Doktorské studium

Zde najdete informace, jak v souladu s vnitřními předpisy ČVUT a FA absolvovat krok za krokem doktorské studium.

Prezenční doktorské studium je standardně rozvrženo na 4 roky. Doporučené etapy lze charakterizovat takto:

1. rok – povinné předměty (minimálně 2 ukončené); studentská vědecká konference; stav poznání

2. rok – volitelné předměty; studie k disertační práci a rozprava nad ní; publikační výstupy

3. a 4. rok – státní doktorská zkouška (maximálně do 7. semestru); mezinárodní vědecká konference; stáž a publikační výstupy (maximálně do podání žádosti o obhajobu disertační práce); dokončování disertační práce

V případě kombinované formy studia se etapy a termíny adekvátně prodlužují dle Studijního a zkušebního řádu ČVUT a Řádu doktorského studia FA.

Studující

Status studujících počíná dnem zápisu do studia a na počátku každého školního roku je nutné jej obnovit dalším zápisem. Status studující ztrácí ukončením nebo přerušením studia. Mezi povinnosti studujících patří plnění Individuálního studijního plánu, vědecké bádání, tvůrčí resp. publikační činnost, účasti na konferencích, zahraniční stáž, průběžné konzultace a v případě prezenčního studia přítomnost na pracovišti minimálně 2 dny v týdnu.

 

Studijní a zkušební řád ČVUT:

čl. 22 odst. 1) Uchazeč se stává studentem doktorského studijního programu (dále jen „doktorand“) dnem zápisu do studia v doktorském studijním programu. Zápis se koná na fakultě, na které se uskutečňuje studijní program. Zápis probíhá v termínu stanoveném děkanem. Doktorand je členem akademické obce fakulty a akademické obce ČVUT a vztahují se na něho práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů ČVUT a fakulty pro příslušnou formu studia. Studijní povinností studenta doktorského studijního programu je plnění ISP stejně jako vědecké bádání a tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo teoretická a tvůrčí činnost v oblasti umění, které provádí pod vedením školitele v oblasti dané rámcovým tématem disertační práce.

čl. 22 odst. 2) Doktorand má nárok na 6 týdnů volna v kalendářním roce.

čl. 22 odst. 3) Děkan může studium přerušit, a to na základě písemné žádosti doktoranda podle čl. 26 odst. 5 písm. c); žádost obsahuje důvod a dobu tohoto přerušení. Přerušení nelze povolit v případě, že po nástupu do studia po přerušení by studentovi muselo být studium okamžitě ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 34 odst. 7 písm. b). Děkan může z vlastního podnětu doktorandovi přerušit studium, je-li toho potřeba k odvrácení újmy hrozící doktorandovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Studium v tomto případě nebude přerušeno, pokud doktorand do 10 dnů od doručení písemného upozornění na možnost přerušení studia písemně vysloví nesouhlas. Rozhodnutí děkana o přerušení studia musí být vyhotoveno v souladu s § 68 zákona písemně a student se může proti tomuto rozhodnutí odvolat. Děkan žádosti o přerušení studia vždy vyhoví, je-li období, na něž se žádost vztahuje, částí uznané doby rodičovství studenta.

čl. 22 odst. 4) Doktorand je povinen se dostavit jednou ročně v určeném termínu k zápisu do dalšího období studia. Podmínkou zápisu je odevzdání výkazu o činnosti a jeho schválení školitelem, vedoucím pracoviště a předsedou ORO. Pokud se v určeném termínu nedostaví a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se doktorand do pěti dnů od termínu určeného k zápisu písemně omluví a omluva je děkanem uznána, děkan stanoví doktorandovi náhradní termín zápisu.

Řád doktorského studia FA:

čl. 10 odst. 1) Nestanoví-li vedoucí školicího pracoviště nebo školitel jinak, jsou studující v prezenční formě přítomni na školicím pracovišti minimálně 2 dny v týdnu.

Školitel a školitelka

Školitelé a školitelky poskytují studujícím konzultační podporu. Školicí pracoviště nabízí podporu v organizačních a legislativních otázkách a zajišťuje studujícím vhodné pracovní prostředí.

 

Studijní a zkušební řád ČVUT:

čl. 19 odst. 3) Školicím pracovištěm je pracoviště (katedra, vysokoškolský ústav podílející se na výuce v doktorském studijním programu, pracoviště mimo ČVUT), kde probíhá odborná část studijního programu.

čl. 23 odst. 1) Školitel je garant odborného programu doktoranda a tématu jeho disertační práce. Doktorand zejména s ním konzultuje své záležitosti týkající se studia. Školitel má právo se účastnit všech jednání o průběhu studia doktoranda, a to i případného jednání disciplinární komise. Školitel se vyjadřuje ke všem žádostem doktoranda a je bez zbytečného odkladu informován o tom, jak o nich bylo rozhodnuto.

čl. 23 odst. 2) Školiteli mohou být profesoři, docenti a doktoři věd (DrSc.). Další význační odborníci mohou být školiteli po schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana nebo rektora.

čl. 23 odst. 3) Školitel prostřednictvím vedoucího školicího pracoviště zpravidla navrhuje rámcové téma nebo tematický okruh disertační práce. Téma je po schválení ORO a děkanem podle čl. 21 odst. 7 písm. a) vypisováno k přijímacímu řízení. Školitel se účastní přijímacího řízení uchazečů přijímaných na jím navržené téma disertační práce. Při přijímací zkoušce má právo veta na rozhodnutí o přijetí těchto uchazečů ke studiu na jím navržené téma.

