Lidé

prof. Ing. arch. Jan Jehlík

vedoucí Ústav urbanismu

Výzkumné projekty

Hlavní řešitel
Trvání projektu
2021
Anotace
Projekt je nedílnou součástí doktorského výzkumu s pracovním názvem: Jak souvisí hodnota urbanistického dědictví městských památkových zón a rezervací v Česku s morfologickým charakterem jejich vystavěného prostředí? Cílem doktorského výzkumu je vyhodnocení potenciálu a mezí současných nástrojů oboru urbanistické morfologie (urban morphology) pro dokumentaci urbanisticky hodnotných charakteristik historického městského prostředí. Výzkum probíhá paralelně ve dvou liniích: 1. praktickým rozvojem morfometrických analýz prostorových struktur historického městského prostředí v GIS, který navazuje na metody a datový základ výzkumného projektu NAKI II DG16P02R025 (Původ a atributy památkových hodnot historických měst ČR) a souvisí s projektem Architektonicko urbanistická analýza Pražské památkové rezervace (IPR Praha); 2. archivním výzkumem postupů dosavadních urbanistických hodnocení charakteristik historického městského prostředí na vzorku dokumentací městských památkových zón a rezervací zpracovaných od roku 1950 do současnosti. Požadovaná finanční podpora bude využita pro prezentaci pracovního postupu a výsledků morfometrických analýz na oborové mezinárodní konferenci (předpoklad: ISUF 2021 - Glasgow) a k průzkumům nedigitalizovaných či online nedostupných dokumentací městských památkových rezervací a zón v mimopražských územních odborných pracovišť NPÚ a městských archivů územního plánování.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2019
Anotace
Konference navazuje na témata úspěšných SVK "Politika architektury a stavební kultury ČR" (2017) a "Politika architektury - aktuální témata" (2018). Řada evropských zemí formuluje a používá dokumenty věnované politice architektury a Baukultur jako účinné nástroje k zvyšování kvality prostředí a staveb, a to jak na národní, tak na regionální úrovni. Naplňování cílů těchto politik není představitelné bez široké spolupráce řady aktérů. V roce 2015 schválila vláda ČR nelegislativní strategický dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky. Naplnění jednotlivých cílů dokumentu má vést ke kvalitnějšímu vystavěnému prostředí (nebo lépe krajinnému, urbánnímu a architektonickému prostředí), v obecném pojetí k péči o naše historické a kulturní dědictví a jeho rozvíjení a doplňování současnou vrstvou. Vyhodnocování prvního období (2015 - 2020) zahájilo MMR v loňském roce. I přes pečlivou přípravu, významnost a ambici dokumentu není u nás jeho existence ani naplňování součástí širšího povědomí. Ze zahraničních zkušeností víme, že při správně zvolené formě zapojení širší veřejnosti do procesu přípravy a naplňování politiky architektury je možné z "formálního" dokumentu vytvořit účinný nástroj pro vytváření společné znalostní báze a širšího konsenzu na správě a formování prostředí, ve kterém žijeme. Konference shrnuje příbuzná témata výzkumů na několika ústavech FA ČVUT a čerpá z aktuálních pramenů, jakými jsou zejména mezinárodní odborné konference a workshopy, kterých se doktorandi v předchozích letech účastnili nebo je přímo organizovali. Konference je zacílena na studenty doktorského studia a jejich výzkumy dotýkající se spolupráce státní správy, politické reprezentace a odborné veřejnosti na poli správy území. Tomu odpovídá výběr keynote speakers. Na předchozích konferencích vystoupili zástupci ministerstev (MMR, MK), samospráv (starostové, zástupci Svazu měst a obcí), osobnosti akademické sféry, ČKA, nadací, městských architektonických spolků. Význa
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2018
Anotace
