Vybrané publikace
Všechny publikace
Autoři
Marji, N. - Kohout, M. - Chen, L. - Ravi Kumar, A., - Emir Isik, G.
Publikováno v
In: AI-Enabled Transition to Smart European Cities. Prague: ACTA Polytechnica CTU, 2023.
Rok
2023
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Smart cities continue to be discussed throughout Europe as a result of the continent's rising urbanization and the need for sustainable development. Artificial intelligence (AI) has the potential to significantly promote this shift by assisting cities in becoming more effective, sustainable, and receptive to the requirements of their residents. This study examines the potential and difficulties of AI in urban development and presents a framework for incorporating AI into city planning and management. This study evaluates the advantages of AI in fostering public involvement, reducing costs, and enhancing city services, as well as the potential challenges related to data privacy, ethics, and socioeconomic imbalance. It does this by using examples from European cities. This study presents a set of ethical and inclusive AI criteria, such as transparency, inclusion, and accountability, to enable responsible AI research and implementation. It continues by emphasizing the need for efficient AI integration in smart cities and pushing for a holistic AI-enabled transition to inclusive and sustainable smart cities.
Autoři
Marji, N. ed. - Kohout, M. ed. - Chen, L. ed. - Ravi Kumar, A. ed., - Emir Isik, G. ed.
Publikováno v
Prague, 2023-06-01. Prague: ACTA Polytechnica CTU, 2023.
Rok
2023
Podkategorie
Sborník
Autoři
Marji, N. ed. - Kohout, M. ed.
Publikováno v
Copenhagen, 2023-07-03/2023-09-06. Springer Nature, 2023.
Rok
2023
Podkategorie
Sborník
Související lidé
Autoři
Marji, N. - Kohout, M.
Publikováno v
In: Optimizing the Spatial Organization of Refugee Camps in Jordan through Artificial Intelligence. Springer Nature, 2023.
Rok
2023
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Refugee camps are defined by the United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR) as “temporary facilities built to provide immediate protection and assistance to people who have been forced to flee their homes due to war, persecution or violence” (UNHCR, 2021). The average lifespan of a refugee camp is seventeen years (Moore, 2017) after which they organically transition into new towns. This is evident in Jordan, the country housing the majority of refugees since 1947 (UNHCR, 2018). Daily practices by refugees subvert the initial planned camp into organic formations suitable for their changing needs, overriding the rigid built environment which no longer serves them (Harrouk, 2021), (Aburamadan, et al., 2020).
Addressing SDGs number 10: Reduced Inequalities, 11: Sustainable Cities and Communities, and 17: Partnerships of change, this ongoing research assesses the potential of artificial intelligence models to identify morphological patterns in the built environment and understand transient scenarios of a refugee camp’s spatial organization through an iterative process. By understanding patterns of spatial change, the inevitable transition from temporary to permanent settlement can be guided away from “slummification” towards creating adequate low-income housing for refugees in Jordan.
Autoři
Marji, N. - Kohout, M. - Chen, L. - Ravi Kumar, A., - Emir Isik, G.
Publikováno v
In: Refugee Camps in Jordan as Livable Cities. AMPS, 2023.
Rok
2023
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
The world is currently facing the largest refugee crisis in history, with an estimated 79.5 million forcibly displaced people worldwide. Jordan is one of the countries most affected by the crisis, hosting over 2.8 million registered refugees, the majority of whom live in camps.1 These camps have traditionally been viewed as temporary solutions to a crisis, providing basic needs such as shelter, food, and water, but lacking in terms of livability. This paper argues that refugee camps in Jordan have the potential to transition into dynamic, adaptable urban ecosystems from temporary shelters while reconsidering the role of refugees in exercising ownership of their spaces.
Autoři
Marji, N. ed. - Kohout, M. ed. - Chen, L. ed. - Ravi Kumar, A. ed., - Emir Isik, G. ed.
Publikováno v
New York, 2023-06-12/2023-09-14. AMPS, 2023.
Rok
2023
Podkategorie
Sborník
Autoři
Marji, N. ed. - Kohout, M. ed.
Publikováno v
Tampere, 2022-11-16/2022-11-18. New York: Association for Computing Machinery, 2022. ISBN 9781450399555.
Rok
2022
Podkategorie
Sborník
Související lidé
Autoři
Marji, N. - Kohout, M.
Publikováno v
In: Academic Mindtrek '22: Proceedings of the 25th International Academic Mindtrek Conference. New York: Association for Computing Machinery, 2022. p. 329-333. ISBN 9781450399555.