čl. 23 odst. 4) Vedoucí školicího pracoviště po souhlasu školitele předkládá návrh na jeho jmenování do funkce školitele daného doktoranda. Školitele k danému tématu disertační práce a přijatému doktorandovi jmenuje děkan.

čl. 23 odst. 5) V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvolání provádí děkan na základě návrhu předsedy oborové rady a po dohodě s vedoucím školicího pracoviště.

čl. 23 odst. 6) Školitel se účastní rozpravy, státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) a obhajoby disertační práce svého doktoranda včetně neveřejné části. Nemůže být členem komise pro SDZ a komise pro obhajobu disertační práce, které o jeho doktorandovi rozhodují.

čl. 23 odst. 7) Školitel v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků činnosti doktoranda.

čl. 23 odst. 8) Školitel může současně školit nejvýše 5 doktorandů. Zvýšení tohoto počtu pro jednotlivé školitele povoluje děkan na návrh oborové rady, a to zejména na základě výsledku studia jím vedených doktorandů.

čl. 23 odst. 9) Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně jednou za rok, předkládá vedoucímu školicího pracoviště a předsedovi ORO hodnocení plnění ISP doktoranda v písemné formě. Pokud školitel konstatuje neplnění studijních povinností, projedná tuto skutečnost do 30 dní ORO. Pokud ORO navrhne ukončení studia pro neplnění studijních povinností, děkan buď stanoví doktorandovi přiměřenou lhůtu k nápravě nebo studium ukončí dle podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b).

čl. 23 odst. 10) Školitel vede disertační práce pouze v tématech, ve kterých je odborníkem. Uchazeč nebo student nemůže požadovat zajištění školitele na jiné téma.

čl. 24 odst. 1) V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, mohou být jmenováni nejvýše dva školitelé-specialisté, kteří zabezpečují se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda. Školitelem-specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel. Školitele-specialistu po schválení ORO jmenuje děkan.

čl. 24 odst. 2) Jestliže školitel není zaměstnancem ČVUT (například působí na Akademii věd České republiky) a doktorand provádí tvůrčí činnost na pracovišti školitele, může děkan na základě návrhu vedoucího pracoviště ČVUT, kde je doktorand veden, jmenovat studijního garanta, který zabezpečuje příslušnou koordinaci s ČVUT a spolupodílí se na vedení doktoranda zvláště v období studijního bloku.

Řád doktorského studia FA:

čl. 2 odst. 2) Studující má nárok na konzultaci se školitelem minimálně jednou za měsíc.

čl. 2 odst. 3) Školitel nabízí studujícím konzultační podporu zejména v otázkách metodologie vědecké a tvůrčí práce, publikační činnosti, při navazování kontaktů v oboru a stáží a při vyplňování grantových žádostí.

čl. 2 odst. 3) Školitel je povinen podílet se na vědeckých, publikačních a tvůrčích činnostech v oblastech, v nichž poskytuje konzultace studujícím, a vykazovat za posledních 5 let evidenci těchto svých aktivit v systémech V3S nebo RUV.

čl. 10 odst. 3) Povinností školicího pracoviště je v součinnosti se školitelem nebo školitelkou zajistit studujícím základní provozní podmínky pro studium a vědeckou činnost.

Individuální studijní plán a průběh studia

Individuální studijní plán slouží k rozvržení studijního bloku, tj. povinných a volitelných předmětů a Studie k disertační práci.

Studijní blok je rozvržen maximálně na 4 semestry u prezenční formy studia nebo maximálně na 6 semestrů u kombinované formy studia. Studující mají povinnost složit do konce 2. semestru minimálně dvě zkoušky z odborných předmětů. Studujícím, kteří nesplní všechny studijní povinnosti studijního bloku do konce 6. semestru od zahájení studia v případě prezenční formy studia nebo do konce 9. semestru v případě kombinované formy studia se studium ukončuje.

Soupis předmětů a jejich souvztažnost se studijními programy a zaměřeními najdete v sekci rozvrh.

 

Studijní a zkušební řád ČVUT:

čl. 19 odst. 1) Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálních studijních plánů (dále jen „ISP“) podle čl. 26 pod vedením školitele. Hodnotícím odborným orgánem průběhu studia jsou zejména oborové rady, jejichž působení upravuje § 47 odst. 6 zákona a čl. 21.

čl. 19 odst. 4) Standardní doba studia v doktorských studijních programech činí nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

čl. 19 odst. 5) Doba studia v prezenční formě doktorského studijního programu nemůže přesáhnout standardní dobu studia. Tuto lhůtu může děkan studentovi-rodiči prodloužit maximálně o uznanou dobu rodičovství, pokud v této době studium nepřeruší a celková doba studia nepřesáhne maximální dobu studia. Tím není dotčen čl. 6 odst. 6 Stipendijního řádu ČVUT. Studium v distanční nebo kombinované formě v doktorských studijních programech může být prodlouženo až po maximální dobu studia.

čl. 19 odst. 6) Studium v doktorském studijním programu je možné na základě schváleného ISP a v souladu s čl. 26 absolvovat i ve zkrácené době.

