Lidé

prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.

Výzkumné projekty

Hlavní řešitel
Trvání projektu
2021-2022
Anotace
Tento projekt se zabývá diskurzy o architektuře druhé poloviny 20. století v Česku ve vztahu k památkové péči. "Poválečná" architektura 20. století se stává více rozšířeným tématem, ale také častěji předmětem sporů. Zachování, respektive demolice poválečné stavby je obvykle doprovázena spory o nárok na "pravdu", a tyto debaty často vyvolávají až nesmiřitelný svár mezi jednotlivými zainteresovanými stranami. Doposud byla architektura druhé poloviny 20. století v Česku předmětem různých výzkumů - obvykle byla zkoumána z hlediska historického, konstrukčního, či pomocí rozhovorů. Ráda bych přispěla k těmto stávajícím výzkumům, a to zaměřením se na hledisko diskurzu. Budu zkoumat diskurzy současných sporů a tvrzení souvisejících s "poválečnou" architekturou v Česku za použití analýzy diskurzu a její interpretace s pomocí teoretických rámců vypůjčených z kritických disciplín humanitních a sociálních věd. Tento projekt je plánován jako dvouletý; prezentace výstupů je předpokládána v druhém roce.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
I přes velikou poutavost architektury 80. let, která přinesla do Československa novinky, jakými jsou low-tech nebo postmoderna, je toto období našich architektonických dějin velmi málo zpracované. Mimo činnost oficiálních projektových ateliérů, Svazu českých architektů a mnohdy jim navzdory vznikalo zejména ve druhé polovině osmdesátých let množství společných výstav architektů, domácích seminářů, aktivit vymezujících-se proti bourání historických čtvrtí - to vše tvořilo paralelní architektonickou scénu. Architekti v mnohém reagovali na podněty pronikající skrze hranice železné opony díky vzácným zahraničním tiskovinám, korespondenci s architekty-emigranty, či dokonce výjimečným návštěvám zahraničních architektů i teoretiků. Důležitým zdrojem inspirace se (zejména díky osobnosti Jiřího Ševčíka a blízkého okruhu spřátelených architektů ale například i činnosti VÚVA) stal postmodernismus. Aktivity paralelní architektonické scény a jejich navázanost na diskuze mezi architekty o zahraniční teorii i praxi, byly pro podobu místní architektonické scény určující. Předkládaný studentský projekt chce tyto pro svou dobu příznačné ale dosud nezkoumané tendence zmapovat.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
Hlavním tématem projektu je architektura sedmdesátých a osmdesátých let v Čechách a na Slovensku. Navrhovaný projekt se konkrétně zaměřuje na bývalé státní projekční (a stavební) podniky, jejich vývoj, transformace, tematické zaměření a náplň práce, a to v návaznosti na politicko-ekonomické poměry v bývalém Československu. Důležitým bodem je sledování návaznosti projekce na dvou a pětileté hospodářské plány povojnového Československa. Časově se téma zaměřuje především na pozdější období, a to léta sedmdesátá a osmdesátá, protože se jedná o nejméně zmapované období v tomhle směru. Projekt je také unikátní svým geografickým zaměřením, a to společným řešením obou krajin, Česka a Slovenska. Tematicky se také bude projekt zabývat návazností náplní práce jednotlivých projektových ústavů na na tehdejší centrální ekonomiku a její plány. Jakým způsobem fungovalo zadávaní práce? Jak byli jednotlivé zadání specifikovány a distribuovány? Jak fungoval běžný chod ústavů, podniků nebo ateliérů? Tyto a mnohé další otázky budou klíčovými při celkovém řešení projektu.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
