Autoři
Hauserová, M.
Publikováno v
Archaeologia historica. 2021, 46(2), 1-32. ISSN 2336-4386.
Rok
2021
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
V diskusi o počátcích našich vrcholně středověkých hradů byl vysloven názor, že rané stadium
hradu v našich podmínkách představují románské tribunové kostely se západní věží. Kostelní věž v rámci této hypotézy odkazuje ke svému profánnímu původu. Příspěvek otevírá prostor diskuse s některými argumenty, s nimiž koncept kostela se západní věží jako předstupně hradu pracuje. Uvádí u nás neznámé příklady rozšíření románských kostelů se západními věžemi zejména ze západní Evropy. Výběr dokladů sakrální funkce a posvátné symboliky kostelní věže nabízí komplementární část pohledu na její význam. Budování věží v sídlech elit a věží kostelních uvádí do časové souvislosti. Obrací pozornost k etapizaci výstavby kostelů, která objasňuje vzájemné postavení některých samostatně stojících věží a kostelních lodí. Reaguje na možnost srovnávání se skandinávskými příklady. Dotýká se polyfunkčnosti středověkých staveb, která neoslabuje jejich dominantní sakrální určení.
Autoři
Hauserová, M.
Publikováno v
Památky středních Čech. 2021, 35(2), 1-27. ISSN 0862-1586.
Rok
2021
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Kostel sv. Markéty (Praha 10 – Královice) zaujímá na akropoli bezejmenného, avšak významného přemyslovského hradiště s opevněním datovaným do první až druhé třetiny 10. století. Patří ke svatyním, u nichž lze předpokládat kontinuitu sakrální funkce již od doby předcházející jeho
nejstarším dosud známým stavebním pozůstatkům. Ty dovolují dataci v širším rozptylu konce 13. a počátku 14. století. Práce na základě analýzy stavebních etap kostela a jejich analogií směřuje k odkrytí stop, jimiž se zaniklé stavební fáze propsaly do jeho dochované, převážně barokní
podoby. Text provází jednotlivými fázemi kostela na pozadí širšího kontextu jeho role v sídelní síti, duchovní správě a aktivit jeho církevních i světských patronů a příznivců. Práce vznikla dopracováním a propojením prací studentů z Fakulty architektury ČVUT, kteří se ve školním roce
2017/18 kostelu věnovali.
Autoři
Vorlík, P. - Beran, L. - Brankov, N. - Brůhová, K. - Bukačová, J. - Guzik, H. - Hauserová, M. - Hoffmannová, A. - Mlynčeková, L. - Novotná, E. - Pavel, M. - Poláčková, T. - Popelová, L. - Směták, P. - Vicherková, V. - Zikmund, J. - Hojda, O. - Kracík, M. - Kurz, M. - Kužvartová, L. - et al.
Publikováno v
Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2019. ISBN 978-80-01-06641-6.
Rok
2019
Podkategorie
Kniha
Související lidé
doc. Ing. arch. Milena Hauserová, CSc., prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., Ing. arch. Mgr. et Mgr. Klára Brůhová, Ph.D., Mgr. Lukáš Beran, Ph.D., Mgr. Jana Bukačová, Mgr. Jan Zikmund, Ph.D., doc. mgr Hubert Kamil Guzik, Ph.D., PhDr. Miroslav Pavel, Ph.D., Mgr. Veronika Vicherková, Ph.D., Mgr. Tereza Pokorná, Mgr. art. Lucia Tóthová, Ph.D.
Ústav
Anotace
Architektura osmdesátých let stála dlouhou dobu mimo zájem odborné i laické veřejnosti. Převládající pohled jí přisoudil hnědou barvu, koženku a šedou záplavu velmi pozdních panelových sídlišť. Druhý, detailnější a méně předpojatý pohled však nabízí více. Aktuální poznatky nám za mlhou normalizační společenské rezignace odhalují pestrou škálu aktivit a postojů; mnohdy nerealizovaných, rutinou stavební praxe zdeformovaných, ale na druhé straně i naplněných, důvtipných a široce rozkročených myšlenek. Poučení a modernistický experiment šedesátých let totiž v našich tvůrcích i v sevřených podmínkách normalizace zanechaly vůli k hledání, kreativní improvizaci a k zarputilému prosazování „ryzí architektury“. Nastupovala nová, ambicióznější generace. A prameny zahraniční inspirace, vnitřní sebereflexe architektury, nosných podnětů a výzev nebo prostoru pro odborné diskuse nevyschly ani přes převládající společenské dusno a bezvětří. Jen se odehrávaly jaksi mimo oficiální politické proklamace a cíle, v sevřenějším, intimnějším prostředí a bez jednotící teoretické linie nebo přísné direktivy.