čl. 19 odst. 7) Disertační práce musí být podána nejpozději do 6 let od zápisu do studia. Studentovi, který disertační práci v tomto termínu nepodal a tuto skutečnost řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Studium musí být ukončeno do 8 let od zápisu do studia v souladu s čl. 3 odst. 7 a 8. Prodloužit maximální dobu studia z důvodů prodlouženého řízení k obhajobě disertační práce může ve výjimečných případech děkan.

čl. 19 odst. 5) Lhůty uvedené v odstavci 7 neběží po dobu přerušení studia v uznané době rodičovství.

čl. 26 odst. 1) ISP je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. Je sestaven doktorandem po dohodě se školitelem. ISP se nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia předkládá ke schválení předsedovi ORO. Po schválení je ISP závazný.

čl. 26 odst. 2) ISP obsahově i časově vymezuje studijní blok podle čl. 27 a samostatnou vědeckovýzkumnou činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce podle čl. 28. Obsah ISP je stanoven na závazném formuláři.

čl. 26 odst. 3) Název disertační práce a její obsah je stanoven podle čl. 28 odst. 3 a je doplněn do ISP.

čl. 26 odst. 4) Součástí náplně ISP doktoranda v prezenční formě studia může být pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí prezentačních dovedností.

čl. 26 odst. 5) Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat zejména:

a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje předseda ORO na základě návrhu školitele v souvislosti s upřesněním ISP,

b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený předsedou ORO,

c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se školitelem a vedoucím školicího pracoviště,

d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený ORO,

e) změna školitele – povoluje se souhlasem ORO děkan na základě žádosti doktoranda nebo školitele.

čl. 26 odst. 6) Změny podle odstavce 5 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem, změny podle odstavce 5 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda adresované děkanovi.

čl. 26 odst. 7) ISP respektuje standardní dobu studia.

čl. 27 odst. 1) Studijní blok je úsek studia, v němž si doktorand prohlubuje své teoretické a odborné vědomosti související s oborem studia v doktorském studijním programu a tematickým vymezením své disertační práce. Sestává z absolvování souboru povinných odborných předmětů podle odstavců 3 a 5, jazykové přípravy ukončené podle odstavce 2 a odborné činnosti, prezentované vypracováním písemné studie a rozpravou o disertační práci podle odstavců 9 a 10.

čl. 27 odst. 2) Jazyková příprava je prokazována zkouškou nejméně z jednoho světového jazyka (zpravidla angličtiny) nebo certifikátem jazykové způsobilosti, který uzná příslušná katedra jazyků.

čl. 27 odst. 3) Povinné odborné předměty jsou jednosemestrální a jsou v ISP jmenovitě stanoveny. Jejich počet je čtyři až šest, z toho jsou minimálně 4 předměty ze souboru předmětů doktorských studijních programů. ISP může též stanovit formu absolvování těchto předmětů (přímou návštěvou přednášek, samostudiem a konzultacemi). Každý povinný předmět je zakončen předmětovou zkouškou nebo ekvivalentem v případě zahraničních vysokých škol.

čl. 27 odst. 4) Doktorand může po dohodě se školitelem absolvovat i další volitelné předměty, které nemusí být vždy zakončeny zkouškou.

čl. 27 odst. 5) ISP může kromě předmětů vyučovaných ČVUT obsahovat předměty vyučované jinou vysokou školou.

čl. 27 odst. 6) Předměty studijního bloku a výsledky jejich absolvování (zkoušky v případě povinných a zkoušky nebo zápočty u volitelných předmětů) jsou zapsány do elektronického informačního systému ČVUT. Seznam předmětů je do elektronického informačního systému ČVUT zapisován po schválení ISP.

čl. 27 odst. 7) Hodnocení předmětových zkoušek a zkoušek jazykových probíhá podle klasifikační stupnice „výborně“, „prospěl“, „neprospěl“. Do elektronického informačního systému ČVUT se zapisuje jako „1“, „2“, „3“.

čl. 27 odst. 8) Jestliže výsledek předmětové zkoušky je „neprospěl“, může doktorand zkoušku opakovat, nejvýše však jednou. Opakované zkoušky se účastní školitel. V případě opakovaného hodnocení klasifikačním stupněm „neprospěl“ ze stejného předmětu se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

čl. 27 odst. 9) Součástí studijního bloku v odborné činnosti je studie, která je písemnou přípravou na disertační práci. Obsahuje stručné shrnutí stavu studované problematiky ve světě (souhrnnou rešerši), doplněnou o dosavadní výsledky vlastní práce v oblasti tématu disertační práce. Tyto výsledky mohou být prezentovány též souborem předložených publikací doktoranda.

čl. 27 odst. 10) Studie je na školicím pracovišti předmětem rozpravy o disertační práci, na jejímž základě je pak stanoven definitivní název a náplň disertační práce. Rozpravy s doktorandem se účastní školitel, vedoucí školicího pracoviště a člen ORO podle doporučení předsedy ORO; rozprava může probíhat v cizím jazyce. Vedoucí školicího pracoviště stanoví nejméně jednoho oponenta studie.