Veřejným interiérům jako místům společenského života, dopravy, volného času a kultury, stejně jako obchodu, byla u vybraných realizací mezi roky 1970-1990 věnována v průběhu návrhu mimořádná pozornost. Překonání běžných výrobních postupů a odvážná materiálová řešení integrovaná do stavebního díla přinášela osvěžení v jinak nepříliš pestré standardní produkci. Omezenost dostupného sortimentu výrobků vedla k neobvyklým řešením jednotlivých prostorových součástí i vnitřního vybavení. Malosériová výroba autorského volného nábytku a svítidel byla v mnoha ohledech pro dobu typická a vzhledem k nákladnosti v dnešních podmínkách obtížně opakovatelná. Veřejný interiér autoři mnohdy řešili jako dílčí součást komplexního díla. Výtvarné libreto nebo celkový prostorový koncept určoval jednotlivosti a detaily vnitřního vybavení. V průběhu užívání však tato architektonického část díla doplácí na krátkou trvanlivost vzhledem k životnosti stavby a je tedy nejnáchylnější k nevhodným úpravám, dílčím záměnám nebo úplné likvidaci. Poznávání moderní architektury, správné zpracování a využití poznatků o kvalitních dílech a jejich hodnotách mohou přispět k jejich ochraně a být podkladem k jejich budoucí obnově. Cílem studentského výzkumu je tato specifika období zmapovat, pojmenovat a zhodnotit. Výzkum si klade za cíl sumarizovat tvorbu vzniklou v průběhu dvou dekád, popsat charakteristická řešení v jednotlivých kapitolách a dále se zaměřit na pojmenování specifik a projevů, v nichž se stává interiér integrální součástí architektonického díla nebo autonomním autorským počinem.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2019
Anotace
Téma identifikace a ochrany industriálních památek a industriálních krajin je velkou výzvou nejen v České republice, ale i v mezinárodním kontextu a to pro svůj důležitý přínos k pochopení celé šíře postupů a etap podrobení krajiny člověkem. Péče a zájem o toto kulturní dědictví významně přispěje k tomu, jak podrobné a celistvé svědectví o průmyslovém vývoji zanecháme budoucím generacím. Nejen opuštěné průmyslové objekty, ale i postindustriální krajinu je třeba považovat za dědictví průmyslové revoluce. Vzhled a vlastnosti krajiny jsou výsledkem složitého vývoje jejích složek a prvků a vlivu člověka na ně. Industriální a následně chronologicky po ní postindustriální krajina se vyznačuje řadou typických atributů a je obrazem regionální identity. Území po úpadku průmyslových a návazných aktivit opuštěné, s objekty podléhajícími procesům chátrání, rozkladu a zániku, se již stala objektem odborného zájmu. Krajinářská problematika je ovšem pojednávána zejména z hlediska ekologického a enviromentálního, s ohledem na výskyt biotických společenstev a druhů, případně remediace půd a vod. Průmyslové krajiny jako kategorie historických kulturních krajin jsou zatím studovány podstatně méně, metodické aspekty výzkumu a hodnocení, klasifikace a nástin typologie tohoto typu krajiny jsou teprve v počátcích. Právě proto je rozšiřování poznání, jak se prostřednictvím hmotných pramenů projevuje paměť industriální krajiny a jakým způsobem tyto projevy zkoumat, v dnešní době velmi důležité. Souhrn a uchování dostupných informací umožní tyto specifické krajiny chránit a s ohledem na materiální a duchovní potřeby současné společnosti alespoň některé z nich vhodně integrovat do kontinuálního procesu utváření krajiny.
