15113

Ústav teorie a dějin architektury

Výzkumné projekty

Hlavní řešitel
Poláčková, T.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
I přes velikou poutavost architektury 80. let, která přinesla do Československa novinky, jakými jsou low-tech nebo postmoderna, je toto období našich architektonických dějin velmi málo zpracované. Mimo činnost oficiálních projektových ateliérů, Svazu českých architektů a mnohdy jim navzdory vznikalo zejména ve druhé polovině osmdesátých let množství společných výstav architektů, domácích seminářů, aktivit vymezujících-se proti bourání historických čtvrtí - to vše tvořilo paralelní architektonickou scénu. Architekti v mnohém reagovali na podněty pronikající skrze hranice železné opony díky vzácným zahraničním tiskovinám, korespondenci s architekty-emigranty, či dokonce výjimečným návštěvám zahraničních architektů i teoretiků. Důležitým zdrojem inspirace se (zejména díky osobnosti Jiřího Ševčíka a blízkého okruhu spřátelených architektů ale například i činnosti VÚVA) stal postmodernismus. Aktivity paralelní architektonické scény a jejich navázanost na diskuze mezi architekty o zahraniční teorii i praxi, byly pro podobu místní architektonické scény určující. Předkládaný studentský projekt chce tyto pro svou dobu příznačné ale dosud nezkoumané tendence zmapovat.
Hlavní řešitel
Mlynčeková, L.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
Hlavním tématem projektu je architektura sedmdesátých a osmdesátých let v Čechách a na Slovensku. Navrhovaný projekt se konkrétně zaměřuje na bývalé státní projekční (a stavební) podniky, jejich vývoj, transformace, tematické zaměření a náplň práce, a to v návaznosti na politicko-ekonomické poměry v bývalém Československu. Důležitým bodem je sledování návaznosti projekce na dvou a pětileté hospodářské plány povojnového Československa. Časově se téma zaměřuje především na pozdější období, a to léta sedmdesátá a osmdesátá, protože se jedná o nejméně zmapované období v tomhle směru. Projekt je také unikátní svým geografickým zaměřením, a to společným řešením obou krajin, Česka a Slovenska. Tematicky se také bude projekt zabývat návazností náplní práce jednotlivých projektových ústavů na na tehdejší centrální ekonomiku a její plány. Jakým způsobem fungovalo zadávaní práce? Jak byli jednotlivé zadání specifikovány a distribuovány? Jak fungoval běžný chod ústavů, podniků nebo ateliérů? Tyto a mnohé další otázky budou klíčovými při celkovém řešení projektu.
Hlavní řešitel
Kuric, A.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2020-2021
Anotace
Cílem výzkumného projektu je zdokumentování nejčastěji používaných typů okenních výplní v moderní architektuře 1. poloviny 20. století v Československu a zhodnocení jejich tepelně technických parametrů. Součástí výzkumu je rovněž experimentální ověření možných úprav zlepšujících tyto vlastnosti tak, aby vyhovovaly požadavkům památkové péče na konkrétním příkladu. Projekt chce přispět k rozšíření teoretické základny, o níž se mohou opírat snahy o zachování historických oken staveb funkcionalismu.