čl. 27 odst. 11) Studijní blok v ISP je rozvržen maximálně na 4 semestry u prezenční formy studia nebo maximálně na 6 semestrů u distanční nebo kombinované formy studia. Doktorandovi, který nesplní všechny studijní povinnosti ve studijním bloku do konce 6. semestru od zahájení studia v případě prezenční formy studia nebo do konce 9. semestru v případě distanční či kombinované formy studia, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

čl. 27 odst. 12) Lhůty uvedené v odstavci 11 neběží po dobu uznané doby rodičovství.

čl. 31 odst. 1) Na žádost doktoranda může děkan uznat zkoušky z předmětů, které doktorand úspěšně složil během studia v doktorském studijním programu před zápisem do současného studia v doktorském studijním programu. Na takovou zkoušku se nadále hledí tak, jako by byla složena v den jejího uznání.

čl. 31 odst. 2) Nelze uznat celý studijní blok ani státní doktorskou zkoušku.

čl. 31 odst. 3) Doktorand může požádat o uznání zkoušky do pěti let ode dne složení zkoušky. Pozdější žádosti nelze vyhovět.

čl. 31 odst. 4) K žádosti se vyjádří školitel a příslušná oborová rada.

čl. 31 odst. 5) Děkan o žádosti o uznání zkoušky rozhodne ve lhůtě 30 dnů.

Řád doktorského studia FA:

čl. 7 odst. 2) Studující mají povinnost složit do konce 2. semestru minimálně dvě zkoušky z odborných předmětů.

čl. 7 odst. 3) Součástí studijního bloku je studie k disertační práci a rozprava nad ní dle čl. 19 a 20 tohoto Řádu doktorského studia FA.

čl. 7 odst. 4) Studující mají povinnost uzavřít studijní blok do konce 6. semestru u prezenčního studia nebo do konce 9. semestru u kombinovaného studia. Studujícím je doporučeno ukončit studijní blok už do konce 4. semestru.

Pedagogická činnost

Studující doktorského studia nemají povinnost podílet se na pedagogické činnosti školicího pracoviště, nemají-li tuto povinnost ukotvenu v Individuálním studijním plánu. Pokud se podílí na výuce, přísluší jim za tuto činnost mzda.

 

Řád doktorského studia FA:

čl. 11 odst. 1) Studující se podílí na výuce v bakalářských a magisterských programech, má-li tuto povinnost zapsánu v ISP. Doporučuje se zejména výuka související s tématem vědecké činnosti a disertační práce.

čl. 11 odst. 2) Doporučený rozsah pedagogické praxe je stanoven na 4 vyučovací hodiny týdně po dobu minimálně 4 semestrů.

čl. 11 odst. 3) Studujícím náleží za pedagogickou činnost mzda stanovená dle vnitřních mzdových standardů FA ČVUT v Praze.

Semestrální výkaz o činnosti

Studující na konci každého semestru odevzdávají na oddělení VVUČ výkaz o činnosti. Výkaz slouží ke zhodnocení činnosti studujících za předchozí semestr a k případné úpravě stipendia. Povinnost platí pro studující v prezenčním i kombinovaném studiu. Výkaz neodevzdávají studující s přerušeným studiem.

Aktuální semestrální výkaz o činnosti je ke stažení zde (v následujících semestrech se bude měnit s nástupem změn uvedených v Řádu doktorského studia FA).

 

Studijní a zkušební řád ČVUT:

čl. 22 odst. 4) Doktorand je povinen se dostavit jednou ročně v určeném termínu k zápisu do dalšího období studia. Podmínkou zápisu je odevzdání výkazu o činnosti a jeho schválení školitelem, vedoucím pracoviště a předsedou ORO. Pokud se v určeném termínu nedostaví a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se doktorand do pěti dnů od termínu určeného k zápisu písemně omluví a omluva je děkanem uznána, děkan stanoví doktorandovi náhradní termín zápisu.

Řád doktorského studia FA:

čl. 15 odst. 1) Evaluace výsledků činnosti studujících se provádí prostřednictvím Semestrálního výkazu o činnosti, v němž studující uvádí výsledky své vědecké a tvůrčí činnosti za uplynulý semestr a dle pokynů jim přiděluje bodovou hodnotu a v němž také shrnuje své plnění studijních povinností.

čl. 15 odst. 2) Semestrální výkaz o činnosti obsahuje i hodnocení školitelem a schvalují jej vedoucí školicího pracoviště a předseda ORP. Školitel v Semestrálním výkazu o činnosti jednoznačně uvádí, zda doporučuje pokračovat ve studiu beze změn, nebo s podrobným odůvodněním, zda doporučuje pokračovat s přestupem do jiné formy studia či navrhuje studium ukončit.

čl. 15 odst. 3) Nevyplnění a neodevzdání Semestrálního výkazu o činnosti na oddělení VVUČ k určenému datu se považuje za nesplnění studijních povinností.

Studentská vědecká konference FA

Smyslem Studentské vědecké konference (na podzim 2023 ještě dle původních pravidel Workshop doktorandů) je sdílet, prezentovat a vystavit kritické reflexi poznatky z prvního roku výzkumné práce.

Obsah prezentace může být dopracován do podoby soudržného textu Stavu poznání, obsahujícího už také podněty a zpětnou vazbu ze Studentské vědecké konference FA.

 

Řád doktorského studia FA:

čl. 17 odst. 1) FA ČVUT každoročně pořádá studentskou vědeckou konferenci, kde studující představí téma své disertační práce, stav poznání v dané oblasti, zvolenou metodu výzkumné práce a dílčí výsledky dosavadního výzkumu.