Trvání projektu
2018-2022
Anotace
České poválečné architektuře je v posledních letech věnována intenzivní pozornost odborné i laické veřejnosti. Vznikají desítky publikací, výstav a výzkumných projektů, které se soustředí zejména na fenomén optimistických šedesátých let a na dozvuky této éry v letech sedmdesátých. Architektura následujícího období zatím bohužel zůstává zcela mimo pozornost. Osmdesátá léta si však, i přes normalizační společensko-politické souvislosti, zaslouží podrobnější zkoumání. Přinesla mnoho nových myšlenek. Navzdory politickým restrikcím do Československa ze zahraničí prosakovaly soudobé teorie, včetně postmoderní humanizace moderního, resp. zprůmyslněného stavebnictví a prvních náznaků zodpovědnějšího přístupu ve vztahu k životnímu prostředí. Mnoho aktivit a diskusí odborné architektonické obce dostávalo ráz hledání paralelní, polidštěné reality (např. Urbanity, Malovaná architektura) a v druhé polovině dekády tento společenský kvas jistě zrcadlil i postupné rozvolňování režimu. Spolu s dozvuky projektů let šedesátých a sedmdesátých a souběžně s vrcholně centralizovanou, zpolitizovanou standardní produkcí osmdesátých let se tak i ve stavební praxi postupně prosazovaly souběžné, alternativní proudy a vysoké ambice přesahující sevřenou atmosféru doby i hranic socialistické země. Projekt NAKI se soustředí na mapování architektury daného období, jejího teoretického pozadí, konkrétních projektů a staveb, interiérů, konstrukcí, a v neposlední řadě i na zaznamenání současného stavu sledovaného stavebního fondu.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2018-2020
Anotace
Drobným objektům poválečné doby na pomezí architektury a designu nebylo v našem prostředí prozatím věnováno dostatek pozornosti. Cílem projektu je zmapování realizovaných i nerealizovaných staveb typu: trafiky, telefonní budky, autobusové a tramvajové zastávky, budky strážníka a policie, stojany, nástěnky, reklamní plochy, zákryty popelnic a jiné - tedy objektů majících specifickou funkci ve veřejném prostoru. Kdo byli jejich autoři a jak probíhala jejich realizace? Úkolem tříletého projektu je vysledovat do jaké míry se na jejich návrzích podíleli výtvarníci či designéři, zohlednit společenské souvislosti, vztah drobné architektury k okolním stavbám a prostředí, do kterého byla zasazena. A v neposlední řadě zdokumentovat dodnes stojící objekty a jejich proměny v čase. Nakolik slouží a jsou schopné sloužit svému původnímu účelu, kolik z nich je dnes využíváno, jaký je jejich současný stav a zda je možné a reálné některé z nich využít pro jiný účel. Projekt bude dokumentovat historický vývoj jednotlivých objektů či jejich typů. Důležitým tématem poválečné doby byla modularita a ergonomie významně podpořená prefabrikací staveb. Dalším cílem je vysledovat nakolik zasáhla prefabrikace a průmyslová výroba i do drobné architektury. Byly její návrhy čistě typizovanou záležitostí a šlo o produkty průmyslové výroby nebo se mezi nimi objevovala i snaha o originalitu?
Trvání projektu
2017
Anotace
Konference si klade za cíl tematizovat proměny barevnosti v architektuře jakožto odrazu dobových teorií, společenské atmosféry, dostupnosti stavebních materiálů a technologií, i trendů ve výtvarném umění a v designu. Příspěvky se zaměří zejména na vývoj v Československu druhé poloviny dvacátého století, s možným přesahem v prostoru i čase. Konference usiluje postihnout rovněž fenomén morálního i fyzického stárnutí, vrstvení a vliv místního kontextu. Konference umožní prezentovat dílčí výsledky výzkumu doktorandů na FA a FSV ČVUT v Praze a na dalších vysokých školách se zaměřením na architekturu, výtvarné umění, stavební technologie a humanitní vědy. Výzva k účasti na konferenci bude zveřejněna formou hromadného emailu, plakátů v prostorách dotčených vysokých škol, na webových stránkách FA ČVUT v Praze i na nově vytvořeném oborovém portálu http://povalecnaarchitektura.cz. O konání konference budou informovány další univerzity v České republice a na Slovensku i další odborná a výzkumná pracoviště (Národní památkový ústav, Akademie věd ad.). Výstupem konference bude elektronická recenzovaná publikace, o rozsahu cca 200 stran (dle počtu účastníků), která vyjde v průběhu akademického roku 2017/2018. Téma barevnosti v architektuře je koncipováno v návaznosti na výzkumný projekt "Formování moderní architektury veřejným zájmem a proměnami životního stylu" (SGS15/220/OHK1/3T/15) ve třetím roce jeho trvání.