Hlavní řešitel
Směták, P.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2020-2022
Anotace
Veřejným interiérům jako místům společenského života, dopravy, volného času a kultury, stejně jako obchodu, byla u vybraných realizací mezi roky 1970-1990 věnována v průběhu návrhu mimořádná pozornost. Překonání běžných výrobních postupů a odvážná materiálová řešení integrovaná do stavebního díla přinášela osvěžení v jinak nepříliš pestré standardní produkci. Omezenost dostupného sortimentu výrobků vedla k neobvyklým řešením jednotlivých prostorových součástí i vnitřního vybavení. Malosériová výroba autorského volného nábytku a svítidel byla v mnoha ohledech pro dobu typická a vzhledem k nákladnosti v dnešních podmínkách obtížně opakovatelná. Veřejný interiér autoři mnohdy řešili jako dílčí součást komplexního díla. Výtvarné libreto nebo celkový prostorový koncept určoval jednotlivosti a detaily vnitřního vybavení. V průběhu užívání však tato architektonického část díla doplácí na krátkou trvanlivost vzhledem k životnosti stavby a je tedy nejnáchylnější k nevhodným úpravám, dílčím záměnám nebo úplné likvidaci. Poznávání moderní architektury, správné zpracování a využití poznatků o kvalitních dílech a jejich hodnotách mohou přispět k jejich ochraně a být podkladem k jejich budoucí obnově. Cílem studentského výzkumu je tato specifika období zmapovat, pojmenovat a zhodnotit. Výzkum si klade za cíl sumarizovat tvorbu vzniklou v průběhu dvou dekád, popsat charakteristická řešení v jednotlivých kapitolách a dále se zaměřit na pojmenování specifik a projevů, v nichž se stává interiér integrální součástí architektonického díla nebo autonomním autorským počinem.
Hlavní řešitel
Rykl, M.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2019
Anotace
Představení výsledků podrobného stavebně historického průzkumu domu čp 89 v Kadani- průřez dějinami domu jako funkčního i stavebního organismu a jako odraz každodenního života v něm. Z výpovědi stavby samé nejprve nacházíme dům v atypické situaci sevřený mezihradební městskou zdí , zdí parkánovou a předbraním městské brány. Atypické chování disposice domu a možnosti vůči "veřejnému" prostoru jsou specifikem tohoto domu.V mladším horitontu plasticky vyvstává obraz a způsob chování jinak blíže neznámého lakomého podnikatele v polovině 19. stol i pohnuté dějiny 30-40. let 20. stol. , které se dotkly podle nalezených stop i sledovaného domu, např.. zazděné artefakty-obětiny?. studenti zpracovali terénní výzkum, nyní je třeba převést výsledky do formy, prezentpovatelné v referátu (ppt) a na panelu - posteru. jejich podíl je vyrovnaný, každý zpracuje některou část
Hlavní řešitel
Zvonečková, R.
Trvání projektu
2019-2020
Anotace
Dokumentace sadovnických úprav nemocničních areálů zakládaných s významnými plochami zeleně vystavěných na našem území v období počátku 20.stol. Vyhledávání, shromažďování a průzkum archivních podkladů, mapování současného stavu, architektonicko - historické a terénní inventární průzkumy ve smyslu podchycení dosud nezdokumentovaných úprav, vyhodnocování získaných dat. Základní průzkum jako zásadní podklad pro další fáze práce spočívající v hledání přístupů k ochraně památek zahradní architektury.
Hlavní řešitel
Boudová, P.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2019
Anotace
Téma identifikace a ochrany industriálních památek a industriálních krajin je velkou výzvou nejen v České republice, ale i v mezinárodním kontextu a to pro svůj důležitý přínos k pochopení celé šíře postupů a etap podrobení krajiny člověkem. Péče a zájem o toto kulturní dědictví významně přispěje k tomu, jak podrobné a celistvé svědectví o průmyslovém vývoji zanecháme budoucím generacím. Nejen opuštěné průmyslové objekty, ale i postindustriální krajinu je třeba považovat za dědictví průmyslové revoluce. Vzhled a vlastnosti krajiny jsou výsledkem složitého vývoje jejích složek a prvků a vlivu člověka na ně. Industriální a následně chronologicky po ní postindustriální krajina se vyznačuje řadou typických atributů a je obrazem regionální identity. Území po úpadku průmyslových a návazných aktivit opuštěné, s objekty podléhajícími procesům chátrání, rozkladu a zániku, se již stala objektem odborného zájmu. Krajinářská problematika je ovšem pojednávána zejména z hlediska ekologického a enviromentálního, s ohledem na výskyt biotických společenstev a druhů, případně remediace půd a vod. Průmyslové krajiny jako kategorie historických kulturních krajin jsou zatím studovány podstatně méně, metodické aspekty výzkumu a hodnocení, klasifikace a nástin typologie tohoto typu krajiny jsou teprve v počátcích. Právě proto je rozšiřování poznání, jak se prostřednictvím hmotných pramenů projevuje paměť industriální krajiny a jakým způsobem tyto projevy zkoumat, v dnešní době velmi důležité. Souhrn a uchování dostupných informací umožní tyto specifické krajiny chránit a s ohledem na materiální a duchovní potřeby současné společnosti alespoň některé z nich vhodně integrovat do kontinuálního procesu utváření krajiny.