čl. 17 odst. 2) Účast na studentské vědecké konferenci FA je povinná pro studující do konce 2. semestru. Neúčast na této konferenci je považována za nesplnění studijních povinností.

Stav poznání

Elaborát Stav poznání studující vypracuje po roce prvotního výzkumu a konzultací a jeho smyslem je formulovat východiska a záměr další práce.

Stav poznání a protokol ke Stavu poznání odevzdá studující na konci 2. semestru (na podzim 2023 platí ještě původní termín odevzdání na konci 3. semestru) na Oddělení VVUČ.

 

Řád doktorského studia FA:

čl. 18 odst. 1) Elaborát Stav poznání v rozsahu minimálně 10 normostran textu obsahuje stručné představení tématu, cíle výzkumné práce, výzkumné otázky, dosavadní stav poznání v dané oblasti (v českém, evropském a světovém kontextu), použitou literaturu.

čl. 18 odst. 2) Stav poznání spolu s předepsaným protokolem obsahujícím podpis školitele nebo školitelky předá studující na konci 2. semestru Oddělení pro Vědu, výzkum a uměleckou činnost. Neodevzdání Stavu poznání je považováno za nesplnění studijních povinností.

Studie k disertační práci

Smyslem Studie k disertační práci je shrnout východiska, cíle a dílčí výsledky prvotního poznání (vhodný podklad tvoří již vypracovaný Stav poznání) a pevněji (do)definovat metodologii a další postup práce na disertaci. Při rozpravě studující získají další cennou zpětnou vazbu, která jim má pomoci úspěšně završit jejich výzkum.

Studující odevzdá Studii k disertační práci školiteli či školitelce do konce 3. semestru (v případě kombinovaného studia do konce 5. semestru). Školitel nebo školitelka s vedením školicího pracoviště zajistí následně posudek oponenta či oponentky na příslušném formuláři a přihlášku k rozpravě nad Studií.

Rozpravu nad Studií zajistí školicí pracoviště, které následně Studii k disertační práci, spolu s oponentským posudkem a protokolem z rozpravy na příslušném formuláři předá nejpozději do konce 4. semestru (v případě kombinovaného studia do konce 6. semestru) oddělení VVUČ.

 

Studijní a zkušební řád ČVUT:

čl. 27 odst. 9) Součástí studijního bloku v odborné činnosti je studie, která je písemnou přípravou na disertační práci. Obsahuje stručné shrnutí stavu studované problematiky ve světě (souhrnnou rešerši), doplněnou o dosavadní výsledky vlastní práce v oblasti tématu disertační práce. Tyto výsledky mohou být prezentovány též souborem předložených publikací doktoranda.

čl. 27 odst. 10) Studie je na školicím pracovišti předmětem rozpravy o disertační práci, na jejímž základě je pak stanoven definitivní název a náplň disertační práce. Rozpravy s doktorandem se účastní školitel, vedoucí školicího pracoviště a člen ORO podle doporučení předsedy ORO; rozprava může probíhat v cizím jazyce. Vedoucí školicího pracoviště stanoví nejméně jednoho oponenta studie.

čl. 27 odst. 12) Na návrh vedoucího školicího pracoviště se rozprava o disertační práci může ve výjimečných případech se souhlasem děkana konat distanční formou.

Řád doktorského studia FA:

čl. 19 odst. 1) Studie k disertační práci v rozsahu minimálně 20 normostran obsahuje představení tématu, cíle výzkumné práce, výzkumné otázky, prokázání prvku novosti tématu, dosavadní stav poznání v dané oblasti (v českém, evropském a světovém kontextu), rozbor metodologie, včetně popisu výzkumných metod, dílčí výsledky dosavadního výzkumu studujících v oblasti disertační práce (mohou mít podobu publikovaných odborných textů) a použitou literaturu.

čl. 19 odst. 2) Studii k disertační práci studující odevzdá školiteli v prezenční formě studia do konce 3. semestru, v kombinované formě studia do konce 5. semestru.

čl. 20 odst. 1) Rozprava nad Studií k disertační práci se řídí pokyny čl. 27 odst. 10 SZŘ.

čl. 20 odst. 2) Komise musí mít nejméně 5 členů. Účastní se jí školitel, vedoucí školicího pracoviště, člen nebo členka ORP (na základě doporučení stanovuje předseda ORP), oponent nebo oponentka (dále jen „oponent“) (stanovuje vedoucí školicího pracoviště) a další přizvaní odborníci nebo odbornice v příslušné oblasti.

čl. 20 odst. 3) Oponent nesmí zastávat akademickou pozici na školicím pracovišti, musí mít odbornou erudici v příslušné oblasti a titul alespoň Ph.D. či jeho ekvivalent. Svůj posudek vypracuje na předepsaném formuláři.

čl. 20 odst. 4) Na základě rozpravy vysloví komise souhlas/nesouhlas se zněním Studie k disertační práci a souhlas/nesouhlas s pokračováním studia či návrh na změnu jeho formy. Komise rovněž odsouhlasí nebo upraví konečný název disertační práce. V případě neúspěšné obhajoby Studie k disertační práci jsou studující vyzváni k přepracování Studie k disertační práci a je stanoven termín pro opravnou rozpravu, nejpozději však v následujícím semestru.