Nežijeme v izolovaném světě. Přestože jsou situace, výchozí podmínky a kulturní přístupy jednotlivých evropských zemí rozdílné, evropská města čelí podobným výzvám. S probíhající urbanizací jsou na metropole a metropolitní regiony kladeny značné a často protichůdné nároky. Implementace současných plánů vyžaduje spolupráci měst ve funkčních regionech, dohody na různých úrovních, dobrovolné naplňování společných cílů a zejména vzájemnou důvěru. Česko si ve schopnosti kontroly využívání území stojí v porovnání s Evropou velmi špatně. Slabé místní samosprávy spolu v centralizovaném systému nekooperují a kontrola využívání území je nízká. Výstupem výzkumu bude porovnání přístupů několika evropských metropolií k plánování rozvoje svých regionů se současnou českou praxí, zhodnocení rozdílů a doporučení nových postupů.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2018
Anotace
Cílem tohoto projektu je především vytvoření přehledu o vzájemných vazbách mezi jednotlivými ne-architektonickými profesemi, které mohou spolupracovat s autorizovanými architekty. Impulsem k tomuto projektu je aktuálně vydávaná kniha od JUDr.PhDr. Jiřího Plose - Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů z nakladatelství Wolters Kluwer, vědecko-výzkumná činnost některých studentů doktorského studia na Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT a v neposlední řadě také novela zákona z roku 2016 o zadávání veřejných zakázek. Důvodem pro uskutečnění tohoto projektu je prostý fakt, že v rámci ČR zatím neproběhl žádný relevantní výzkum - diskuze mezi autorizovanými architekty o stávajících limitech a přínosech mezioborové spolupráce v rámci tvorby různých stupňů územně-plánovací dokumentace a strategických dokumentů. Průběh konference a průběžné výstupy budou směřovat ke vzniku sborníku - případového manuálu s obecným shrnutím, ve kterém bude odborné veřejnosti představen ucelený výstup ohledně spolupráce s ne-architektonickými profesemi vybraných urbanistických ateliérů z ČR i okolních zemí. Projekt navazuje na výzkumy proběhlé na Ústavu urbanismu ČVUT, jako byl projekt Metodika zadávání územních plánů (2013-2015), na některé z konferencí (např. Inventura urbanismu 2015 - Jak učit architekty venkovu, 2017 - Kdo to vlastně řídí) a další příslušné konference. Na základě rešerše (zajišťuje Jan Trejbal - Březen 2018), prezentace případových studií (výstava v termínu konference) a také již existujících teoretických prací se pokusíme ve třech různorodých tematických okruzích nalézt přístupy, které mohou pozitivně ovlivnit stávající praxi především v prostředí venkova a malých měst. Konference bude tematicky rozdělena do tří diskuzních panelů: 1. Typy českých a zahraničních územně-plánovacích dokumentací z pohledu optimální a dnes provozované spolupráce autorizovaných urbanistů s externími profesemi - vedení panelu: Jiří Plos, Jan Jehlík a Jan Trejbal 2. Stávající pr
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2017
Anotace
Konference se zaměřuje na umění a jeho estetické a etické kvality, které se projevují v tvorbě, užívání a významu veřejných prostranství a architektury. Je otevřena tématům výtvarného i divadelního umění, vztahu umění a architekutury, umění a designu, krajiny a veřejného prostoru. Konference si klade za cíl prezentovat téma umění v souvislosti s aktuálními otázkami veřejného prostoru a architektury a tak poukázat na vzájemnou provázanost a společné otázky. Konference umožňuje prezentovat témata a výsledky výzkumu doktorandů FA a FS ČVUT a na dalších českých a slovenských školách se zaměřením na architekturu a umění (FA a FS ČVUT, UMPRUM, AVU, FA a FaVU VUT, FA STU, etc. ). Je otevřená veškerým metodologickým postupům včetně "research by design" a "research by creative practice". Vítá projekty mezioborové spolupráce studentů magisterských programů.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2016
Anotace