Hlavní řešitel
Brůhová, K.
Trvání projektu
2019
Anotace
Kniha se věnuje pražské architektuře cca 60. – 80. let 20. století, jež bývá zjednodušeně označována jako „brutalistní“. Jde o architekturu, která byla relativně dlouho stranou zájmu odborníků i laické veřejnosti a předmětem odborných diskusí se stala až nedávno. S tím také souvisí poměrně malé množství dosud vydaných knih zabývajících se daným tématem – zmapovány dosud byly převážně jen nejznámější stavby a ucelená publikace, která by měla ambici kontextuálně uchopit téma české (či československé) reflexe brutalismu zatím také neexistuje.
Hlavní řešitel
Volovár, M.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2019-2021
Anotace
Cieľom projektu je stavebno-historický prieskum a dokumentácia posledných reliktov drevených skeletov tradičnej konštrukcie (obytných i hospodárskych), ktoré dožívajú vo vidieckom prostredí horného Potisia - v multikultúrnom regióne na pomedzí dn. Slovenska, Ukrajiny, Rumunska a Maďarska. Realizácia projektu vyžaduje výskumné vybavenie, dendrochronologickú sondáž, technológiu na fotogrametrické spracovanie objektov, poplatky za reprodukciu archívnych materiálov, výdavky na konferenčné prezentácie výsledkov a úhradu pobytových nákladov na terénny výskum na Ukrajine a v Rumunsku, ktoré nemožno navštíviť v rámci výmenného študijného pobytu.
Hlavní řešitel
Vorlík, P.
Trvání projektu
2018-2022
Anotace
České poválečné architektuře je v posledních letech věnována intenzivní pozornost odborné i laické veřejnosti. Vznikají desítky publikací, výstav a výzkumných projektů, které se soustředí zejména na fenomén optimistických šedesátých let a na dozvuky této éry v letech sedmdesátých. Architektura následujícího období zatím bohužel zůstává zcela mimo pozornost. Osmdesátá léta si však, i přes normalizační společensko-politické souvislosti, zaslouží podrobnější zkoumání. Přinesla mnoho nových myšlenek. Navzdory politickým restrikcím do Československa ze zahraničí prosakovaly soudobé teorie, včetně postmoderní humanizace moderního, resp. zprůmyslněného stavebnictví a prvních náznaků zodpovědnějšího přístupu ve vztahu k životnímu prostředí. Mnoho aktivit a diskusí odborné architektonické obce dostávalo ráz hledání paralelní, polidštěné reality (např. Urbanity, Malovaná architektura) a v druhé polovině dekády tento společenský kvas jistě zrcadlil i postupné rozvolňování režimu. Spolu s dozvuky projektů let šedesátých a sedmdesátých a souběžně s vrcholně centralizovanou, zpolitizovanou standardní produkcí osmdesátých let se tak i ve stavební praxi postupně prosazovaly souběžné, alternativní proudy a vysoké ambice přesahující sevřenou atmosféru doby i hranic socialistické země. Projekt NAKI se soustředí na mapování architektury daného období, jejího teoretického pozadí, konkrétních projektů a staveb, interiérů, konstrukcí, a v neposlední řadě i na zaznamenání současného stavu sledovaného stavebního fondu.

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.