čl. 20 odst. 5) Z rozpravy je pořízen protokol na předepsaném formuláři. Školicí pracoviště zajistí předání protokolu z rozpravy, posudku a textu Studie k disertační práci na Oddělení pro vědu, výzkum a uměleckou činnost v případě prezenční formy studia nejpozději do konce 4. semestru, v případě kombinované formy studia do konce 6. semestru. Opravnou rozpravu nad Studií k disertační práci je nutné vykonat nejpozději v následujícím semestru.

čl. 34 Povinnosti stanovené v čl. 19 a 20 tohoto Řádu doktorského studia FA odevzdat Studii k disertační práci v prezenčním studiu do konce 3. semestru a v kombinovaném studiu do 5. semestru a konat rozpravu nad Studií k disertační práci v prezenčním studiu do konce 4. semestru a v kombinovaném studiu do 6. semestru se nevztahuje na studující se studiem zahájeným před 31. 8. 2023.

Publikační a umělecká činnost

Disertační práce spočívá v řešení konkrétního vědeckého problému nebo uměleckého úkolu, jehož průběh a výsledky musí být zveřejněny, tj. prostřednictvím publikování vystaveny kritické zpětné vazbě (recenze) a sdíleny s odbornou obcí. Průběžné publikační a tvůrčí výstupy studující evidují v systémech V3S nebo RUV, zahrnují do semestrálního výkazu o činnosti a dokládají při žádosti o obhajobu disertační práce.

FA poskytuje v publikační a umělecké činnosti podporu v rámci Akademické soutěže.

Doporučené recenzované časopisy dle Web of Science, řazené dle oblastí a od nejvyššího impakt faktoru najdete zde:
Architecture
Constructions, Technology
Design, Arts
Heritage, Conservation, History
Landscape
Planning, Housing, Development
Sustainability
Urban Studies

 

Řád doktorského studia FA:

čl. 9 odst. 1) Studující se v souladu s pokyny školitele, s prioritami školícího pracoviště a v návaznosti na téma disertační práce učí vědecky pracovat a své původní vědecké výsledky prezentovat odborné komunitě.

čl. 9 odst. 2) Při podání přihlášky k obhajobě disertační práce musí studující prokázat a v systému V3S evidovat minimálně 3 recenzované odborné texty (např. sborníky odborných konferencí, články v časopisech, kapitoly v knize), již publikované nebo přijaté k publikování, v nichž má minimálně třetinový podíl a kde je uvedena afiliace k FA. Odborné texty se musí vztahovat k tématu disertace. Dva z recenzovaných odborných textů může studující nahradit realizovaným uměleckým dílem souvisejícím s tématem disertační práce a evidovaným v systému RUV, přičemž dílo musí být doplněno výzkumnou zprávou evidovanou ve V3S, v níž vysvětlí cíle, metodologii práce, použité odborné zdroje a tuzemský i mezinárodní kontext díla. Aspoň jeden z recenzovaných textů nebo výzkumná zpráva musí být v anglickém nebo jiném světovém jazyce.

čl. 9 odst. 3) Studující vkládá publikované a tvůrčí výsledky předepsaným způsobem a ve stanoveném termínu do systému V3S nebo do systému RUV.

Mezinárodní vědecká konference

Smyslem povinné účasti na mezinárodní konferenci je prezentace vlastního vědeckého badání v mezinárodním prostředí, zpětná vazba od ostatních účastníků a v neposlední řadě také publikování příspěvku ve sborníku (viz výše publikační činnost). Účast na konferenci studující dokládá při podání žádosti o obhajobu disertační práce.

 

Řád doktorského studia FA:

čl. 13) Studující jsou povinni zúčastnit se aktivně s příspěvkem v anglickém nebo jiném světovém jazyce alespoň na jedné mezinárodní vědecké konferenci. Účast na konferenci je nutno absolvovat před podáním žádosti o obhajobu disertační práce a v této žádosti doložit.

Stáž

Podstatou zahraniční stáže je konfrontace dosavadního výzkumu s odlišným výzkumným prostředím, konzultace s vybranými odborníky, rozpracování dalších etap práce a v neposlední řadě její obohacení o další přínosné poznatky.

Při přípravě zahraniční stáže studující se školitelem či školitelkou a v rámci školicího pracoviště připraví a prodiskutují cílovou destinaci, délku a záměr stáže – výslednou dohodu zanesou do protokolu na příslušném formuláři.

FA pro zahraniční stáže poskytuje podporu v rámci Fondu mobility.

Informace o potenciálních stážích lze najít na webu Studuj ve světě nebo Barrande Fellowship Program. Jestliže studující nenajdou preferovanou univerzitu v nabídce škol v aplikaci Mobility, nechť se obrátí na koordinátorku Erasmu+ na FA, Jarmilu Vokounovou, jarmila.vokounova@fa.cvut.cz.

 

Studijní a zkušební řád ČVUT:

čl. 26 odst. 8) Součástí povinností studenta v doktorském studijním programu je absolvování studia na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo jiné formy přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, zejména účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Studium na zahraniční instituci lze pro splnění této povinnosti uznat i tehdy, když předcházelo zápisu do doktorského studijního programu.