Autoři
Hauserová, M.
Publikováno v
Zlatý řez 39 / Venkov. 2017,(40), 52-59. ISSN 1210-4760.
Rok
2017
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Příspěvek je zaměřen na kulturní hodnoty běžně zemědělsky obhospodařované krajiny. V úvodu charakterizuje současný stav ochrany kulturní krajiny v České republice. Ukazuje, že dosud neřešeným tématem zůstává identifikace zdrojů kulturních hodnot prostředí, které charakterizuje většinu území státu, jejich hodnocení a odpovídající průmět do nástrojů pro managementu krajiny.
Dosud neuspokojivě řešený problém představuje jak správné rozeznání charakteristik krajiny a krajinných jevů, které spoluvytvářejí specifický obraz zemědělsky obhospodařované krajiny, tak zejména pochopení významu skladebných částí tohoto obrazu. Ten netkví jen v oblasti vizuální, ale podstatně souvisí s historickým kontextem jejich vzniku. Příspěvek informuje o konceptu časoprostorového modelu historické krajiny, který je předveden jako východisko pro porozumění významu jevů v krajině a krajinných charakteristik, jejichž původní kontextuální vazby buď zanikly nebo nejsou již běžně srozumitelné. Je založen na rekonstrukci historických vrstev podoby krajiny a identifikaci procesů, které vedly z přechodům z jedné vrstvy do druhé. Obecně popsaná metoda, která těží z paralely se stavebně-historickým průzkumem. Na analýzu krajiny však tento postup dosud nebyl využit. Poznání jednotlivých jevů v době jejich živé funkce dovoluje snáze rozeznat a hodnotit mnohdy obtížně srozumitelné relikty starších podob krajiny.
Autoři
Hauserová, M. - Biedermanová, M. - Uhlík, J. - Šelerová, Julie - Cuřínová, H. - Stočes, Martin - Poloprutský, Z. - Černý, Vojtěch, - Schmidová, Barbora
Publikováno v
In: Dějiny staveb 2016. Plzeň: Klub Augusta Sedláčka, 2016. p. 7-16. ISSN 1803-0777. ISBN 978-80-87170-48-9.
Rok
2016
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Příspěvek blíže rozebírá pohnutky, které ještě ve středověku vedly k stavebním úpravám románské rotundy v Holubicích (okr. Praha-západ). Rozebírá typologické paralely její jižní přístavby tvaru apsidy. Vykládá přístavbu jako reprezentační pohřební kapli. V západní přístavbě, nyní prostoru podvěží zdobeném mimořádně hodnotnými nástěnnými malbami z doby kolem poloviny 14. století, identifikuje soukromou kapli patrona kostela. Stavebníky obou přístaveb a patrony chrámu byli kanovníci při kapitule u chrámu sv. Víta v Praze.
Autoři
David, V. - Davidová, T. - Vrána, K. - Krása, J. - Zumr, D. - Hauserová, M. - Šťástka, J. - Hausmannová, L. - Smutek, J., - Pacovský, J.
Publikováno v
In: Voda a krajina 2016. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, 2016. pp. 37-47. ISBN 978-80-01-06024-7.
Rok
2016
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Rybníky jsou již po staletí významným prvkem naší kulturní krajiny. Oplývá jimi značná část území naší republiky, přičemž tyto vodní nádrže plní řadu funkcí, pomineme-li tu historicky nejvýznamnější, kterou je chov ryb. Hustota rybníků a jejich struktura s ohledem na velikost a další charakteristiky však mohou být velmi odlišné při porovnání území odlišných s ohledem na historický vývoj, přírodní podmínky a další faktory. Tento příspěvek se zaměřuje na porovnání čtyř území, která byla zvolena pro případové studie pro potřeby projektu DG16P02M036 „Údržba, opravy a monitoring hrází historických rybníků jako našeho kulturního dědictví“ řešeného v rámci programu NAKI II financovaného Ministerstvem kultury ČR. Porovnání je zaměřeno na strukturu a hustotu rybníků v jednotlivých oblastech, kterými jsou Kostelecko, Blanicko, Blatensko a Třeboňsko ve vztahu k fyzicko-geografickým charakteristikám těchto území.