Rok
2022
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Refugee camps are defined by the United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR) as “temporary facilities built to provide immediate protection and assistance to people who were forced to flee their homes due to war, persecution or violence”. The average lifespan of a refugee camp is seventeen years after which they organically transition into new towns. This paper uses Jordan as a case study, as it has been the country hosting the largest number of refugees since 1947. Daily practices by refugees subvert the initial planned camp into organic formations suitable for their changing needs, overriding the rigid built environment which no longer serves them. Addressing SDGs number 10: Reduced Inequalities, 11: Sustainable Cities and Communities, and 17: Partnerships of change, this ongoing research assesses the use of segmentation algorithms as a first step in identifying morphological patterns in the built environment and understanding transient scenarios of a refugee camp's spatial organization. By understanding patterns of spatial change, the inevitable transition from temporary to permanent settlement can be guided away from “slummification” and towards creating adequate low-income housing for refugees in Jordan.
Autoři
Tittl, F. - Kohout, M., - Jahodová, Š.
Publikováno v
In: Město dobré pro život. Brno: Ústav územního rozvoje, 2022. p. 24-28. ISBN 978-80-7663-037-6.
Rok
2022
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Hlavním cílem plánování v měřítkové úrovni lokalit a bloků je prostorová koordinace jednotlivých záměrů, stanovení podrobnějších podmínek pro jednotlivé stavebníky a objemová stabilizace zástavby. Přes historicky bohatou zkušenost s koordinací výstavby v tomto měřítku došlo v regionu střední a východní Evropy v období socialistického vývoje k významné diskontinuitě v koordinací výstavby v tomto měřítku, s jejíž důsledky se naše plánování vyrovnává dosud.
Článek pojmenovává současné výzvy plánování na této úrovni a nabízí zkušenost se zpracováním tří typů zakázek v této měřítkové úrovni. Územní studii Libuš jako ukázku koordinace aktérů a garanci veřejného vybavené v heterogenním území s významným rozvojovým potenciálem. Dále uplatnění flexibilní regulace nového centra Nových Dvorů, v lokalitě s dominantním majetkovým postavením městského developera. Posledním příkladem je území Florence jako příklad koordinace v dopravně a společensky extrémně exponované pražské lokalitě v majetkové držbě dvou soukromých vlastníků.
Autoři
Tichý, D. - Kohout, M. - Karabcová, N., - Boušková, J.
Publikováno v
In: Člověk, stavba a územní plánování 14. Praha: CTU. Faculty of Civil Engineering, 2021. p. 211-228. ISSN 2336-7687. ISBN 978-80-01-06893-9.
Rok
2021
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Cílem článku je představit způsob a postup přípravy metodické příručky hodnocení udržitelného rozvoje v oblasti bydlení, včetně její struktury, obsahu a navržené formy hodnocení. Výsledný dokument by měl pro obce představovat nástroj, pomocí kterého mohou relativně jednoduchým způsobem zanalyzovat komplexní problematiku bydlení a prověřit úroveň své péče o tuto oblast, aniž by přitom byla opomenuta či neadekvátně vyzdvihnuta některá ze čtyř základních rovin udržitelného bydlení, tj. sféra ekonomická, environmentální, sociální a kulturní. Takováto metodika do této doby nebyla v ČR k dispozici.
Metodická příručka je sestavena tak, aby byla využitel¬ná pro různé typy obcí dle správního území i velikosti. Každý indikátor zastupuje určitý okruh jevů, které lze zužovat, rozšiřovat či prohlubovat dle daných možností obce. Je sestavena tak, aby nenárokovala nové informační zdroje a plánovací nástroje, ale aby pracovala s těmi, které jsou buď povinně vyžadovány v rámci existujících předpisů a nařízení, či jsou doporučeny v rámci sledování jiných plánovacích cílů. Způsob evaluace je navržen jako sebehodnocení. Indikátory nastiňují základní oblasti, jež může obec dle svých požadavků dále upřesňovat.
Systém hodnocení vychází z národních a mezinárodních dokumentů, politických deklarací a úmluv (např. Ženevská charta OSN či Indikátory kvality života v oblasti bydlení), a z referenčních evaluačních systémů a metodik (např. 4-Säulen Modell Rakousko, Building for Life a Design and Quality Standards, Velká Británie, Certifikace Nachhaltigkeit im Wohnungsbau, Německo). Dokument byl průběžně konzultován se spolupracující obcí i zadavatelem, aby reflektoval současné potřeby i možnosti municipalit v ČR. V současné době probíhá její aktivní ověřování v obcích, které projevily o metodiku zájem, chtějí danou sféru usměrňovat i činit ve věci informovaná rozhodnutí.