čl. 36 odst. 2) Na studenty zapsané do doktorského studijního programu před 1. 1. 2019 se povinnost podle čl. 26 odst. 8 nevztahuje, ledaže by tato povinnost vyplývala z Řádu doktorského studia příslušné fakulty.

Řád doktorského studia FA:

čl. 12 odst. 1) Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování stáže v zahraniční výzkumné instituci v délce nejméně 30 dnů, přičemž den výjezdu a den návratu se započítávají polovinou. V odůvodněných případech (např. rodičovství) je možno stáž rozložit do několika samostatných týdnů.

čl. 12 odst. 2) Plán, obsah a výstupy stáže musí být před výjezdem projednány a schváleny školitelem, vedoucím školícího pracoviště a předsedou ORP.

čl. 12 odst. 3) Stáž je možno ve výjimečných případech nahradit účastí v dlouhodobém mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jinou formou předem schválené účasti na mezinárodní spolupráci, kterou na návrh školitele schvaluje vedoucí školícího pracoviště a předseda ORP.

čl. 12 odst. 4) Stáž je nutno absolvovat před podáním žádosti o obhajobu disertační práce a v této žádosti doložit.

čl. 33) Požadavek čl. 12 tohoto Řádu doktorského studia FA se nevztahuje na studující zapsané před 1. 1. 2019.

Státní doktorská zkouška

Cílem státní doktorské zkoušky je ověření šíře a kvality znalostí studujících, jejich způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Součástí státní doktorské zkoušky je i diskuse o problematice disertační práce.

Studující doktorského studia mají povinnost složit Státní doktorskou zkoušku v prezenčním studiu do konce 7. semestru, v kombinovaném studiu do konce 9. semestru.

Přihlášku ke státní doktorské zkoušce podává studující při zápisu do semestru na příslušném formuláři.

Průběh státní doktorské zkoušky je zaznamenán v protokolu na příslušném formuláři.

 

Studijní a zkušební řád ČVUT:

čl. 29 odst. 1) Cílem státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) je ověření šíře a kvality znalostí doktoranda, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Součástí SDZ je i diskuse o problematice disertační práce. Podmínkou konání SDZ je předchozí úspěšné absolvování studijního bloku. SDZ může bezprostředně navazovat na rozpravu o disertační práci.

čl. 29 odst. 2) SDZ se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda ORO po projednání v ORO a jmenuje děkan, včetně předsedy zkušební komise. Zkušební komise je nejméně pětičlenná. Školitel a školitel-specialista nejsou členy komise. Nejméně dva členové ze zkušební komise nesmí být zaměstnanci ČVUT. Zkušební komise pro daný obor může být stálá nebo může být navržena pro jednotlivé SDZ.

čl. 29 odst. 3) Členové zkušební komise pro SDZ jsou profesoři, docenti a význační odborníci z praxe. Odborníky, kteří nejsou profesory a docenty, schvaluje jako možné členy zkušební komise příslušná vědecká rada. Předsedou komise může být jen profesor nebo docent.

čl. 29 odst. 4) Konání SDZ musí být zveřejněno minimálně 2 týdny předem ve veřejné části internetových stánek fakulty.

čl. 29 odst. 5) Doktorand předkládá písemnou žádost o vykonání SDZ na předepsaném formuláři oddělení VVČ. Součástí žádosti je seznam publikací (projektů) doktoranda včetně jejich případných ohlasů. K žádosti se vyjadřuje školitel a vedoucí školicího pracoviště, konání SDZ schvaluje předseda ORO. Termín SDZ stanoví děkan po dohodě s předsedou zkušební komise.

čl. 29 odst. 6) Průběh SDZ a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Hodnocení průběhu SDZ je neveřejné. Výsledné celkové hodnocení SDZ je hodnoceno stupni: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“ nebo „neprospěl“.

čl. 29 odst. 7) Zkušební komise pro SDZ v neveřejné části rozhoduje hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti svých členů. Zkušební komise nejprve hlasuje mezi stupni „prospěl“, nebo „neprospěl“. K výsledku „prospěl“ je zapotřebí, aby pro toto hodnocení hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „neprospěl“. U výsledku „neprospěl“ se zkušební komise usnáší na prohlášení, kterým odůvodňuje své rozhodnutí. V případě výsledku „prospěl“ hlasuje zkušební komise dále mezi stupni „prospěl s vyznamenáním“ nebo „prospěl“. K hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ je zapotřebí, aby pro toto hodnocení hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „prospěl“.

čl. 29 odst. 8) Jestliže je výsledek hodnocení zkušební komise pro SDZ „neprospěl“, může doktorand SDZ opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. V případě opakovaného výsledku SDZ „neprospěl“ se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. V případě opakované zkoušky nemůže být výsledkem hodnocení „prospěl s vyznamenáním“.

čl. 29 odst. 9) O průběhu SDZ a jejím závěru se vede zápis, který podepisuje předseda zkušební komise pro SDZ a o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda zkušební komise a všichni její přítomní členové. Zápis je uložen na příslušném oddělení VVČ.

Řád doktorského studia FA:

čl. 21) Konání Státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) upravuje čl. 29 SZŘ. Studující doktorského studia mají povinnost složit SDZ v prezenčním studiu do konce 7. semestru, v kombinovaném studiu do konce 9. semestru (s možným prodloužením maximálně o 1 rok na základě odůvodněné žádosti schválené děkanem). V případě opakování SDZ ji musí studující složit nejpozději do jednoho roku od konání neúspěšné SDZ.

