S ohledem na aktuální nařízení vlády v nouzovém stavu je veškerá KONTAKTNÍ výuka na FA ČVUT do odvolání přerušena.

Lidé

Mgr. Lukáš Beran, Ph.D.

Autoři
Vorlík, P. - Beran, L. - Brankov, N. - Brůhová, K. - Bukačová, J. - Guzik, H. - Hauserová, M. - Hoffmannová, A. - Mlynčeková, L. - Novotná, E. - Pavel, M. - Poláčková, T. - Popelová, L. - Směták, P. - Vicherková, V. - Zikmund, J. - Hojda, O. - Kracík, M. - Kurz, M. - Kužvartová, L. - et al.
Publikováno v
Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2019. ISBN 978-80-01-06641-6.
Rok
2019
Podkategorie
Kniha
Anotace
Architektura osmdesátých let stála dlouhou dobu mimo zájem odborné i laické veřejnosti. Převládající pohled jí přisoudil hnědou barvu, koženku a šedou záplavu velmi pozdních panelových sídlišť. Druhý, detailnější a méně předpojatý pohled však nabízí více. Aktuální poznatky nám za mlhou normalizační společenské rezignace odhalují pestrou škálu aktivit a postojů; mnohdy nerealizovaných, rutinou stavební praxe zdeformovaných, ale na druhé straně i naplněných, důvtipných a široce rozkročených myšlenek. Poučení a modernistický experiment šedesátých let totiž v našich tvůrcích i v sevřených podmínkách normalizace zanechaly vůli k hledání, kreativní improvizaci a k zarputilému prosazování „ryzí architektury“. Nastupovala nová, ambicióznější generace. A prameny zahraniční inspirace, vnitřní sebereflexe architektury, nosných podnětů a výzev nebo prostoru pro odborné diskuse nevyschly ani přes převládající společenské dusno a bezvětří. Jen se odehrávaly jaksi mimo oficiální politické proklamace a cíle, v sevřenějším, intimnějším prostředí a bez jednotící teoretické linie nebo přísné direktivy.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
In: Fenomén Ringhoffer: rodina, podnikání, politika. Praha 8: Národní technické muzeum, 2019. p. 316-323. Práce z dějin techniky a přírodních věd. vol. 55. ISBN 978-80-7037-303-3.
Rok
2019
Podkategorie
Kapitola v knize
Související lidé
Anotace
Navrhování budov pivovarů bylo ve druhé polovině 19. století v rukou technických kanceláří největších specializovaných strojíren, mezi něž patřilo pivovarské oddělení ringhofferovského podniku. Projekty, které pro něj vytvořil stavební inženýr Václav Wofek (1848–1916), uspěly v silné konkurenci především díky svým kompaktním a tedy efektivním dispozičním řešením, umožňujícím plynulé rozšiřování provozů. Mezi doložená Wofkova díla můžeme řadit například nové varny pivovarů v Lounech (1892), Podmoklech (1897), Praze-Košířích a rumunské Turdě (1912), ale především průmyslové pivovary v maďarské Velké Kaniži (1893), Prostějově (1897), Mostu (1899), Vrchlabí (1902), a Teplicích-Trnovanech (1906).
Autoři
Fragner, B. - Beran, L., - Zikmund, J.
Publikováno v
In: Inženýrská komora 2019: století našeho stavebnictví. Praha 2: ČKAIT, 2019. p. 40-51. ISBN 978-80-88265-14-6.
Rok
2019
Podkategorie
Kapitola v knize
Anotace
Přehled jednatřiceti příkladů s fotografiemi může jen orientačně a neúplně zachytit výsledky různých přístupů budování industriálních děl po dobu sta let trvání Československa. Výběr je spíše sondou, navazuje na významnou linii současného zájmu a výzkumu průmyslového dědictví. Vyznačuje se důrazem na autorský přínos projektantů, konstruktérů a architektů, sledování transferu zkušeností a projektů, sleduje proces jejich návrhu a vzniku v evropském kontextu.
Autoři
Beran, L. - Zikmund, J. - Fragner, B., - Johanisová, N.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2018. Industriální architektura. ISBN 978-80-01-06626-3.
Rok
2018
Podkategorie
Kniha
Anotace
Obilní skladiště jsou stavby zvláštního technického, ale také hospodářského účelu. Od konce devatenáctého století si je stavěla svépomocná rolnická družstva, která díky nim postupně převzala značnou část obilního obchodu a stala se proto také hlavním nástrojem jeho regulace, provedené první československou republikou. Od počátku se architekti a inženýři specializovaných soukromých, družstevních i státních projekčních kanceláří snažili dát jim nejvhodnější dispozici, konstrukci i vnější podobu, najít výslednici technologie a hospodárnosti a tedy vytvořit nejlepší typ, opakovaně využitelný projekt, a v tom na ně navázali i projektanti obilních sil státních výkupních organizací socialistického Československa. Publikace identifikuje a lokalizuje 360 obilních skladišť a sil v Českých zemích, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, a podává tak přehled po této dosud spíše opomíjené součásti průmyslového dědictví.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
