Lidé

Ing. arch. Zdeněk Rudovský, Ph.D.

Autoři
Žák, J. - Sirotek, M. - Krátký, M. - Kafka, O. - Löffelmann, J. - Fulka, Z. - Floriánek, J. - Kutil, L. - Vlasák, P. - Čižmár, D. - Novák, D. - Mykisa, M. - Rudovský, Z. - Langer, Z., - Stránský, M.
Publikováno v
[Certified Methodology (for RIV)] 2021.
Rok
2021
Podkategorie
Uplatněná certifikovaná metodika (do RIV)
Anotace
Předpis specifikuje požadavky na obsah a rozsah informačních modelů staveb v e fázi dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a projektové dokumentace pro provádění staveb.
Autoři
Kosina, M. - Rudovský, Z.
Publikováno v
In: Construction Maeconomics Conference (2020), Conference Proceedings. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, 2020. ISBN 978-80-01-06781-9.
Rok
2020
Podkategorie
Stať ve sborníku
Anotace
Better quality project documentation is one of the most often referred assets of projects modelled in BIM. Unfortunately, it is not clear whether this benefit was realized in the projects or not. The introduction of this article compares the classic way of creating project documentation with its creation in BIM. Based on this comparison, a quality control framework for project documentation in BIM is created, which contains requirements for the BIM model, measurable quality measured by both the author of the model and the contracting authority. At the end of the article, software is selected that allows automatic control of predefined requirements for creating a BIM model. The principle of its operation is described so that it can be used by project participants to control the quality of the BIM model in various phases of the project.
Autoři
Pavel, M. - Dulla, M. - Nováková, K. - Bortelová, E. - Brůhová, K. - Vorlík, P. - Mergerová, K. - Boumová, I. - Rudovský, Z. - Tichá, J. - Veřtátová, E. - Zdráhalová, J., - Bekeš, Štefan
Publikováno v
Praha: Fakulta architektury ČVUT, 2014. ISBN 978-80-01-05659-2.
Rok
2014
Podkategorie
Kniha
Anotace
Publikace představuje různorodost vnímání architektury uživatelem a tvůrcem. Vzájemné působení těchto dvou vlivů se odehrává na několika úrovních a je pro finální podobu architektonického díla rozhodující. Tento dialog je podstatný nejen při procesu návrhu a realizace, ale také během samotného užívání nebo, v případě historických objektů, znovu-užívání. Autoři jednotlivých kapitol tuto problematiku nahlížejí z různých úhlů s ohledem na své profesní zaměření. Nesnaží se o vytvoření charakteristiky univerzálního uživatele ani tvůrce, ale naopak o detailní a specifický náhled na zkoumané téma. Publikace tak nabízí multidisciplinární pohled, který přesahuje jednotlivé obory a vzájemně je propojuje.
Autoři
Rudovský, Z.
Publikováno v
In: Progres techniky v architektúre. Bratislava: Slovenská technická univerzita, 2013. ISBN 978-80-227-4105-7.
Rok
2013
Podkategorie
Abstrakt ve sborníku
Anotace
Přestože náklady spojené s provozem staveb činí 80% všech nákladů [2] jejích životního cyklu, není budoucímu zajištění provozu věnovaný dostatečný prostor. Je pochopitelné, že ve fázi návrhu a výstavby je veškeré úsilí věnováno právě k hmotnému vzniku stavby. I v těchto fázích je však třeba pamatovat na cíl celého projektu – naplnění cílů klienta. Ať tím cílem je prosperující prodej bot, výroba nábytku, pečení chleba či výuka – a tyto specializované činnosti nazvěme primárními činnostmi klienta, v pozadí úspěchu těchto primárních činností jsou optimalizované podpůrné činnosti - služby. Jsou nezbytné ve všech organizacích, jež vlastní nebo provozují nemovitosti. Jedná se především o [3,4]: „Tvrdé“ služby: - Správa majetku - Údržba - Odpadové hospodářství - Média a energie - Optimalizace pracovišť - Úklid - Péče o zeleň - „Měkké“ služby – např. ostraha objektu, recepce, stravování, logistika, IT Aktivity těchto služeb mají vztah jak ke klientské organisaci, která je může provozovat sama (insorcing) nebo si je nakupuje (outsorcing), tak k nemovitosti a koncovým uživatelům – příjemcům těchto služeb. Za zajištění podpůrných služeb je Facility Management. Aby toho mohl efektivně dosáhnout, potřebuje vstupní data a zdroje. Pokud se omezíme na data, konkrétně data týkajících se nemovitostí, pak lze klást otázku o zdroji těchto dat. Zde se facility management potkává s architekturou i stavebnictvím.
Autoři
Rudovský, Z.
Publikováno v
In: Juniorstav 2013, 15. odborná konference doktorského studia - Sborník anotací. VUT v Brně, Fakulta stavební, 2013. ISBN 978-80-214-4669-4.
Rok
2013
Podkategorie
Abstrakt ve sborníku
Anotace
Z odpovědnosti k ekonomickému provozu organizací vznikl obor Facility management. Integrovaně řídí veškeré podpůrné činnosti organizací, aby ty primární dosahovaly vyšší efektivity. Záběr tohoto multidisciplinárního oboru je obrovský, plánuje, řídí, provádí a kontroluje všechny podpůrné činnosti od technických, tedy ve vazbě na prostor a infrastrukturu, až po měkké, tedy ty, které jsou ve vazbě k lidem či organizaci. Protože s každou integrací přichází i požadavek na vyšší přehlednost všech dotčených entit, byly vytvořeny softwarové nástroje, které tuto přehlednost zprostředkují. Tyto softwarové nástroje, označované jako CAFM (Computer Aid Facility Management) jsou svými robustními databázemi, síťovému propojení a přehlednými výstupy nezbytnými pomocníky pro facility manažery. Přestože jsou tyto SW nástroje různé, mají několik základních charakteristik. Jednou z hlavních je, že jejich primárním zdrojem dat je tzv. pasport – prostorový, technický, stavební, personální, apod. Pasport obvykle vzniká jako nezávislý systém, jehož podrobnost a rozsah není nikde definovaný. Výrobci CAFM softwarů proto často přicházejí se šablonami pro pasport. Říkají klientům, co je potřeba pasportizovat. Tento postup nelze považovat za správný, je třeba vytvořit srovnávací hladinu. Jasně vytipovat, které informace je potřeba evidovat a za jakým účelem. Takový standard lze s výhodou využít již při zadávání projekčních prací. Architekt, účastník výstavbového procesu, který je nejblíže klientovi při transformaci jeho požadavků na stavbu, je přitom klíčovým hráčem nejen v plánování a výstavbě staveb. Měl by též sehrát klíčovou roli při přípravě přechodu stavby do užívání a tedy i o přechodu informací a datech o stavbě.

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.