čl. 35) Povinnost absolvovat státní doktorskou zkoušku v prezenčním studiu do konce 7. semestru a v kombinovaném studiu do konce 9. semestru stanovená v čl. 21 tohoto Řádu doktorského studia FA se nevztahuje na studující se studiem zahájeným před 31. 8. 2023.

Disertační práce

Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého problému nebo uměleckého úkolu. Prokazuje schopnost studujících samostatně tvůrčím způsobem pracovat a musí obsahovat původní a autorem či autorkou disertační práce publikované nebo k uveřejnění přijaté výsledky vědecké nebo umělecké práce.

Obhájené disertační práce najdete zde.

Studující podává přihlášku k obhajobě disertační práce na příslušném formuláři spolu s dokončenou disertační prací. Součástí přihlášky k obhajobě disertační práce jsou doklady o absolvování stáže, doklady o aktivní účasti na mezinárodní konferenci a výpisy ze systému V3S a/nebo RUV dokládající publikační a tvůrčí činnost.

Školicí pracoviště spolu s Oborovou radou programu a oddělením VVUČ zajistí posudky oponentů na příslušných formulářích. Z obhajoby disertační práce je pořízen protokol na příslušném formuláři.

 

Studijní a zkušební řád ČVUT:

čl. 19 odst. 7) Disertační práce musí být podána nejpozději do 6 let od zápisu do studia. Studentovi, který disertační práci v tomto termínu nepodal a tuto skutečnost řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Studium musí být ukončeno do 8 let od zápisu do studia v souladu s čl. 3 odst. 7 a 8. Prodloužit maximální dobu studia z důvodů prodlouženého řízení k obhajobě disertační práce může ve výjimečných případech děkan.

čl. 28 odst. 1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého problému nebo uměleckého úkolu specifikovaného v cílech disertace; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat a musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované nebo k uveřejnění přijaté výsledky vědecké nebo umělecké práce.

čl. 28 odst. 2) Rámcové téma nebo tematické okruhy disertační práce jsou vypisovány před přijímacím řízením na základě návrhu budoucího školitele, po doporučení vedoucím školicího pracoviště a souhlasu ORO a děkana. Konkrétnější vymezení tématu v rámci tematického okruhu je možné po dohodě mezi školitelem a uchazečem.

čl. 28 odst. 3) Název disertační práce včetně její náplně se stanoví nejpozději na závěr studijního bloku na základě předložené studie a rozpravy o tématu disertační práce podle čl. 27 odst. 10.

čl. 28 odst. 4) Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem.

čl. 28 odst. 5) Disertační práce je psána v jazyce anglickém, českém nebo slovenském. Uchazeči mohou, se souhlasem děkana, předložit disertační práci i v některém z dalších světových jazyků. Další náležitosti disertační práce stanoví závazným předpisem děkan fakulty, na níž se studijní program uskutečňuje. Jestliže práce nesplňuje formální náležitosti, nemusí být oddělením VVČ přijata k dalšímu řízení. Pokud práce nesplňuje věcné náležitosti je z podnětu proděkana nebo OR doktorandovi vrácena s konkrétními připomínkami k přepracování (doplnění). V případě nejasností rozhoduje děkan.  Postup při vrácení práce může upřesnit Řád doktorského studia fakulty.

Řád doktorského studia FA:

čl. 22 odst. 3) V případě, že jádro vědecké práce studujících tvoří umělecké dílo, je nutné toto dílo v disertační práci doplnit popisem východisek a dosavadního poznání v dané oblasti, výzkumných cílů a otázek, použité metodologie, prokázat původnost a novost tématu, kriticky zhodnotit a analyzovat výsledky, uvést je do tuzemského a mezinárodního kontextu, a shrnout přínos pro poznání v dané oblasti. Popis musí splňovat standardní kritéria odborného textu.

čl. 23) Studující má povinnost věnovat se disertační práci soustavně a po celou dobu studia ji průběžně rozvíjet a konzultovat se školitelem a ostatními odborníky nebo odbornicemi v oboru.

čl. 24) V případě, že studující podává disertační práci jako soubor publikovaných prací opatřených spojujícím úvodním textem, musí být autorem nebo autorkou minimálně dvou třetin celého textu.

čl. 25) Součástí žádosti k obhajobě disertační práce jsou doklady o absolvování stáže, doklady o aktivní účasti na mezinárodní konferenci, jež podepisují školitel a vedoucí školicího pracoviště, a výpisy ze systému V3S a/nebo RUV dokládající publikační a tvůrčí činnost, dělenou na texty a díla vztahující se k tématu disertační práce a ostatní texty a díla, v rozsahu předepsaném čl. 9, odst. 2 tohoto Řádu doktorského studia FA.

KONTAKTY

PROF. Ing. ARCH. PETR VORLÍK, Ph.D.

proděkan pro vědu, výzkum a uměleckou činnost FA ČVUT

+420 224 356 354

vorlik@fa.cvut.cz

MGR. GABRIELA THOMPSON

vedoucí oddělení

místnost 150

+420 22435 6228

gabriela.thompson@fa.cvut.cz

Mgr. jan calta

koordinátor systémů V3S a RUV

+420 22435 6352

jan.calta@fa.cvut.cz

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.