Cílem studentské vědecké konference je především vytvoření přehledu a vzájemných vazeb mezi probíhajícími výzkumy venkova v rámci FA ČVUT i ostatních vysokých škol v České republice. Značná šíře tématu konference pokrývající teoretický, historický i praktický výzkum v architektuře, urbanismu i územním plánování odpovídá rozsahu práce architekta v oblasti venkova a je proto nezbytná. Konference navazuje na stávající výzkum výuky venkova na školách architektury, který probíhá na FA ČVUT od 2. pololetí 2015, jehož součástí byla konference Inventura urbanismu. Po jejím vzoru si tato studentská vědecká konference klade za cíl pokračovat a posilovat interinstitucionální spolupráci, která je ve výzkumu na tomto poli nezbytná. Je pokračováním dlouhodobé snahy o vytvoření tematicky zaměřeného pracoviště přímo na Fakultě architektury ČVUT. Třetím cílem konference je popsání možných rolí architekta v oblasti rozvoje venkova. Na základě praktických postřehů i teoretických studií se pokusíme ve třech různorodých tematických okruzích nalézt přístupy, které mohou pozitivně ovlivnit stávající architektonicko-urbanistickou praxi v prostředí venkova a malých měst. Konference bude proto tematicky rozdělena do tří okruhů: a. Plánování a rozvoj venkova b. Současné intervence ve venkovském prostředí a případové studie c. Pozorování a hodnocení historických proměn venkova Jednacím jazykem konference bude čeština, slovenština a angličtina. Předpokládaný formát konference předpokládá intenzivní odbornou diskuzi nad jednotlivými příspěvky s důrazem na vzájemnou korekci výzkumných metod. Za tímto účelem budou pro účast na konferenci osloveni nejen studenti doktorských stupňů studia, ale i vybraní praktici, akademičtí a další výzkumní pracovníci.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2015-2017
Anotace
Výzkumný projekt je zaměřen na veřejná prostranství v intravilánu českého venkova. Tématem výzkumu je fenomén venkovskosti, tedy venkovského charakteru jako hodnoty spojované s podobou životního prostředí venkovských obcí. S vědomím toho, že charakter venkova bývá jeho obyvateli definován zejména formou mezilidských vztahů, je předmět výzkumu omezen na fyzický rámec prostředí, který se podílí na definování venkovského charakteru již ze své podstaty. Cílem výzkumu je nalezení, zhodnocení a popsání základních rysů a vztahů v prostoru, které venkovskost spoluutvářejí, a to takovým způsobem, aby tyto poznatky mohly být posléze prakticky využity například při tvorbě a úpravách veřejných prostranství intravilánu a to za účelem posílení venkovského charakteru prostředí. Výzkumný projekt bude věnován vizuálnímu detailu veřejného prostoru českého venkova - oblasti, která doposud nebyla samostatně vědecky zpracována (nachází se na pomezí zájmu několika odborných disciplín). Jeho ambicí je poskytnout ucelené informace a tematická data k problematice, která je přes svou naléhavost v současnosti jen velmi obtížně uchopitelná.
Trvání projektu
2013-2015
Anotace
V posledních desetiletích jsme svědky celospolečenského konsensu při hledání udržitelného rozvoje ve všech oblastech lidského konání. V konceptu udržitelnosi tvoří proměna prostorových struktur města zvláštní výzvu: rozhodnutí učiněná dnes jsou ve vystavěném prostředí fixována na dlouhá desetiletí, ne-li staletí. Současně dochází ke stále intenzivnější integraci zemí světa do jediného systému se silnými ekonomickými a kulturními vazbami - takový dosud neukončený a neřízený proces nazýváme globalizací. Globalizace působí na všechny lokality, na města, na krajinu a mění je před našima očima. Geografická flexibilita a nezávislost nadnárodních společností často vede k schématickému a v rámci dané společnosti typickému využití určitého místa, bez vazby na kontext - což je směr proti smyslu udržitelného rozvoje. V postsocialistických městech a tedy i českých městech dochází od roku 1990 k zásadní proměně městské tkáně a celkového obrazu města v důsledku probíhajících socio-politicko-ekonomic

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.