Zprávy památkové péče. 2018, 78(2), 171-173. ISSN 1210-5538.
Rok
2018
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Architektonické řešení mazutové výtopny sídliště Invalidovna bylo určeno konstrukcí jejího zastřešení – lanová střecha byla fixována vrstvou betonu a tvořila tak zvláštní druh skořepiny. Autory tohoto formálního i konstrukčního experimentu byli v roce 1963 jeden z architektů sídliště, Jan Zelený (1934–2012) a statik František Bäumelt (1914–2010). Již v roce 1979 se střecha prohnula více, než bylo předpokládáno, a musely být dodatečně podepřena. Výtopna byla privatizována roku 1992 a zastavena v roce 2004, kdy se stala předmětem pozemkové spekulace, vedoucí až k její demolici v březnu 2018. Pokus zapsat budovu na seznam památek ztroskotala poté, co ji vlastník přesvědčivě prohlásil za neopravitelnou.
Autoři
Zikmund, J. - Boudová, P. - Fragner, B., - Beran, L.
Publikováno v
[Other Map (not meeting RIV conditions)] 2017.
Rok
2017
Podkategorie
Jiná mapa (nesplňující podmínky RIV)
Anotace
Interaktivní mapa je založena na výsledcích sběru dat shromážděných v databázi objektů VCPD, mapuje současné projekty zaměřené na kreativní oživování opuštěných industriálních objektů a areálů a jejich zapojování zpět do života.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
Zprávy památkové péče. 2017, 77(5), 550-555. ISSN 1210-5538.
Rok
2017
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
V závěru devatenáctého století se díky postupující mechanizaci začala ze základního typu sýpky samostatně vyvíjet skladiště obilní a skladiště zboží. Příspěvek sleduje provozní, konstrukční a architektonické inovace, uplatněné v Českých zemích a na Slovensku při stavbě skladišť zboží v období před druhou světovou válkou. Na příkladech skladišť nákladových nádraží v Brně a Olomouci-Hodolanech, přístavních skladišť v Bratislavě-Ružinově a Praze-Holešovicích nebo nákladového nádraží v Praze-Žižkově identifikuje autory těchto nových řešení a jejich možné předlohy v evropské industriální architektuře.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2017, 17(5), 51-55. ISSN 1213-3116.
Rok
2017
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Vídeňská stavební společnost Ed. Ast & Co. od roku 1900 vyvíjela vlastní konstrukci železobetonových šedových sálů. Její nejstarší příklad, který je možné zároveň považovat za nejstarší železobetonový skelet na našem území, se dochoval v Ostravě, další podobné realizace z let 1902–1905 nalézáme na severu Čech a také Moravy. První domácí továrnu, provedenou výhradně ze železobetonu, však v Brně-Židenicích roku 1903 postavila firma B. Fischmann & Co. podle projektu svého inženýra Alfreda Bergera.
Autoři
Fragner, B. - Vonka, M. - Hofman, M. - Kaňka, M. - Zikmund, J. - Kučerová, Z. - Kubjátová, E. - Mácha, V. - Cestrová, E. - Přibil, M. - Rous, I. - Kořínek, R. - Urbánek, R. - Jákl, P. - Starec, M. - Zlámaný, M. - Šimoník, Z. - Sodomková, Š. - Chmelenský, J. - Beran, L. - et al.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2017. ISBN 978-80-01-06327-9.
Rok
2017
Podkategorie
Kniha
Anotace
O ikonických, velkých, významných a památkově chráněných dílech se většinou už obecně ví a mluví. Ale pak je ještě další vrstva průmyslového dědictví, méně viditelná z odstupu, intenzivněji vnímaná spíš na místní, regionální úrovni – drobné drážní stavby, obecní vodárny a vodárenské věže, cihelny za vesnicí i lokální pivovary, typové skladištní budovy, dílenské a opravárenské provozy, v krajině osamělé sladovny, rozpadlé vápenky, zbytky konstrukcí u zaniklých lomů, zděné trafostanice, torza zdí minulých továren, k obloze trčící komíny. Specifická kulturní vrstva sídel a krajiny, která zůstává stranou, mizí.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2016, 16(6), 74-77. ISSN 1213-3116.
Rok
2016
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Projekční oddělení vídeňské stavební společnosti Ed. Ast & Co. navrhlo na počátku dvacátého století několik pozoruhodných průmyslových budov, tvořených železobetonovým skeletem, které tuto svou konstrukci přímo ukazují na fasádách. Jednu z nich si dali roku 1907 v Koryčanech postavit světoznámí výrobci nábytku z ohýbaného dřeva, bratři Thonetové.

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.