dnů po obdržení posledního posudku, není-li řízení zastaveno. S tímto termínem je seznámen doktorand, školitel, oponenti a členové komise. Předseda komise může stanovením termínu pověřit vedoucího školicího pracoviště.

(8) Konání obhajoby disertační práce je zveřejněno ve veřejné části internetových stránek příslušné fakulty, nejméně 3 týdny předem. Po tuto dobu může každý do disertační práce nahlížet a každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Své připomínky může každý podat písemně předsedovi komise pro obhajobu disertační práce nebo ústně přednést při obhajobě disertační práce. Uchazeč je povinen k nim zaujmout stanovisko.

(9) Nepřítomnost nejvýše jednoho z oponentů u obhajoby disertační práce je možná v případě, že jeho posudek byl kladný a přítomní členové komise pro obhajobu disertační práce s omluvou souhlasí. Posudek nepřítomného oponenta je při obhajobě disertační práce přečten. Nepřítomnost školitele u obhajoby disertační práce jím vedené je možná v případě, pokud s ní souhlasí doktorand.

(10) Obhajoba disertační práce je veřejná, včetně vyhlášení výsledků, hodnocení výsledků obhajoby disertační práce je neveřejné. Výsledek vyhlašuje předseda komise pro obhajobu disertační práce bezprostředně po rozhodnutí komise.

(11) Komise pro obhajobu disertační práce o výsledku obhajoby disertační práce rozhoduje tajným hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti svých členů. Celkové hodnocení je „obhájil“ nebo „neobhájil“. K hodnocení „obhájil“ je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „neobhájil“. V případě negativního výsledku hlasování se komise usnáší na prohlášení, které odůvodňuje příslušné rozhodnutí.

(12) O průběhu obhajoby disertační práce a usneseních komise pro obhajobu disertační práce se vede zápis, který podepisuje předseda komise pro obhajobu disertační práce; o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda komise a všichni přítomní členové. Zápis je uložen na oddělení VVČ. Řád doktorského studia může upravit podmínky vzdálené účasti oponentů na jednání.

(13) Doktorand může opakovat neúspěšnou obhajobu disertační práce nejvýše jednou, a to po přepracování disertační práce, nejdříve však za půl roku. V případě neúspěšně opakované obhajoby disertační práce se studium ukončuje. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Uznávání zkoušek z předchozího studia v doktorském studijním programu

(1) Na žádost doktoranda může děkan uznat zkoušky z předmětů, které doktorand úspěšně složil během studia v doktorském studijním programu před zápisem do současného studia v doktorském studijním programu. Na takovou zkoušku se nadále hledí tak, jako by byla složena v den jejího uznání.

(2) Nelze uznat celý studijní blok ani státní doktorskou zkoušku.

(3) Doktorand může požádat o uznání zkoušky do pěti let ode dne složení zkoušky. Pozdější žádosti nelze vyhovět.

(4) K žádosti se vyjádří školitel a příslušná oborová rada.

(5) Děkan o žádosti o uznání zkoušky rozhodne ve lhůtě 30 dnů.

Podpora rodičovství

Pokud se student během doktorského studia stane rodičem, má 2 možnosti, jak si studium upravit. Na oddělení pro vědu, výzkum a uměleckou činnost nahlásí uznanou dobu rodičovství (UDR). UDR začíná u matky osmým týdnem před předpokládaným termínem porodu a končí dovršením tří let věku dítěte. Pokud by o UDR žádat otec, odpovídá začátek UDR době porodu dítěte.

Student může studovat dál, zůstane mu statut studenta, pokud má prezenční formu studia, pobírá stipendium po dobu 4 let. Studium si může prodloužit na maximální dobu studia, disertační práci musí odevzdat do 7 let od počátku studia.

Nebo může studium přerušit. V případě přerušení z důvodu uznané domy rodičovství (UDR) se mu tato doba nezapočítává do celkové doby studia. Po tuto dobu nemá doktorand statut studenta, nemůže tedy získávat jiná stipendia v rámci činnosti na fakultě. Pokud je student v prezenční formě studia, nepobírá po tuto dobu stipendium.

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Irena Šestáková