Autoři
David, V. - Davidová, T. - Hauserová, M. - Hausmannová, L. - Krása, J. - Pacovský, J. - Smutek, J. - Šťástka, J. - Vrána, K., - Zumr, D.
Publikováno v
[Research Report] 2016.
Rok
2016
Podkategorie
Výzkumná zpráva
Související lidé
Anotace
Zpráva shrnuje výsledky a výstupy řešení projektu DG16P02M036 "Údržba, opravy a monitoring hrází historických rybníků jako našeho kulturního dědictví" financovaného v rámci programu NAKI II Ministerstvem kultury České republiky. V roce 2016 byly provedeny základní průzkumné práce a podrobné vymezení oblastí pro další roky řešení, byl postaven experimentální objekt pro testování hrází a provedeny testovací analýzy s ohledem na aplikaci geofyzikálních metod průzkumu hrází historických rybníků.
Autoři
Hauserová, M. - Poláková, J., - Stočes, M.
Publikováno v
Památky středních Čech. 2015, 29(2), 1-19. ISSN 0862-1586.
Rok
2015
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Článek pojednává o stavebně historickém vývoji kostela na území zaniklé středověké vsi Aldašín a jeho vazbách na širší krajinné souvislosti. Jedná se výstup související s grantovým projektem: Historické vrstvy krajiny Černokostelecka, J.SGS14/086/OHK1/1T/15, řešitel Ing. arch. Jitka Poláková.
Autoři
Hauserová, M. - Poláková, J., - Stočes, Martin
Publikováno v
Památky středních Čech. 2015, 29(2), 1-19. ISSN 0862-1586.
Rok
2015
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Sledovaný kostel je posledním zbytkem středověké vesnice založené v zemědělsky nevhodných podmínkách, která zanikla v průběhu 17. století. Na základě stavebněhistorického průzkumu a přístupu environmentální historie byla sledována souvztažnost mezi historickými událostmi, proměnami krajiny a osídlení a stavebními aktivitami na kostele v Aldašíně. Výzkum vycházel z detailního poznání zaniklých stavebních fází kostela a široce založených terénních a historických průzkumů. Práce byla výsledkem studentského výzkumu pod vedením autorky.
Autoři
Hauserová, M. - Poláková, J. - Stočes, M. - Rákosníková, A. - Poloprutský, Z. - Janoušková, P., - Biedermanová, M.
Publikováno v
In: Svorník : sborník příspěvků z 13. specializované konference stavebněhistorického průzkumu uspořádané 17.-20. června 2014 ve Slaném. Otisk života v historických stavbách.. Praha: Sdružení pro stavebněhistorický průzkum, 2015. pp. 155-170. ISBN 978-80-906326-0-8.
Rok
2015
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Téma kulturní krajiny přesahuje tradiční rámec záběru stavebněhistorického zkoumání. Stopy lidského života a práce přetvářejí přírodní základ prostředí někdy dlouhým procesem prostého obhospodařování, jindy na základě promyšleného konceptu. Příspěvek si klade za cíl upozornit na skutečnost, že krajina může podobně jako zastavěné prostředí představovat složitě vrstvenou strukturu. Při studiu vrstevnatých stavebních struktur se uplatňuje metoda stavebněhistorického průzkumu. Základní metodologická východiska přístupu k historickému výzkumu krajiny se nabízí odvíjet z téhož základu. V příspěvku je tato teze doložena na několika příkladech krajinných jevů z modelové oblasti Černokostelecka, které autorky využívají pro ověřování pracovních postupů. I rovina vstupních úvah a prvních dílčích výzkumů ukazuje, že do budoucna (a samozřejmě i ve vztahu k připravovanému památkovému zákonu) bude třeba do kategorie specializovaných průzkumů zahrnout vedle dalších i historický výzkum krajiny.