Trvání projektu
2017-2019
Anotace
Kulturní dům vzniká po r. 1945 jako nový stavební typ, který se na rozdíl od už existujících kulturních staveb vyznačuje svojí multifunkčností a univerzálností. U jeho vzniku sehrává zásadní roli ideologie, stává se kulturním a politickým centrem socialistické společnosti. Kromě snahy o zvyšování kulturní úrovně je využíván pro propagování strany a vlády, rozšiřování jejich usnesení, popularizaci vědy a techniky, výchovu mládeže a má sloužit jako středisko kultury a zábavy. Zároveň funguje jako prostředek propagandy a kontroly nad uměním a kulturním děním. Paralelně s tím ale nechává vzniknout několika alternativním hudebním a divadelním scénám a zároveň přináší i alternativu v architektuře. Díky svému umístění sehrává také důležitou roli v rámci urbanismu města - nachází se v jeho centru s dobrým napojením na veřejnou infrastrukturu a pro svou spádovou oblast se stáva důležitým kulturním ohniskem. V současné době jsou kulturní domy zejména laickou veřejností přijímány převážně negativně, jako pozůstatek minulé doby, který se v mnoha případech špatně začleňuje do součastnosti. Tomu napomáhá často sporné urbanistické umístění, naddimenzování, ekonomicky složitý provoz a nálepka socialistické architektury. Jak se má tedy s těmito stavbami v současnosti nakládat? Sehrávají pořád důležitou roli v komunitě a kultuře, nebo byla tato forma trávení volného času již překonána? Je ekonomicky výhodné je udržovat při životě, rekonstruovat? Je možné je transformovat tak, aby odpovídaly současnému způsobu života a zachovaly si svoje architektonické kvality? Cílem projektu je nalézt odpovědi na tyto otázky, pokusit se vytvořit metodiku, jak přistupovat ke konverzi kulturních domů a zároveň pomocí osvěty mezi laickou i odbornou veřejností zlepšit jejich reputaci a začlenění do dnešní společnosti a organismu města jako jeho fungující a prosperující součást.
Trvání projektu
2016
Anotace
Tématem konference je architektonická produkce, vznikající v období 1948 až 1989, kdy v Československu vládnul politický systém, který označoval svou architekturu zpočátku jako "socialisticko-realistickou " a nakonec jako "reálně socialistickou". Souhrnný pojem "socialistická architektura" je dnes zatížen negativními konotacemi, které se vztahují na samotný vzniklý architektonicko-stavební fond. Tento ideologický odstup často zabraňuje kritickému a objektivnímu zhodnocení vlastností architektury sledovaného období. Konference si klade za cíl prověřit právě metodicky kritický nadhled při analýze tohoto tématu. Příspěvky se pokusí o revizi a na vybraných příkladech prozkoumají, do jaké míry se jedná o pochybnou architektonickou produkci poplatnou době svého vzniku, anebo zda a nakolik jde o tvorbu nadčasovou, překračující hranice ideologie i své doby. Výzva k účasti na konferenci bude zveřejněna formou plakátů v prostorách Fakulty architektury a Stavební fakulty ČVUT, na webových stránkách FA a bude rozeslána formou hromadného emailu. O konání konference budou informovány další univerzity v České republice a na Slovensku a další výzkumná pracoviště (NPÚ, AV). Výstupem konference bude elektronická recenzovaná publikace, o rozsahu cca 100 stran (dle počtu účastníků), která vyjde v průběhu akademického roku 2016/2017.

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.